CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Čtvrtek 14.11.2019
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

17. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanály byla ukončena

V sobotu 20. září 2014 skončila 17. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu na Šumavě. Všechny její akce od května do září byly součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, jehož pořadatelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice, který úzce spolupracuje se svými partnery – s rakouskou organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald a se Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Große Mühl.

Závěrečná akce sezóny se konala uprostřed lesů na česko-rakouských hranicích v oblasti křížení plavebního kanálu s potokem Ježová / Iglbach, daleko o „civilizace“, daleko od možností schovat se v případě nepříznivého počasí. Neexistovala žádná „mokrá“ varianta, v případě deště nebylo možné přesunout se někam pod střechu. Proto nejen plavební ředitel Hynek Hladík sledoval už týden dopředu předpovědi počasí. Ta poslední nebyla pro závěr plavební sezóny příznivá. „Celou Českou republiku postihnou během soboty silné bouřky se silným větrem. Především na Šumavě a na Českomoravské vysočině se mohou vzhledem k silné nasycenosti zvednout hladiny drobných toků i přes první povodňový stupeň.
Když soubor Libín-S odjížděl dopoledne z Prachatic, vypadalo to nadějně, svítilo sluníčko. U Nové Pece se otevřel výhled na hraniční hřeben s dominujícím Plechým, mezi mraky modrou dírou pokukovalo sluníčko.

Cestou na plavení - Muehlviertel
Cestou na plavení - Muehlviertel

Když autobus přejel na rakouskou stranu a začal klesat k Ulrichsbergu, nad údolím řeky Große Mühl se válely cáry mlhy, až se v ní ztrácela vysoká věž kostela.

K Ježové se musí od osady Oberhaag dva a půl kilometru pěšky přes les. Po půl hodině byli Libíňáci na místě. Tam už od souborového stánku voněly klobásky, dneska taky bramboráčky, pivaři se těšili na to svoje dnešní první. Ostatně rakouským cyklistům české pivo taky chutnalo. Za chvíli ale jeli dál: „My se ještě dneska vrátíme!“, volali při odjezdu. Za chvilku už lesem zněla Honzova harmonika, přidaly se Slávčiny housle. Přestože se na klidné hladině kanálu ukázalo pár kol od kapek přeháňky, všechno bylo najednou optimističtější než ta ranní předpověď počasí. Zastavili se další turisté, dokonce přišla trojice z Brna, která přišla na plavení. Byli tu už dávno před dvanáctou, i když se začínalo v jednu.

Kousek vedle vyrostly hned čtyři další stánky – tři lidových řemeslníků, jeden Lesů České republiky. Lesy se staly pro závěr letošní plavební sezóny dalším partnerem. Připravily na odpoledne Den s LČR, kterým obohatily nabídku pro návštěvníky letošní závěrečné akce na plavebním kanálu. Právě Lesy České republiky provedly v roce 2012 rozsáhlou rekonstrukci úseku mezi Ježovou a hlavním evropským rozvodím, která byla financovaná z prostředků Evropské unie. Však také na stánku byly k dispozici prospekty, pohledy a knížky o Schwarzenberském plavebním kanálu, které byly vydány jako tzv. měkká část projektu Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá.

Bylo krátce po jedné, když na můstku po Schwarzenberském plavebním kanálu jen tak dva tři metry od hranic na rakouské straně nastoupili tanečníci folklorního souboru Libín-S Prachatice, rozezněly se první melodie a slavnost zakončení plavební sezóny začala tancem „Bavorov“.

Pomalu docházeli diváci z obou stran – z Rakouska i z Čech. Na výroční trh pozvalo pak taneční pásmo „Jarmark“.
Vedoucí souboru Helena Svobodová, ta v sobotu chyběla, znenadání se roznemohla, vždycky říká: „Aby chlapi nezlobili, vymysleli jsme si pro ně tanec!“ A ten „Bába“ a písnička „Hoši“ byl dalším bodem programu.

