Uhličité vanové i plynové koupele, vodoléčba, elektroléčba, rehabilitace i dietní režim v souhře s příznivým klimatem a pohodou pěkného místa uprostřed zajímavé přírody vytvářejí v Lázních Teplice nad Bečvou příznivé předpoklady k léčbě, zaměřené především na nemoci srdce a krevního oběhu, ale také poruchy výměny látkové, nemoci pohybového ústrojí, choroby kožní a nervové i dětské alergie. Především sem ale přijíždějí ti, kteří trpí nemocemi oběhového ústrojí. O lázeňské využití pramenů se postaral majitel panství Jan Kropáč z Nevědomí, když r. 1553 dal prameny svést do míst dnešního lázeňského domu Bečva. Tragická nehoda ale práce zastavila - jeden z dělníků zemřel poté, co se nadýchal kysličníku uhličitého, unikajícího z otvoru ve skále. Nakonec tady ale stejně byla upravena nádrž vody. Lázeň a léčené neduhy popisuje v roce 1580 zemský lékař Tomáš Jordán z Klauzenburku ve své knize "O vodách hojitedlných neb teplicech moravských". Jan Amos Komenský označil lázně na své Mapě Moravy roku 1627 v Amsterodamu."
Lázeňská léčba je zevrubně popsána v latinském spisu "Tamaro mastix Moraviae", který r. 1669 vydal Jan Ferdinand Hertod. Očekávaný rozvoj lázeňství přerušily strasti třicetileté války i selské rebelie. Teprve až r. 1711 byla na pravém břehu Bečvy postavena zděná patrová lázeňská budova a hostinec se stájemi. Voda ke koupeli do van se donášela v konvích. V roce 1775 dal Karel z Dietrichsteina postavit kapli sv. Peregrina, oltářní obraz pak je dílem prostějovského rodáka F. A. Sebastiniho, dnes je umístěný v obnoveném lázeňském domě Moravan. V r. 1813 byla postavena modernější lázeňská budova - do koupelen byla voda přiváděna ze sběrného zásobníku. Ve stejné době se hranický hejtman a později nejvyšší pražský purkrabí Karel Chotek zasadil o parkovou úpravu návrší nad lázeňskými objekty. V r. 1820 vyšla v Olomouci brožura o lázeňství-v ní se objevila i kresba teplických lázní.
Josef z Dietrichsteina dal v r. 1856 provést rozbor teplické vody a chystal se na velkorysou přestavbu celého areálu. Záměry již nestačil uskutečnit. Po jeho smrti vymřeli Dietrichsteinové po meči a do radikální přestavby se pustila už jeho dcera kněžna Gabriela Hatzfeld-Wildenburgová. Ta od r. 1864 uskutečňovala řadu záměrů. Především dala vybudovat lázeňský dům v italském stylu a hostinec ve stylu švýcarském, oba objekty byly propojeny dřevěnou kolonádou. Novinkou byla pumpa, která vháněla vodu přímo do van.
Po dalším rozboru vody bylo doporučena léčba onemocnění dýchacích cest a především tuberkulózy. Doplňkem bylo pití ovčího mléka, dodávaného od majitelů stád pod hradem Helfštýnem.
V r. 1923 koupila lázně Okresní nemocenská pojišťovna v Ostravě a v r. 1930 přešly Lázně Teplice nad Bečvou do vlastnictví Ústřední sociální pojišťovny v Praze. V roce 1924 bylo otevřeno lázeňské sanatorium Moravan, v parku nad Bečvou byla vybudována jednopatrová Slovenka, r. 1929 zahájil provoz Grandhotel Klíč, jehož rekonstrukcí vzniklo dnešní sanatorium Janáček. V r. 1932 přibyl lázeňský dům Praha a zahájena přestavba staršího objektu na břehu Bečvy (dnešní Bečva). Počátkem třicátých let 20. stol. se uskutečnil rozsáhlý geologický průzkum, byla zachycena minerální zřídla uhličité kyselky a utěsněno dno Bečvy.
V r.1939 byly lázně uzavřeny, kontrolu převzala německá vojenská správa a až do konce druhé světové války se tady střídali ranění němečtí vojáci s německou mládeží. Krátký čas po válce byly lázně vyhrazeny sovětským letcům. Normální provoz byl obnoven roku 1946. 0 tři roky později byla otevřena dětská léčebna Radost. Pak rozvoj na nějaký čas ustrnul, protože se uvažovalo o výstavbě údolní přehrady - jezero by pohltilo většinu objektů. .. Poté co plány padly, získaly Teplice nad Bečvou dne 18. ledna 1957 lázeňský statut. Toto datum také znamenalo novou etapu rozmachu lázní. Byl rozšířen park, upraveny chodníky, roku 1967 do končen nový most přes Bečvu, dlouhý 90,30 m. V osmdesátých letech se dočkaly rekonstrukce lázeňské objekty Janáček a Moravan. Po společenských změnách v listopadu 1989 byla po skončení první vlny kupónové privatizace založena akciová společnost Lázně Teplice nad Bečvou.
S rozvojem lázní vznikal postupně i lázeňský park. Nejstarší část je v okolí sanatoria Moravan. Dnes roste v parku 55 druhů jehličnanů a 73 druhů listnatých dřevin - poučíme se přímo v terénu díky označení jednotlivých stromů tabulkami. Potěší nás i pohled na řadu plastik, např. na Dětské hry (laminátová socha V. Ducháčkové), Mladý věk (laminátová plastiky J. Šunka), Ležící ženu (dílo z pískovce od V. Havla) poblíž mostu přes Bečvu. Pod Slovenkou můžeme spatřit Dívku s konví (cín, J. Jílek), Stojící dívku (bronz, J. Hána), před lázeňským domem Praha Mladý den od M. Zety (cín), u Moravanu Havlovu Sedící ženu (pískovec), u fontány před Gallašovým pramenem Volavky (laminát, A. Číhal), u lázeňského domu Bečva bustu Vítězslava Nováka od J. Švece. Další plastiky jsou v interiérech - např. bronzová Fontána od J. Hány v sanatoriu Janáček a Mateřství (z opuky) od J. Navrátila v hale léčebny Radost. Pod léčebnou Praha jsou dvě díla H. Wadereho: Dívka trhající květiny (bronz) a Lázeňský košíček (dřevo).
V lázeňském parku jsou upraveny prameny minerálních vod. Plně čirá termální alkalická zemitá kyselka s velkým obsahem kysličníku uhličitého má vynikající vlastnosti a vytváří první předpoklad k úspěšné léčbě. V letech 1933-34 se uskutečnily hlubinné vrty, které zachytily nejbohatší prameny. Kyselka ovšem vyvěrá i na celé řadě dalších míst v korytě řeky Bečvy. Nejstarším pramenem je Kropáčův (R I) nad lázeňským domem Bečva. Kyselka je jímána z hloubky 63 m a má vydatnost 81/s. Pramen je pojmenován po zakladateli lázní Janu Kropáčovi. Z největší hloubky 143 m prýští Gallašův pramen (R II) pod lázeňským domem Slovenka. Protože leží patrně mimo tektonický zlom, je jeho vydatnost pouze 1,51/s. Jméno má podle dr. Josefa Heřmana Agapita Gallaše, hranického rodáka, lékaře a buditele. Nad sanatoriem Janáček vyvěrá z hloubky 101,8 m Jurikův pramen (R III) o vydatnosti 101/s, nazvaný podle legendárního zakladatele města Hranic. V poslední době byl zachycen čtvrtý pramen kyselky, který má sloužit veřejnosti v nově postaveném pavilónku pod lázeňským domem Janáček. Jurikův pramen je považován za nejkvalitnější a je zajímavé, že za svůj vznik a úpravu vděčí hrozbě stavby přehrady - měl být náhradou za zatopené lázně.
Alkalická zemitá kyselka je základem léčby - přímo z pramenů je vedena do van a využívána ke koupeli. Je teplá asi 22 stupňů, a tak je jen velmi krátce přihřívána. U některých srdečních onemocnění se využívají i speciální plynové koupele v bazénech. Kyselka je využívána i k pití - je osvěžující a prý i energeticky velmi bohatá. V lázních se aplikují všechny moderní léčebné procedury při vodoléčbě i elektroléčbě, velký důraz se klade i na pohybovou aktivitu a dietní návyky. Připraven je i bohatý kulturní program. V sanatoriích lze získat informace o nedělních promenádních koncertech, ledacos zajímavého lze přečíst ve čtvrtletníku Lázeňské čtení. Svátkem jsou každoroční hudební slavnosti Novákovy Teplice. K dispozici je knihovna, čítárny, společenské místnosti s televizory, klubovna s kulečníkem. Příjemné prostředí nabízí restaurace sanatoria Moravan, denní bar a noční klub sanatoria Janáček, kavárna sanatoria Bečva. V areálu je možné zahrát si tenis či minigolf, navštívit fitness-centrum v Janáčku, saunu v Moravanu, vypůjčit si kolo, domluvit si rybaření nebo jízdu na koni.
Lázeňským hostům dnes slouží 10 ubytovacích objektů, nejkomfortnější služby nabízí Moravan (pokoje s koupelnou a sociálním zařízením, telefonem, televizorem se satelitním příjmem a veškerou lázeňskou a rehabilitační péčí v objektu), perfektně vybaveno je i sanatorium Janáček, výborné služby poskytují i ostatní lázeňské domy.
(Ubytování: sanatorium Moravan, 110 l., sanatorium Janáček, 190 l., sanatorium Bečva, 138 l., lázeňský dům Praha, 89 l., Lázeňský dům Slovenka, 86 l., dětská lázeňská léčebna Radost, 74 l., lázeňský dům Milena, 35 l., lázeňský dům Vlasta, 35 l., lázeňský dům Lesanka, 22 l.)