CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Úterý 27.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie a stavební vývoj synagogy v Hranicích [ Historie (archivní dokument) ]

Osudy synagogy, její stavební vývoj a úpravy jsou spjaty se samostatnou židovskou obcí v Hranicích (v letech 1637-1919) a později se židovskou náboženskou obcí (v letech 1919-1942), resp. s činností německého vedení města v letech 1943-1944.
Původní malá, z větší části dřevěná synagoga (pocházející ze třicátých let 17. století) stála ve dvoře domu, který býval židovskou školou a radnicí. Tento dům na rohu dnešní Janáčkovy ulice a Masarykova náměstí (označovaný podle starého číslování domů číslem XV., židovskými obyvateli č.1 a po sloučení s městskou obcí hranickou jako čp. 728) patřil židovské obci již od dvacátých let 17. století.
Počátkem 18. století žádala židovská obec vrchnost o povolení rozšířit stávající synagogu. Po získání povolení sice mohla být přestavěna na zděnou stavbu, ale pouze ve stejném půdorysu, výšce a vzhledu.
Počátkem 19. století přibylo židovského obyvatelstva poddaného hranické vrchnosti natolik, že synagoga již nedostačovala množství věřících. Proto roku 1836 opět žádala židovská obec vrchnost o povolení přestavby a rozšíření synagogy. Žádost však byla olomouckou konsistoří zamítnuta Protože prostor synagogy již nestačil pojmout všechny věřící, povolil Krajský úřad v Hranicích židovské obci zřídit o výročních židovských svátcích výpomocnou synagogu na předměstí v bývalém Světlíkově dvoře (patřícímu též židům) a přenést sem ze synagogy tóru, aby se všichni mohli zúčastnit modliteb. V pozdějších letech bylo povolení obnovováno. Protože nebyl úspěšný ani pokus o zřízení nové velké synagogy v Zámecké ulici (přestavbou bývalé vrchnostenské sýpky), rozhodla se židovská obec v roce 1863 zbořit nedostačující starou synagogu a postavit na jejím místě novou, větší, která by byla přistavěna k přednímu domu čp. 728. Nová synagoga byla postavena v maursko-byzantském slohu roku 1863 stavitelem Františkem Macherem.
Židovské bohoslužby se zde konaly až do roku 1940, kdy byly Němci zakázány a budova měla být zbořena.
Po deportaci židovského obyvatelstva převzala budovu bývalé židovské radnice a synagogu německá správa města, zastoupená vládním komisařem Kettnerem. Ten zřídil v předním domě kanceláře pro příděl potravinových lístků a v přízemí prozatímní muzejní depozitáře a rozhodl o využití synagogy (po patřičných úpravách) pro potřeby městského muzea, které se tísnilo v jedné místnosti v budově obecné školy u fary (dnes ZUŠ na Školním náměstí).
Během roku 1943 probíhaly stavební úpravy synagogy - především její odvlhčení a nové omítky. Na průčelní stěně provedl akademický malíř Oehler kresbu Gallašova pohledu na město Hranice v polovině 18. století. V tomtéž roce byly muzejní sbírky instalovány ve skříňových vitrínách v přízemí i na ochozu synagogy a na podzim 1944 bylo muzeum vládním komisařem Kettnerem slavnostně otevřeno.
Po 2. světové válce židovská náboženská obec prodala synagogu Československé církvi husitské.
Po roce 1960 v souvislosti s územně správními změnami přešlo městské muzeum v Hranicích pod správu Okresního vlastivědného muzea v Přerově a synagoga byla nadále využívána jako muzejní expoziční prostor. V roce 1974 zde byla instalována stálá monotématická expozice keramiky a porcelánu, která zde byla až do roku 1994, kdy město Hranice zřídilo Městské muzeum a galerii a po dohodě se současným majitelem (Československou církví husitskou) přistoupilo ke generální rekonstrukci budovy. Ta byla dokončena v listopadu 1995. Na finančním zajištění, představujícím částku téměř 3,5 mil. Kč, se podílelo město Hranice, Ministerstvo kultury ČR (2,1 mil. Kč) a Církev československá husitská (300 tis. Kč). Budova synagogy slouží Městskému muzeu a galerii k pořádání výstav se zaměřením na moderní české a slovenské výtvarné umění. Příležitostně se zde konají koncerty instrumentální a vokální hudby.
Rovněž je zde umístěna stálá expozice muzea.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mmgHranice.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 260 org. 56, 24.05.2004 v 18:27 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY