Původ názvu obce
Své libozvučné jméno dostala po bystřině, která vyvěrá v katastru obce Rusava na Hořansku a stéká mohutným údolím Hostýnských vrchů směrem k rovinaté Hané, protéká Holešovem a u Tlumačova se vlévá do Moravy.
Zaniklé obce
Všeobecně se předpokládá, že dlouhá údolí bystřiny Rusavy nebyla liduprázdná ani v období raného středověku a že blízkost významného slovanského hradiska na Hostýně ovlivňovala vývoj i v této oblasti. První historicky doložená zpráva o osídlení rusavského údolí pochází z roku 1372 v zápise o zboží obřanském určeném markraběti Janovi. V něm se hovoří o pustých vsích Jenčích, Staré Lhotě, Vysoké Lhotě a Jestřebí, z nichž poslední tři stávaly na katastru nynější Rusavy.
Počátky valašské kolonizace
Počátky valašské kolonizace spadají do poloviny 16. století. K největšímu rozmachu osídlování Hostýnských vrchů pastýřskými Valachy došlo v průběhu třicetileté války, řada z nich zde hledala ochranu před císařskými vojsky a podílela se na protihabsburských rebeliích.
Založení obce
Rusava - Rottalowice - byla založena 23. 4 1657, a to podle zakládající listina obce datované na zámku v Holešově a opatřené pečetí hraběte Jana z Rottalu. Podle se nově založená obec měla nazývat Rottalowice a její první osadníci měli být prvních 6 let osvobozeni od všech robot, kontribucí a platů. Po té měli odvádět do bystřického panství 4 zl 30 kr ročně z každé usedlosti. Robotovat měli pouze tři dny o žních na holešovských dvorech. ovšem zakládající listina byla Rottalovicím časem odňata, aby se na ni při zvyšování poddanských dávek a povinností nemohli její obyvatelé odvolávat. Soupis z roku 1667 uvádí, že v té době bylo v Rusavě 19 domků obsazených a 10 pustých. Nápadné shody jmen prvních osadníků se jmény ze Vsetínska, Vizovicka a Lukova nasvědčují, že byli do Rottalowic násilně přesídleni po porážce valašského povstání.
Nárůst obyvatel
Přes všechny svízelné životní podmínky se počet obyvatel Rusavy v závěru 18. století zněkolikanásobnil. Zpráva z roku 1778 uvádí, že zde bydlilo 800 lidí, z toho 125 chalupníků vlastnících louky, pastviny a části lesa. Příčinou zvýšení počtu obyvatel bylo nejen přirozené rozmnožení místních usedlíků, ale také fakt, že v dobách různých nepokojů nalézali utečenci z celé Moravy právě zde nové útočiště.
Závěr 19. století
Byla vyměřena a postavena lepší cesta dolinou od Brusného směrem k Ráztoce, v roce 1875 byla zbudována parní pila, která ovšem v roce 1884 zhořela, v roce následujícím pak požár zničil Češkův mlýn i s dobytkem. V roce 1887 byly v katolickém kostele na Hořansku posvěceny obrazy křížové cesty a v roce 1908 byla jeho věž doplněna hodinami z Fryštáku. Současníkem Daniela Slobody byl katolický farář P. Blažej, člověk oblíbený a ušlechtilý, který na Rusavě působil v letech 1875 až 1916.
Důsledky 1. světové války
V době 1. světové války obec přišla o zvony obou kostelů. Na frontách nebo na válečné útrapy zemřelo 41 rusavských mužů.
Meziválečné období
Brzy po vzniku republiky se vesnice konečně dočkala široké okresní silnice. Byla zbudována v letech 1922 - 1924 a vedla až po katolický kostelů. V roce 1930 zásluhou nesmírné obětavosti tehdejšího řídícího učitele J. Potměšila vznikla na Rusavě moderní Jubilejní škola Masarykova se šesti třídami a navíc vybavená umývarnou se sprchami. Doposud tato budova patří k nejlépe postaveným školám v okrese Kroměříž. Zvláštní pozornost si zasluhuje i rozvoj sedlařství, o který se ve 30. letech zasadil pan učitel L. Doležal.
Odboj za 2. světové války
Pozoruhoudnou kapitolu dějin Rusava vytvořila v době 2. světové války, kdy se její občané aktivně podíleli na boji proti nacistickým okupantům. Odboj byl soustředěn v partyzánské skupině Zelený kádr a později v 1. partyzánské brigádě Jana Žižky z Trocnova. Na úspěších partyzánských akcí se značnou měrou podílelo domácí obyvatelstvo. Na následky války zemřelo 14 občanů Rusavy.
Poválečná léta jsou plná perzekucí, klektivizací, rozorávání mezí, scelování pastvin a později se kdysi zaostalá oblast mění ve vyhledávané středisko se spoustou rekreantů ...
