Půvabná lašská vesnička každoročně vzpomíná na učitele a vynikajícího pilného sběratele lidových písní Vincence Sochu (1903 - 1970). Na jeho památku a pro rozvoj zájmu o lašskou lidovou píseň vydala tato nevelká obec tři svazečky sbírek písní, zapsaných Vincencem Sochou. V prvním (jsou písně zapsané u Marie Tobolové) je to výběr z 206 zapsaných písní. V druhém díle jsou zachyceny písně a tance u manželů Kalusových. Do sbírky je vybráno 66 písní, které z celkově 200 nápěvů nejsou uvedeny v jiných sbírkách. Společně s manžely Kalusovými založil Vincenc Socha národopisný soubor, ve kterém 25 let učili mladí tančit a zpívat. V třetím díle jsou zápisy lidové zpěvačky Anežky Šenkové (1859 - 1970) z Měrkovic. Ta byla hostem na čtyřiceti svatbách, patřila k vynikajícím tanečnicím a podle pamětníků "uměla držet zpěv". Najdeme u ní obrovskou pokladnici písní milostných a svatebních, ale i pasteveckých, žňových i vánočních a také písní žertovných (výběr z 200 písní). Na vydání se podílel známý vynikající odborník Jan Rokyta. Za vším však stojí především obec Lhotka, což je obrovský čin, stejně tak i ten krásný jednodenní festiválek.

Lhotečtí se opírají o spolupráci s vynikajícími znalci regionu Věrou Šejvlovou, Věrou Šimkovou a dalšími, spolupracují s Klubem žen ve Lhotce a mají podporu Ministerstva kultury ČR, Folklorního sdružení ČR a Krajského úřadu v Ostravě. Mají také řadu nadšenců, jako přeochotnou paní starostku obce Růženu Kopčákovou, ředitelku festivalu.

Program byl složen ze čtyř částí: 1. z milého dětského pořadu, 2. z půvabného odpoledního pořadu Láska všelijaká, kde nás okouzlil zpěv Marie Matějové a zaujaly soubory Grunik z Ostravice, Valašský vojvoda z Kozlovic, soubor Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí a Ostravica z Frýdku - Místku. Snad nejvíc potěšil soubor Pilky ze Lhotky, ve kterém s vervou zatančili pamětníci a nadšení tanečníci staršího až pokročilého věku. Kvalitně se představily i soubory z Kyjova a ze Skalice. 3. zaujal nás také půvabný pořad souboru Ondřejnica a jejích hostů. 4. Na duši i srdci pohladil a velmi se zaskvěl večerní hudební pořad Struny a pentle, v němž byli hlavními aktéry vynikající lidové muziky souborů Valašský vojvoda z Kozlovic, cimbálová muzika Slováckého souboru Kyjov a skvělý Technik z Ostravy. Zaujalo zpívání Markéty Kalusové, Petry Žáčkové a Lukáše Mrkvy, ženského sboru Ondřejnice i ženské zpěvy sboru z Kyjova a chlapské zpívání téhož kolektivu. Technik se blýskl vynikajícně zahranými melodiemi ze zápisů maďarského sběratele Lajty Lazslo. Jistě bychom přivítali jako jejich pozornost regionu stejně bravurně zahrané Pilky či Čeladensky.

Celý večerní program zřetelně uchvátil spokojené a zaujaté publikum. Škoda, že autor pořadu Jan Rokyta pro nemoc nemohl přijet. I tak ho kvalitně zastoupil jeho syn Pavel.
A pak se dlouho do noci hrálo k tanci.
Festival byl velmi početně navštíven jak domácími, tak přespolními. Byl komorní, ale o to milejší.