Základní údaje: Přírodní památka Včelín je fragmentem původní lesostepi se vzácnými společenstvy teplomilných druhů. Tvoří ji příkrá výslunná stráň s jihovýchodní expozicí, z jižní strany spadající až k vodnímu toku Cvrčovického potoka východně od obce Cvrčovice, v těsné blízkostí silnice ze Cvrčovic do Milovic (po levé straně), nadm. výška 230-300 m. Stráň je místy rozryta zasutými lomy, porostlá borovým lesíkem, skupinami keřů a ovocnými stromy. Katastrální území Cvrčovice, parc. čísla 493, 495-502, 504, 507, 510, 511/6. Výměra: 2,7211 ha.

Vyhlášení: Výnos ministerstva kultury ČSR č. 1311/53 ze dne 3. 9. 1953. Důvod vyhlášení: Zbytek lesostepi se vzácnými společenstvy teplomilných druhů rostlin.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří flyšové vrstvy vápnitých pískovců a jílů. Pískovce poskytující zvětráváním mělkou, kamenitou a teplou půdu, dosti zásobenou vápnem. Půdy jsou převážně hlinité hnědozemě, chudé.

Botanika: PP Včelín zahrnuje keřnatou stráň se skupinami keřů (svída krvavá, ptačí zob obecný, hloh, dřištál obecný, dřín obecný) a jednotlivými stromy, částečně zarostlou vysazeným lesíkem borovice lesní a černé s vtroušenými listnáči (dub zimní, letní, habr obecný) a akátem. U potoka rostou olše, různé druhy vrb, bez černý. Dožívají ovocné stromy, vysázené v minulosti, hlavně třešně.

V bylinném patru se vyskytuje řada vzácných teplomilných druhů, z nichž k nejvzácnějším patří vstavač nachový (Orchis purpurea) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) rostoucí v lesních partiích rezervace. Dále se zde vyskytují např. kruštík širolistý (Epipactis latifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), záraza větší (Orobachne major), len žlutý (Linum flavum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), černohlávek dřípatý (Prunella laciniata), hvězdice pahoreční (Aster amellus), rozrazil ožankolistý (Veronica teucrium), jehlice trnitá (Ononis spinosa), jetel červenavý (Trifolium rubens), ostřice Micheliova (Carex michelii), oman vrbolistý (Inula salicina), oman britský (Inula britanica), oman hnidák (Inula conyza), hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides), mochna stříbrná (Potentila argentela), modřenec chocholatý (Muscari comosum), zplanělá mochyně židovská třešeň (Physalis alkekengi), kozí brada východní (Tragopogon orientalis), jestřábník Bauhinův (Hieracium bauhinii), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), smldník jelení (Peucedanum cervaria), pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), prvosenka jarní (Primula veris), ocún jesenní (Colchicum autumnale), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), jarmanka větší (Astrantia major), vrbina penízkovitá (Lysimachia nummularia), brčál menší (Vincia minor), hořinka východní (Conringia orientalis), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), chrastavec rolní (Knautia arvensis), černýš rolní (Melampyrum ervense), pcháč panonský (Cirsium pannonicum). Na vlhčích humózních půdách kolem potoka je hojná bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), devětsil lékařský, prvosenka vyšší (Primula elatior), sasanka hajní (Anemone nemorosa), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), orsej jarní (Ficaria verna), plicník temný (Pulmonaria obscura), parazitující podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), na březích potoka rostou na vzdušných kořenech olší játrovky.

Zoologie: Zoologický průzkum nebyl prováděn, dá se zde předpokládat bohatá entomofauna. V lese žije srnčí zvěř, zajíci a králíci. Území je útočištěm četných druhů ptactva, hojně se vyskytuje hlemýžď zahradní.

Hospodářské využívání, management: PP Včelín je zbytek lesostepi, která byla asi před 60 lety (počítáno k roku 2000) částečně přeměněna v lesík, převážně borový. Svah byl v minulosti využíván pro pastvu ovcí. Dále zde stojí velký spolkový včelín (odtud název přírodní památky), kvůli kterému byly vysázeny ovocné stromy a akáty. Včelín je dnes využíván jen zčásti. Výslunná stráň je celkem neplodná, ovocným stromům se zde nedaří a jsou ponechány na dožití. Chráněné území je ohroženo zarůstáním nepůvodními druhy dřevin hlavně zmíněným akátem a nežádoucí sukcesí bezu černého v části rezervace sousedící s potokem. Šířící se dřeviny je nutné pravidelně odstraňovat. Kvalita a pestrost bylinného porostu po ukončení pastvy je udržována kosením.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink