V posledních letech se stalo velkou módou brát na výlety i své čtyřnohé miláčky a chápu to, protože i já sám jsem byl donedávna majitelem dvou psů a proč je nechat doma, když můžou klidně se mnou. Cesta rychleji ubíhá, je veselejší a po výletu jsou všichni, jak paniček, tak pejsci, hezky provětraní. Není na tom nic špatného.

Jenže při příchodu do cílové destinace, teď tím myslím vrchol Lysé hory, většina návštěvníků touží po občerstvení a zcela logicky využije pohostinnosti dvou chat na vrcholu. A teď vzniká problém. Co se svým čtyřnohým doprovodem? Do chat mají zvířata vstup zakázán a to naprosto chápu, protože jednak jsou nové a jednak při tak vysoké návštěvnosti by to za chvíli v chatách vypadalo jako v psím útulku, což si myslím nikdo nechce. Takže řešení je jednoduché, uvázat pejska kdekoliv okolo chat aby pěkně venku vyčkal, až se paniček občerství a rozhodne se si odložené zvíře vyzvednout a vydá se na cestu do údolí. Dosud to není žádný problém a naprosto běžná a nekonfliktní věc. Problém ale nastane, když se paniček pejskovi ztratí z dohledu a ten z pozice věrného přítele začne pána štěkáním vyvolávat. Samozřejmě většina majitelů toto upozorňování svých věrných pejsků ignoruje a v klidu se věnují občerstvování uvnitř chat. Někomu stačí pár minut, někomu to trvá i pár hodin a pejsci štěkají a štěkají. Ten kdo to nezažil, tak těžko uvěří, ale představte si, že chaty jsou otevřeny od 8 do 21 hod. a v tomto období se u chat vystřídá spousta čtyřnohých miláčků. Drtivá většina z nich dává najevo svou nespokojenost s tím, že jich paniček odložil, hlasitým a vytrvalým štěkotem a díky tomu si na vrcholu připadáte doslova jak v psím útulku, kde se nespokojení klienti snaží štěkotem upozornit, že jsou tam nedobrovolně. Věřte nebo ne, ale opravdu nepřeháním. Nikdy jsem za dobu, co na Lysé pracuji a je to už pár let, štěkot psů nevnímal, ale během posledního roku a půl je to čím dál horší a nepomůže mít ani zavřená okna na budově, štěkot je slyšet i tak. A jak to slyšíte skoro každý den a hlavně od rána do večera, tak už to vnímáte dost silně. Ne, nejsem přecitlivělý, bydlím na vesnici, kde je štěkot psů na denním pořádku a někdy i v noci, sám jsem majitelem psa a zvířata mám rád. Ale na vrcholu Lysé hory, díky její stále vzrůstající návštěvnosti, malému prostoru a velké koncentraci pejsků je jejich celodenní hlasový projev opravdu až nesnesitelný. Těžko si to dovede někdo představit, kdo to nezažije.

Bohužel s tím asi nelze nic dělat a tato situace nemá řešení, pejskům jejich hlasový projev zakázat nelze, majitelům vysvětlovat, že štěkot jejich čtyřnohých miláčků dokáže i obtěžovat, je taky plácání do vody.

Tyto řádky píšu s vědomím, že situace je asi neřešitelná a nezbývá, než se s tím asi smířit a koupit si špunty do uší. Ale taky si možná majitelé pejsků navštěvující Lysou horu uvědomí, že jejich štěkající miláček má silný hlas. Že se jich denně na vrcholu vystřídá spousty a že jsou na vrcholu i lidé, kteří tu pracují a jsou tu ve dne i v noci a nezbývá jim nic jiného než poslouchat od rána do večera pejsky, kteří své majitele upozorňují svým štěkotem na to, že zůstali opuštěni před chatou.

Milan Čermák, MS Lysá hora