CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pondělí 26.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Lidové kroje na Kravařsku [ Lidové oblečení - kroj ]

Lidové kroje na Kravařsku

Bělotínsko je oblast, která byla od pobělohorské doby až do konce druhé světové války osídlena převážně německým etnikem. Spadá do národopisného okruhu Kravařska (něm. Kühländchen), tedy do tzv. Sudet. S nuceným odsunem německého obyvatelstva po roce 1945 odešly i tradice a lidové zvyky. Díky dosídlení území rodinami z celého území republiky se nové tradice již nepodařilo vytvořit a následkem důsledné socializace se mnoho zdrojů z té doby nedochovalo. Pátráme-li po pramenech o původu a zpracování lidových krojů je třeba hledat kořeny právě tam.

Možným zdrojem může být publikace [A] Moravské a slezské kroje - Kvaše z roku 1814, vydaná ve spolupráci Moravského zemského muzea v Brně (MZM) a Sudetendeutsches Archiv v Mnichově v roce 2000, jejímiž autory jsou PhDr. Miroslava Ludvíková, CSc a PhDr. Hubert Vašálek, CSc. Kniha obsahuje přetisky vyobrazení jednotlivých krojů, jak se dochovala na vodomalbách několika autorů (technika kvaš), uložených ve sbírkách MZM. Obrázky jsou doplněny českým a německým popisem, kniha je však beznadějně vyprodaná a výtisky vlastní jen některé významnější knihovny.

Z oblasti Kravařska jsou zde uvedeny ženské kroje (viz horní obrázek zleva doprava):

Katalog, str. 102-104, cit.:

37 LETNÍ KROJ SVOBODNÝCH DĚVČAT NA KRAVAŘSKU, Pův.č. VIII-149, MZM č. G1599; 36,1x21,1 cm. Ve srovnání s mužskými kroji je oblečení žen obecně konzervativnější. Svobodné stejně jako vdané mohly v létě nosit kroj s rukávci, bez kabátku. Svobodná děvčata jsou prostovlasá, ozdobená jen stužkou. Složité zapletení vlasů už nevidíme. Silně modřené a naškrobené rukávy s dlouhými taclemi jsou ještě rokokově převázané. Novější je jen zkrácený brokátový živůtek.
38 LETNÍ KROJ VDANÝCH NA KRAVAŘSKU, Pův.č. VIII-147, MZM č. G 1597; 36,5x21,1 cm. Kroj vdané je skromnější, živůtek je ještě staršího typu a hlava kryta měkkým plátěným čepcem.
39 KROJ NA SVATBU A DO KOSTELA NA KRAVAŘSKU, Pův.č. VIII-146, MZM č. G 1596; 36,6x21,2 cm. Ženský kroj se o svatbě obohatil o starobylý přehozový plášť s velkým límcem. O plášti bylo psáno, že se šil z kreditoru nebo drahé vlněné látky (a byl podšitý kožešinou). Nosil se i na Jihlavsku a Hřebečsku, ale zobrazil jen na Kravařsku.
42 ŽENA Z KRAVAŘSKA Z BĚLOTÍNA v Přerovském kraji, Pův.č. V-96, MZM č. G 1546; 38,7x25 cm. Opět máme možnost konfrontace s vyobrazením č. kat. 40, zde od méně zručného malíře. Šátek na hlavu je vpředu volně spuštěný, zástěra modrotisková, obutí odlišné od předešlého.

Na obrázku dole je uvedeno několik vyobrazení mužských krojů (opět zleva doprava):

Katalog, str. 100-101, cit.:

33 LETNÍ KROJ ŽENATÝCH NA KRAVAŘSKU; Pův.č. VIII-144, MZM č. G 1594; 36,6x21,2 cm. Vývoj k poměštění můžeme pozorovat na mužském kroji i v tak vyhraněném území jako bylo Kravařsko. Příčina zrychleného vývoje spočívala v prosperitě kraje a v příznivé komikační poloze. Rozdíl mezi starými a novými lze pozorovat po generacích. Starší muž má krátké, poměrně široké kalhoty, ve svém věku černé, červenou vestu, velmi prostý modrý kabát bez kapes, na punčochách dokonce naznačené ozdobné klíny.
34 ZIMNÍ KROJ ŽENATÝCH NA KRAVAŘSKU; Pův.č. VIII-145, MZM č. G 1593; 36,1x21,1 cm. V zimě byly pro staršího muže praktičtější vysoké boty, kožešinovou čepici již známe. Bohatý dlouhý kožich je však východomoravského střihu.
35 LETNÍ KROJ SVOBODNÝCH NA KRAVAŘSKU, Pův.č. VIII-143, MZM č. G 1595; 36,2x21,2 cm. Mladý muž má přiléhavé koženky žluté, nahoře přetažené nad pás a dole prodloužené do ozdobných módních vysokých botů; vlevo vidíme zlatý řetízek od hodinek. Modrá vesta je velmi zlacená a krátký kabátek má přehozený límec, reverzy a úzké rukávy, klobouk je cylindrovitý.
36 KUNÍNSKÝ SEDLÁK z Kravařska v Přerovském kraji, Pův.č. V-94, MZM č. G 1544; 38,5x25 cm. Jiný malíř tyto změny potvrzuje. Navíc je tu kabát, který se velmi podobá potštátskému.


Zdroj:
[A] Miroslava Ludvíková: Moravské a slezské kroje, Kvaše z roku 1814; Mährische und Slesische Volkstrachten, Guaschen aus dem Jahre 1814; Moravské zemské muzeum, Brno; Sudetendeutsches Archiv München; 2000; ISBN 80-7028-126-X.

Lidové kroje na Kravařsku

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 260 org. 56, 14.07.2017 v 14:18 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY