ŠTĚPÁNOV je jednou z největších a nejvýznamnějších hanáckých vesnic. Prvá písemná zmínka o obci je v donační listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1201, další listinou z roku 1267 král Přemysl Otakar II. donační dokument potvrdil. K rozšíření vsi došlo na základě souhlasu s rozšířením obce listinou z roku 1273. Z roku 1455 pochází první zmínka o štěpánovské faře, z roku 1681 je nejstarší zmínka o štěpánovské škole.
Ve Štěpánově je farní kostel sv. Vavřince, který byl dobudován v roce 1787, kostel sv. Barbory "Na hutích" pocházející z roku 1875 a pravoslavný chrám sv. Prokopa Sázavského z r. 1928. První školní budova byla postavena v roce 1786, německá obecná škola byla otevřena v roce 1856. Nové budovy pro českou a německou obecnou školu byly postaveny v roce 1890 a pro měšťanskou školu v roce 1911. Nový školní pavilon Základní školy byl dokončen v roce 1988.
Štěpánov leží na trati Olomouc - Praha, která je v provozu od roku 1845. V letech 1844 - 1932 byly v provozu štěpánovské železárny, jeden z největších průmyslových podniků své doby na Moravě. Poštovní úřad byl otevřen v roce 1852. Roku 1901 bylo ustaveno Rolnické mlékařské družstvo. Živnostenská záložna, první velký český peněžní ústav na Šternbersku, byla založena roku 1907. Regulace řeky Oskavy byla zahájena roku 1912 a dokončena o deset let později. Obec byla elektrifikována v roce 1917.
Nejstarší český spolek Beseda (od roku 1883 Občanská beseda) byl založen roku 1864, roku 1888 založen čtenářský spolek Jaroslav. Oba spolky sloučeny 1908 do místního odboru Národní jednoty pro východní Moravu. Roku 1907 založen Sokol a roku 1924 postavena Sokolovna. Dělnický dům byl postaven roku 1927. Pod názvem Ze Štěpánova vyšlo v roce 1967 první číslo místních novin. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1956, v roce 1961 se sloučilo s JZD Březce, v roce 1974 s JZD Liboš a v roce 1978 s JZD Hnojice a JZD Horka nad Moravou. V letech 1989 - 1994 byla provedena plynofikace obce. Roku 1995 zahájena příprava výstavby kanalizace, vodovodu a čistírny odpadních vod.
V roce 1918 byl Štěpánov sídlem okresního úřadu pro správu českého Šternberska a Okresního národního výboru pro soudní okres Šternberk. V roce 1938 přechodně sídlil ve Štěpánově šternberský okresní úřad. V témže roce byl v areálu železáren internační tábor pro prominentní henleinovce. Od 1. září 1939 byl ve stejném objektu internační tábor pro zatčené v rámci akce Albrecht. V letech 1945 - 1946 se areál železáren využíval pro internační tábor Němců v souvislosti s jejich pracovním začleněním a později odsunem. Od roku 1949 patří Štěpánov do okresu Olomouc (předtím okres Šternberk).
Ke dni 1. července 1960 se slučují obce Štěpánov a Březce, Březce se stávají částí obce a základní sídelní jednotkou. K 1. lednu 1974 se ke Štěpánovu připojuje Moravská Huzová jako část obce se základními sídelními jednotkami Benátky, Moravská Huzová a Stádlo a dále Liboš jako část obce se základními sídelními jednotkami Jílkov, Krnov a Liboš. Ke dni 31. 12. 1990 se Liboš se základními sídelními jednotkami Jílkov, Krnov a Liboš stává samostatnou obcí.
Obecní pečeti jsou zachovány v otiscích z let 1749 a 1787. V jejich pečetním poli je postava sv. Vavřince držícího v levé ruce rožeň a v pravé ruce palmovou ratolest. Od roku 1997 má obec svůj znak a prapor. Základem obou je žluté pole, představující hanácké lány, lemované modrým okrajem, představujícím řeky Moravu a Oskavu. Přes žluté pole jsou dva kosmé černé pruhy - ty představují slávu štěpánovských železáren a konečně i železnici. Vždyť jsou vedeny od jihovýchodu k severozápadu, stejně jako železniční trať Olomouc - Praha. Na obecním znaku jsou oproti praporu kosmé pruhy ještě přeloženy červenou berlou, což vyjadřuje staletou poddanost obce klášteru Hradisko (od založení obce až do roku 1787).
Z dějin obce bylo vydáno několik publikací. Brožura Štěpánov sobě má 32 stran, připravil ji Jaroslav Lýsek a byla vydána nákladem Odboru Národní jednoty ve Štěpánově v roce 1911. Odbor Národní jednoty také vydal knihu Jana Zlámala Štěpánov a to v roce 1928. Má 187 stran, několik vyobrazení v textu a připojený letecký snímek části obce. Poplatná době je brožura Jaroslava Kanyzy 700 let Štěpánova, kterou vydal MNV Štěpánov v roce 1973. Má 76 stran a 8 stran fotografií. Vlastivědné muzeum vydalo v roce 1996 brožuru Jiřího Kráčmara Rok na dědině - Štěpánov. Má 28 stran a několik vyobrazení v textu. Nákladem Obce Štěpánov ve spolupráci s Okresním úřadem a Nakladatelstvím DANAL vyšly v roce 1997 Paměti obce Štěpánova. Jejich autory jsou Miroslav Koudela a Jiří Kráčmar. Kniha má 96 stran a 20 fotografií. Na internetu je k disposici brožura Jiřího Kráčmara Štěpánov ve dvacátém století, která má 45 stran, a která nebyla vydána tiskem. K výročí 800 let o prvé písemné zmínce o obci se připravuje sborník článků pod názvem Štěpánov 2001.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.esmedia.cz/stepanov