CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 07.05.2021
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Hydrogeologie lázní Karlova Studánka

Hydrogeologie lázní Karlova Studánka

Vývoj v Jesenikách od Starohor k Čtvrtohorám

Ve Starohorách vznikají jádra kleneb (pohoří, hřebenů jesenických hor. Jejich složení dnes prokazují převážně migmatity a ruly)

Z Prvohor jsou zachovány horniny devonského a karbonského stáří a žuly permského stáří (410 - 250 mil.let). V DEVONU na území Jeseníků se rozkládalo moře na jehož dně probíhalo ukládání klastických uloženin a intezivní vulkanická činnost spojená s tvorbou ložisek železa, zinku, olova, mědi. V KARBONU byla horotvornými pochody vytvořena geologická stavba Jeseníků.

ČTVRTOHORY - začaly před 1,67 mil. let, trvají dodnes Dotváření horského reliéfu Jeseníků. V ledových dobách zasáhl do severních podhůří pevninský ledovec.



Řez kontinentální kůrou Země

T - tektonosféra
A - kůra s vrstvou
sedimentární (1)
granitickou (2)
B - svrchní plášť plochy dyskontinuity
C - Conradova
M - Mohorovičičov
Ohniska zemětřes.(6)
Vrstva snížených rychlostí seismických vln (5)


Horotvorná pásma v Evropě (podle H.Stilla 1924)

Rozhraní na Moravě

Jesenické hory mají několik hřebenů či kleneb. Červenohorské sedlo dělí klenbu keprnickou od desenské s Kamzičníkem, Petrovými kameny, Pradědem. Užší oblast Karlovy Studánky je na rozhraní krystalinika desenské klenby a vrbenských vrstev. Klenba (desen.) je rozdělena bělským zlomem na 2 kry:

* kru Pradědu
* kru Orlíku Široké vrbenské vrstvy vykazují iniciální vulkanismus.

Je vhodné si uvědomit, že desenská klenba tvořící kompaktní hřeben, který je (založený v Starohororách) má jinou geologickou charakteristiku ve srovnání s vrbenskými vrstvami, které představují úplný sedimentární cyklus, kde došlo k prohloubení pánve, sopečné činnosti, sedimentaci karbonátových hornin a regresi.

Propustnost hornin obou geologických celků je puklinová. Velikost propustnosti závisí na petrografickém složení, tektonickém porušení a rozpukání hornin. Dobré infiltraci napomáhají mocné polohy sutí, do kterých srážková voda poměrně snadno vsakuje. Tlaky rozlišných evropských masivů způsobily zlomy.

Pro naše lázně, jejich přírodní léčivé zdroje má hlavní význam zlom v dezenské klenbě, který ji rozlomil na zmíněné 2 kry (Orlíku a Pradědu) a který pokračuje dále přes obce Vidly, Bělou k Lázním Lipová až do Polska. Následující geologická mapa ukáže směr, ale i jinou geolog. strukturu bělského lomu z čtvrtohor. uloženin.

Geologická mapa Jeseníků
Keprnická klenba oddělená od Desenské klenby (hřeben od Skřítku přes Petrovy kameny Praděd až k Orlíku), která se odděluje od Vrbenských vrstev. V rozhraní Karlova Studánka. Desenská klenba rozlomena od SZ Bělským lomem, který přerušovanou černou čarou jde od Karlovy Studánky až k Lipové. Světlé barvy při lomu ukazují čtvrtohorské odlišné
usazeniny.

Panoramatická mapa Jeseniků

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů

Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů (miner.vody) byla v r.1970 určena ve 3 stupních. Vyznačena je též tektonická linie bělského zlomu s výstupními cestami



Vyhláška č.175/99 zpřesnila hranice ochranných pásem, sloučila
2. + 3.pásmo ochrany přírírodních léčivých zdrojů


Výkres ukazující závěry hydrogeologického průzkumu Karlovy
studánky v r. 1996

Sledován byl únik CO2 do půdy při tektonické zóně bělském zlomu se zaměřením na průběh jeho dílčích doprovodných poruch. Cílem hledání je mapa dalších perspektivjímání minerálních CO2 vod. Tečkovanými čarami jsou přesně vyznačeny 4 dílčí tektonické poruchy, z nichž nejvýzam. je č. 1

Údolí Bílé Opavy, kde se nacházejí minerální vody, nemělo ve svém vývoji stejný tvar, jako má dnes. Skalní podloží nedosahuje největší hloubky pod nynějším korytem řeky, ale pod svahy na pravé straně údolí Bílé Opavy. Nejhlubší část údolí byla původně v těchto místech a teprve mohutné suťové proudy zatlačily

řeku ke svahu na levé straně údolí. Průběh původního erozního údolí odpovídá v těchto místech také průběhu tektonické linie (běls. zlomu). Petrograficky jsou sutě tvořeny zvětralinou fylitů, balvany diabasů, kvarcitů a rul. Na povrchu jsou místy mocné vrstvy rašeliny, která má velký význam pro režim minerálních vod.

Rašelina totiž zabraňuje úniku volného CO2 z půdy. Vrbenské vrstvy tvoří podloží kvartérních (čtvrtohor) sedimentů a v nich probíhají vlastní výstupní cesty minerální vody i volného CO2 z půdy.Voda puklinově prosakující dolů se tak setkává při stékání do hloubek s výraznou koncentrací CO2 a bohatě se jím sytí.

Obsah CO2 ve vodě, tvořený dohasínající sopečnou činností v hlubině je podmíněn existencí tektonických linií, které jsou výstupními cestami jak pro minerální vodu, tak také pro suchý CO2. Poněvadž v hlubších zónách je CO2 nadbytek a nemůže se všechen rozpustit, vystupuje suchý CO2 do kvartérních (4 horn.)

vrstev, kde také může minerální voda vznikat. Nadměrnému úniku CO2 brání hlavně rašelinový poryv a zvodnění čtvrtohorních vrstev značné mocnosti a malé propustnosti. Celková mineralizace podzemních vod je úměrná hloubce oběhu. Na dalších snímcích lze vidět vrty (do hloubky 120 m) a jejich min.prameny.


Karlova Studánka

Vrt S2A 15 m při stánku s minerály dává pramen Petr

Vrt S7 hlouběji zanořený k Jihu cca o 80 m dává pramen Vladimír




Příčný řez zřídelní strukturou v Karlové Studánce:
Plné šipky: směr podzemní prosté vody
Přerušované šipky: hlavní výstupní cesta minerální vody, CO2,

Příčný geologický řez kvarterními (4h) sedimenty: štěrky, balvanité sutě slatiny, fylity. Směry proudění podzemní i minerální vody, CO2. Hlavní rozptylové cesty


Přehledná mapa Karlovy Studánky
Kvartérní sedimenty
4 horní Vrty historických pramenů
tektonická linie

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.K.Studanka.cz

Typ záznamu: Hydrogeologie
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 13.07.2004 v 17:31 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY