Dětský a dnes i mládežnický folklorní soubor Ostravička z Frýdku-Místku se na nové tisíciletí připravil velmi důkladně. Větší část loňského roku byla zaměřena na tvorbu a nácvik nového, široce koncipovaného programu, kterým chtěla Ostravička ukázat, že po osmnáctileté činnosti je zde soubor, který skutečně patří ke špičkovým reprezentantům dětského folkloru v Pobeskydí. Základem byl především náročný scénář a choreografie, které využívají bohatých zkušeností z dlouholeté práce s dětmi i zkušenosti ze zahraničních zájezdů. Soubor Českou republiku reprezentoval mimo jiné v posledních dvou letech v Turecku, na Slovensku, v Rakousku, na Sicílii, v Maroku, na konci roku to bylo předvánoční Polsko, a to je výsledek náročné práce celého kolektivu.

Příprava je náročná časově i fyzicky. Děti mají během roku třikrát v týdnu taneční zkoušku doplněnou i gymnastikou a minimálně dvakrát týdně zpěv pod vedením Radky Kulichové, která má v novém programu na starosti hlasovou přípravu.

Velký kus práce v přípravě nového programu se udělal na letním soustředění ve Frýdlantě nad Ostravicí. Soubor je dnes složen ze čtyř tanečních skupin různých věkových kategorií a divákům se představily i jeho dvě muziky. Mladší muzika s primášem Matějem Slivoníkem pracuje intenzívně od jara a na koncertě i vystoupeních již odvádí dobré výsledky, starší muzika s primáškou Monikou Votoupalovou doprovází dvě taneční skupiny. Obě muziky pracují pod vedením Kamily Sněhotové.

Celovečerní pořad má dvě výrazné části, které na sebe navazují. První je více založena na hravých prvcích, vybírá vtipné a neotřelé popěvky, škádlivky, využívá dětské hravosti a bezprostřednosti a diváka strhne svou dynamikou a spádem. Druhá je z počátku pomalejší, nechává vyniknout textům písní, sleduje již jakési dozrávání - přechod od hravosti raného dětství k vážnějšímu chápání života, i když poučení od starších chlapců je někdy drsnějšího charakteru. Zklidnění vede k hlubšímu pochopení sólově předvedených textů, k vychutnání lahody jazyka a chvilce melancholického vzpomínání na rozpaky dozrávání mladého člověka. Závěr je však zase strhující, manifestuje radost ze života, vstup do dospělosti výraznými tanečními čísly.

Zvláštní pozornost si zaslouží především fakt, že je zde celá řada nových a vtipných hravých prvků, které však logicky vychází z hravosti dětí a lidového prostředí, nevnáší zde, v tvrdé konkurenci folklorních souborů s TV a baviči, laciné a cizorodé prvky. Zaujme spíše citlivé zacházení s folklorním materiálem, zdůraznění jeho estetické stránky, schopnost tlumočit hluboké etické momenty lidového společenství. Zaujme výběr písní, pořekadel, herních vstupů..., přitom je prostor i pro plné vyznění písňové kvality. Kompozice scény plně využitá, je barevná, nápaditá, choreografie plně využívá celý prostor. K celému dojmu pomáhají i jednoduše, ale citlivě řešené oděvní prvky, spíše se jen inspirující zbytky krojové tradice. Pochvalu zaslouží hlavně "velká" muzika, která táhla hudební část večera, a také nápaditá instrumentace herních scén.

Tradičně již Ostravička vychází z písňového a folklorního bohatství regionu na moravskoslovenské hranici, a tak do svého programu, ale i do světa, vnáší nejen kus naší domoviny, ale i kus solidarity a přátelství, které novou hranicí nezaniká. Nový program jistě zaujme na vystoupeních u nás i na plánovaných cestách do zahraničí, a tak lze přát 140 člennému souboru a kolektivu organizátorů hodně sponzorů, aby umění Pobeskydí potěšilo a zazářilo i v cizině.