Základní údaje: PR Smrdutá se nachází v centrální části Hostýnských vrchů na prudkém jihozápadně orientovaném suťovém svahu se sklonem až 55° a na stejnojmenném vrcholu Smrdutá, v nadmořské výšce 580-750 m, nad státní silnicí Chvalčov - Tesák, asi 1,5 km západně od rekreačního střediska na Tesáku. Nacházejí se zde geomorfologicky význačné útvary - pískovcová skaliska s puklinovými pseudokrasovými jeskyněmi. Katastrální území Chvalčov, parc. č. 1077/2, kultura - les, LZ Rajnochovice, polesí Chvalčov. Výměra 6,5173 ha.

Vyhlášení: přírodní rezervace byla zřízena výnosem Ministerstvem kultury ČSR č. 7814/75 ze dne 28. 9. 1975. Původní výměra byla 3,12 ha. K přehlášení PR došlo Nařízením Okresního úřadu Kroměříž č. 6/01 ze dne 3.10. 2001 na současnou výměru. Důvod vyhlášení: přirozená lesní společenstva lipových javořin a bučin na balvanité suti a na sklanatých výchozech s karpatskou květenou v podrostu, geomorfologicky význačné skalní útvary.

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem jsou rusavské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše (paleocén-eocén) složené z arkózových pískovců a slepenců s vložkami jílovců. Na Smrduté se nacházejí větší izolované skalní útvary, suťová pole a pseudokrasové puklinové jeskyně. Jejich vznik souvisí s tektonickým rozpukáváním pískovcového podloží a dalším působením mrazu a gravitační modelace. Rozlišují se zde dva typy těchto útvarů: puklinové jeskyně a povrchové skalní sluje v převisech. Nejdelší jeskyně Smdutá je průchozí (v některých místech byla uměle rozšířena), dlouhá 56 m a výškový rozdíl mezi vchodem a východem je 12 m. V puklinové jeskyni se vytvořila sněhobílá sintrová poleva podobná povrchu květáku, jsou to tzv. pisolity. Vznikaly postupným vymáčením vápenitého tmelu pískovců za působení srážkové a spodní vody. Rozpuštěný uhličitan vápenatý se zpětně vysrážel a vyplnil dutiny na stropě jeskyně na ploše asi 1 m2. Půdní pokryv tvoří převážně kambizemě typické, v rezervaci se na výchozech podložních hornin vyvíjí azonální typ půdy - ranker typický a kambický.

Botanika: Přírodní rezervaci Smrdutá tvoří autochtonní porost na balvanité suti, patřící do typu suťová javořina měsíčnicová (Lunario-Aceretum), lesní typ 5J5. Ve stromovém patře převažují javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica) lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jilm horský (Ulmus glabra). Dále se zde ojediněle vyskytují habr obecný (Carpinus betulus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a jedle bělokorá (Abies alba).

V bylinném patru jsou zastoupeny četné kapradiny s doprovodem: ječmenka evropská (Cuviera europaea), kostřava lesní (Festuca silvatica), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), metlice křivolaká (Deachampsia flexuosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), dymnivka dutá (Corydalis cava), svízel vonný (Galium odoratum), udatna lesní (Aruncus sylvestris), křivatec žlutý (Gagea lutea), kyčelnice cibulkonosá (Dentaria bulbifera), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), bez červený (Sambucos racemosa), brusnice borůvka (Vaccinium myrtilus), osladič obecný (Polypodium vulgare), sleziník červený (Asplenium trichomanes), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), starček vejčitý (Senecio ovatus), rozchodníkovec velký (Hylotelephium maximum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), knotovka červená (Silene dioica), mechorosty a mnohé játrovky.

Zoologie: Na území se vyskytují běžné druhy lesních živočichů charakteristické pro Hostýnské vrchy. Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan hnědý (Rana temporaria), plazi jsou zastoupeni slepýšem křehkým (Anguis fragilis), z ptáků byl zjištěn např. jestřáb lesní (Accipiter gentilis), ze savců veverka obecná (Sciurus vulgaris) a několik druhů netopýrů. Z motýlů se vyskytuje v jarním aspektu martináček bukový (Agia tau), pozoruhodný je výskyt vzácného horského druhu okáče stínovaného (Lasiommata petropolitana).
Lesnictví: Lesní porosty v PR Smradlavá jsou staré asi 150 let, zčásti mají pralesovitý charakter. Dochází zde k přirozenému zmlazování, především buku. Ojediněle se zde nalézají i menší skupinky smrku ztepilého. Okolní porosty tvoří převážně mladší bučiny a částečně i smrková monokultura.

Hospodářské využívání, management: Porost je ponechán bez těžebního či pěstitelského zásahu. V roce 2000 bylo provedeno geometrické zaměření hranic. Pro území je zpracován plán péče pro období 2002-2011. Střední částí rezervace prochází po vrstevnici zeleně značená turistická trasa a cyklostezka z Tesáku na Chvalčov, která je navštěvována turisty v létě i v zimě (nenáročný běžecký terén s pozvolným sjezdem do Chvalčova). Na vrchol Smrduté je vyznačena krátká odbočka. Tato trasa není příliš frekventovaná. Spodní okraj rezervace je také snadno přístupný od státní silnice Chvalčov - Tesák z odpočívadla pod Bludným.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz