Jméno obci dal její zakladatel Jeník z Dobrotic, a to kolem roku 1360. K tomuto období se váže i první písemná zmínka o této obci z roku 1365, kdy jsou v Zemských deskách olomouckých uvedeny Jeníkovice a píší se tak až do roku 1718, kdy je uvedeno jméno Jankovice.
Po Jeníkovi z Dobrotic se novými majiteli vsi stali páni bystřického panství - např. páni z Kunštátu, z Cimburka, z Rottalu, aby později - v roce 1763 - byla obec připojena k holešovskému panství. K zajímavostem patří pověst o tom, že první obyvatelé Jankovic se přistěhovali ze vsi Malíkovy, která díky tomu zpustla a zanikla.

Svým historickým vývojem se nelišily Jankovice od okolních vsí - obyvatelé prožívali své radosti i strasti, doléhaly na ně těžce robotní povinnosti, sužovala je válčící vojska táhnoucí krajem a za nimi "kráčející" nemoci. Obec vždy patřila k menším, čistě českým obcím kraje. V materiálech z druhé poloviny 18. století se uvádí, že v obci žili - mlynář, 10 rolníků, 2 čtvrtníci, 6 podsedníků a 4 podruzi. Všichni měli své stálé robotní povinnosti - jak robotu pěší tak koňmo - a také byli nuceni odvádět řadu daní. Robota i daně a jejich velikost byly přesně dány a poddaní byli nuceni je dodržovat. Úlevy měl jedině fojt. V Jankovicích bylo dědičné fojtství, spojené s výčepem piva. Fojt měl v obci výlučné postavení - každý týden svolával obyvatele na tzv. hromadu, kde měl hlavní slovo - rozděloval práci, vybíral poplatky od poddaných a odváděl je vrchnosti. K jeho pravomocím patřilo i ukládat tresty a pokuty. V roce 1780 žilo v obci 24 usedlíků s rodinami. K nejstarším jankovickým rodinám patřily: Navrátilovi, Kolaříkovi, Daďovi, Křížkovi, Hlinští, Stiborovi, Matelovi a Fuksovi.
K ozdobám obce i jejího katastru bezesporu patří barokní sousoší sv. Anny, pozoruhodným byl jistě i dřevěný kříž, zachycující výjevy z Kristova života, umístěný v části Souhrady. Na konci roku 1927 bylo nutné tento kříž uřezat, neboť byl značně poškozen a hrozilo jeho zřícení. Byly zde nalezeny také archeologické nálezy, dokládající osídlení místa již v období eneolitu (lid se šňůrovou keramikou) či z doby laténské. Náhodně byl při orání nalezen i kamenný mlat, který byl však zaslán v době svého nálezu, na počátku 20. století, do muzea v Brně.


Většina obyvatel se v minulosti živila zemědělstvím - půda je vcelku úrodná - pěstovaly se všechny druhy obilí, řepa, brambory, zelí či mák. Dříve se selo i hojně vojtěšky, jetele, čočky, bobu či vikve, nezapomínalo se ani na konopí a len. Na přelomu a v průběhu 20. století však byla hojně sázena cukrovka, která přinesla jak peníze - při prodeji, tak krmivo pro dobytek. Výsadba ovocných stromů přinášela hodně ovoce, které se buď prodalo na holešovském trhu nebo se podomácku zpracovalo - vařila se povidla, pálila slivovice. Dokonce byla v roce 1912 zřízena v obci sušárna ovoce, a to uprostřed vesnice, blízko kovárny. Choval se hlavně skot, něco koní, prasata, kozy a jen málo ovcí. Nechyběla samozřejmě i drůbež a včely, jejichž chov postupem doby upadal.
Obyvatelé Jankovic byli nuceni poměrně často cestovat - v minulosti buď pěšky, či koňským povozem. První autobusová linka v roce 1930 měla zastávku v Jankovicích, v letech 1931-33 existovala pravidelná linka Jankovice - Holešov. Autobusová zastávka byla postavena až v roce 1956. V letech 1880-88 probíhala výstavba železnice ve směru Hulín - Val. Meziříčí. Ač železnice prochází přímo středem Jankovic, odmítli tehdejší radní vybudování zastávky přímo v obci. Jistě to byla škoda jak pro další rozvoj, tak pro snadnější dopravu obyvatel, kteří stále více dojížděli a dojíždí za prací mimo obec.

Děti z Jankovic získávaly základy vzdělání nejprve ve škole v Dobroticích. Podmínky, zvláště v zimě byly pro docházející žáky dost těžké a tak začala uvažovat obecní rada o postavení školy přímo v Jankovicích. Tomu se přirozeně začala bránit obec Dobrotice, které by ubylo značné množství žáků. A tak spor o stavbu nové školy trval bezmála 12 let - od roku 1888 až do roku 1900, kdy byla škola postavena nákladem téměř 18 tisíc korun a slavnostně otevřena. Prvním učitelem se stal A. Kopřiva. V roce 1920 přišel na místo učitele Ladislav Hostaša, který se stal i prvním a dlouholetým kronikářem Jankovic. Škola byla do roku 1925 dvoutřídní, pak byla zmenšena na jednotřídní. Školní budova byla poměrně pečlivě a dobře udržovaná, přesto však byla v r. 1974 zrušena. Poté budova sloužila jako mateřská škola (1974 -1985).
Zajímavý je i osud spolků - v roce 1910 vzniklo sdružení venkovské omladiny, které se zaměřilo na půjčování knih občanům. Krátce existovala Hospodářská besídka (1911 - 1914), jejíž snahou bylo pozvednout místní hospodářství. Dalším spolkem, který vznikl již v samostatné čs. republice byl Čtenářský spolek Komenský, založený 28.10.1919. Zaměřil se nejen na půjčování knih, ale i na hraní divadel, pořádání zábav, výletů a přednášek. V září 1919 vznikla Jednota čs. Orla, která se sloučila se Spolkem omladiny.
Vypuknutí 1. světové války v roce 1914 přineslo velké změny i v životě obce Jankovic a jejich obyvatel - mnoho mladých mužů odešlo bojovat na frontu a 8 z nich se již nikdy nevrátilo. Na jejich památku byl v obci postaven pomník, který byl slavnostně odhalen za velké účasti hostů a snad všech obyvatel obce v r. 1927.

Vznik samostatné Československé republiky 28.10.1918 byl přijat s nadšením, na jaře 1919 byla na památku vysazena před školou Lípa svobody. V roce 1921 proběhlo sčítání lidu - v Jankovicích žilo 397 obyvatel v 66 domech.
Jednou z největších událostí v životě obce ve třicátých letech 20. stol. se stala návštěva presidenta republiky T. G. Masaryka. S velkou slávou a nadšením byl T.G.Masaryk přivítán v obci, podepsal se i do obecní kroniky. Kronikář L.Hostaša k tomu poznamenal:..."byl to jeden z nejradostnějších dnů jaké Jankovice prožili..."
Poměrně poklidná doba Československé republiky přála i nové výstavbě - bylo postaveno několik nových domů. Do obce byla zavedena elektřina v roce 1937. Obecní zastupitelstvo od roku 1936 zamýšlelo zavést do obce telefon, což se uskutečnilo až v roce 1945 a teprve v roce 1976 byla v obci postavena telefonní budka.
Do života obce a jejich obyvatel se zapsalo i nelehké období Protektorátu Čechy a Morava. Po osvobození 6. května 1945 nastává další etapa v životě Jankovic. V roce 1946 byl vybudován nový obecní rozhlas. Přichází roku 1948 a s ním výrazné změny v celé společnosti. V tomto roce byla ale také jmenována první čestná občanka Jankovic. Stala se jí Anna Miková, zdejší rodačka, žijící dlouhá léta v USA. Vzpomněla si na svou rodnou obec a zaslala větší fin. obnos, z něhož byly nakoupeny stromy a keře na výsadbu a zkrášlení obce.
Padesátá a šedesátá léta jsou dobou kolektivizace zemědělství - JZD bylo založeno v obci v roce 1950. V tomto období byla postavena např. družstevní prádelna, vodní hasičská nádrž, ale také několik RD. Do obce byl zaveden v roce 1971 vodovod, v následujícím roce byla vybudována kanalizace a veřejné osvětlení do celé obce. Nová prodejna potravin a pohostinství bylo otevřeno v roce 1973. Opravy a přestavby se dočkala i budova nynějšího OÚ v roce 1976. Nezapomnělo se ani na úpravu výletního místa - Hájíčku v roce 1978. Mnoho zájmu vzbudil i geologický průzkum prováděný v roce 1976. Když vrt dosáhl hloubky 370 metrů, nahromaděné plyny začaly hořet a požár lokalizovalo několik hasičských jednotek.
Z doby nedávno minulé - z osmdesátých a devadesátých let připomeňme výraznou změnu společenských poměrů. V tomto období ale proběhla i plynofikace Jankovic, byla opravena a "narovnána" silnice vedoucí obcí...a celá řada dalších událostí, které více či méně poznamenaly život obce a jejich obyvatel.

DALŠÍ INFORMACE: http://jankovice.hyperlinx.cz/index.htm