Libín-S, Plavci
Libín-S, Plavci

Soubor Libín-S vystupoval v různých koutech Evropy, letos to bylo v Rakousku a v Lotyšsku, před dvěma lety v Americe, všude není třeba uvádět následující taneční pásmo, všichni vždycky pochopili, o co na pódiu, tady u Ježové na můstku, běží a dobře se bavili.
Každý vždy viděl dění na dvorku, soupeření kohoutků o slepičky a slepiček o kohoutky, drobné, někdy i větší půtky, pak kohoutci obskočí slepičky a jsou z toho nádherná vajíčka. Taneční pásmo „Slepice“.
Blok písniček diváky dovedl k dalšímu bodu programu. Z nedalekého Aigenu přijela parta v mysliveckých uniformách, s loveckými rohy. Nad kapsičkou saka měli vyšito Jagdhornbläser Böhmerwald. Trubači se seřadili za kanálem vedle znaku České republiky, tedy na českém břehu potoka Ježová. Mezi nimi postavou vyniká Johann Peter, který jednotlivé lovecké znělky uváděl. Jen tak mimochodem, Johann Peter byl od roku 1996 do loňska starostou Aigenu. Na druhém břehu plavebního kanálu bylo možné zahlédnout současnou starostku sousední české obce Přední Výtoň Reginu Houškovou. Ona „vládne“ ve své obci již dvanáctým rokem, do letošních obecních voleb již ale nekandiduje, takže už brzy odejde stejně jako Johann Peter do starostenské výslužby.

Jagdhornblaesergruppe Boehmerwald z Aigenu
Jagdhornblaesergruppe Boehmerwald z Aigenu

Johann při jednom ze svých vysvětlení dodal, že normálně je ve skupině trubačů víc, v sobotu se konají vodní zkoušky loveckých psů, při kterých je jejich zbytek. „Naši psi jsou tak zkoušení, že jsou asi chytřejší než my. Zahrajeme Vám »Psí znělku«!“ Na řadu přišlo „Halali“, „Hornorakouský myslivecký pochod“ a spousta dalších.
Protože věděl, že Martin Sebera z Lesů České republiky než odjel sem k plavebnímu kanálu, složil mimořádného srnce, na řadu přišla „Srnčí smrt“ na poctu ulovené zvěře i úspěšného lovce.
Další znělka už byla na počest předání plavebního věnce plavebnímu řediteli. Tenhle slavnostní okamžik zařadili Libíňáci již před několika lety, vždyť na konec žní, jako poděkování za úrodu dostává hospodář dožínkový věnec, v oblastech pěstování chmele při dočesné chmelový věnec, na závěr úspěšné plavební sezóny dostává plavební ředitel od členů folklorního souboru plavební věnec.
Na můstku se srovnala řádka tanečníků, uprostřed Hanka s plavebním věncem, Vašek s nachystanými štamprdličkami naplněnými zlatavým mysliveckým bylinným likérem, ten dal „do placu“ plavební ředitel, s nimi Honza s Vlaďkou, Helčou a Romanou. Kapela spustila „chorál“ „Aby nás Pán Bůh miloval“, tanečníci i muzikanti se dali do zpěvu. Krása to byla, až naskakovala husí kůže.

Libín-S, před předáním plavebního věnce
Libín-S, před předáním plavebního věnce

Pak dostal plavební ředitel Hynek Hladík od Hanky věnec a pusu.
„Plavební věnec beru jako symbol úspěšné plavební sezóny i jako symbol spolupráce mezi Čechy a Rakušany, bez které by nebyl takový krásný svátek, jako je ten dnešní.“
Potom pozval Libíňáky, plavce i trubače na přípitek. „Za chvíli skončí plavební sezóna 2014! Ať žije plavební sezóna 2015!“

Kapela spustila „Dej nám Pán Bůh zdraví“, zpívali opět tanečníci i muzikanti.
Během následujícího potlesku diváků se z řad tanečníků ozvalo: „Páni muzikanti, Doudlebskou!“ Muzika spustila, tanečníci roztočili svoje tanečnice, na závěr si došli tanečníci i tanečnice pro posily z řad diváků. Jak říká Helena Svobodová: „Folklor je folklorem, když se netancuje a nezpívá jen na pódiu, když se do toho dají také diváci!“

Bylo už půl třetí, čas na plavení dříví. Hynek Hladík upozornil, že před patnácti lety jej kolegové z tehdejšího Tourismusverbändegemeinschaft Böhmerwald jmenovali plavebním ředitelem, jmenovací dekret posléze potvrdila i jeho Jasnost Karel Jan kníže ze Schwarzenbergu. „Jsem tedy schwarzenberským plavebním ředitelem. Jako plavební ředitel jsem se zplnomocnil vydávat před každým plavením plavební rozkaz. I na dnešek jsem si jej přichystal.“ A přečetl jej v češtině a v němčině. Poslední odstavec se týká bezpečnosti práce:
„Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.“
Tento odstavec vzbudil úsměvy na obličejích především německy mluvících diváků. „Nevím, čemu se tu smějete. Jde o bezpečnost práce, běžně se v práci podpisuje seznámení s bezpečnostními předpisy, já tady od Vás nechci žádné podpisy, jde jen o to, aby se nikomu nic nestalo. Jdeme tedy pracovat. Nejdřív se bude vhazovat dříví v Rakousku. Jsou tu nějaké děti? V celé Evropě je zakázaná dětská práce, u nás, u kanálu, je ale žádoucí. Tak děti, jděte vhazovat dříví! Až po Vás budou moci vhazovat i dospělí! Tak do práce! Nejsme tu jen na koukání, jsme tu na práci!“
Sám se vydal na druhou stranu, do Čech. Když mu Gisela dala signál, že dříví je ve vodě, spolu s malou slečnou Elinkou, chodí už do první třídy, má krásné sladké příjmení, otevřeli stavidla. Klikou točila Elinka, pak pomáhal i jeden rakouský kluk, ten měl víc síly. I tady se tak ukázala česko-rakouská spolupráce.

A polena v Rakousku se tak vydala na svou pouť ke hranicím a do Čech, trubači k tomu občas „střihli“ nějakou tu znělku. Když už se první polena blížila ke hranicím, položili Vašek s Helčou těsně před polena na hladinu plavební věnec, který se pak vydal přes hranice.
Vrchní plavec Franz s dřeváky na nohou, fajfkou v puse a plavebním hákem v ruce několikrát zapózoval turistům, než se dal znovu do práce.
Plavební věnec zatím doplul k prvním stavidlům na české straně, Vašek s Helčou ho opatrně vytáhli a potom umístili na chatu Roberta Baldassariho na rakouském břehu.

Polena pokračovala ve své plavbě dál, v plavebním rozkaze stálo „ke druhým stavidlům na české straně“!

Plavení
Plavení

Za chvíli byla polena ve svém cíli, začalo jejich vytahování. Poslední poleno zbylo na Franze.

Plavení
Plavení

Teď už plavební ředitel mohl vyhlásit: „Plavební sezóna 2014 skončila, ať žije plavební sezóna 2015! Die Schwemmsaison 2014 ist abgeschlossen, es lebe die Schwemmsaison 2015!“ Diváci i plavci zatleskali. „Tak zase příští rok!“
U Ježové na můstku se začínalo znovu tancovat. Libíňáci připravili tanec „Martin“, který vychází ze starodávných šavlových tanců z Kaplicka. Ostatně, když Libíňáci jeli letos poprvé do Rakouska na oslavu čtyřicátin folklorního souboru Volkstanzgruppe Böhmerwald, viděli tam podobný tanec, který se tancoval na obou březích hraniční horní Malše.

Blížil se konec slavnosti. Trubači zatroubili poslední znělku na rozloučenou, folklorní soubor se rozloučil tradičně tancem „V Prachaticích“.
17. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu úspěšně skončila. Pán Bůh nám přál, hrůzná předpověď meteorologů se nenaplnila, padlo jen několik málo kapek, většinou svítilo sluníčko, bylo příjemně. Dobrou náladu přinášelo nejen počasí, ale také folklorní soubor Libín-S Prachatice, rakouská Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald, plavci, lidoví řemeslníci, kolegové z Lesů České republiky, z Tourismusverband Böhmerwald a hlavně prima diváci, kterých se v průběhu odpoledne vystřídaly jistě víc než tři stovky. Během 17. novodobé plavební sezóny jsme si mohli připomenout 235. výročí jmenování budoucího stavitele plavebního kanálu Josefa Rosenauera zemským zeměměřičem (1779), 225. výročí zahájení stavby plavebního kanálu (1789), 210. výročí úmrtí Josefa Rosenauera (1804), 190. výročí prvního plavení tunelem na Jeleních Vrších (1824), 15. výročí jmenování plavebního ředitele. 22. května 2014 přijala vláda České republiky vládní nařízení, kterým byl rozšířen seznam národních kulturních památek. Mezi řadou dalších byl na seznam zařazen soubor plavebních kanálů na Šumavě – Schwarzenberský plavební kanál, plavební úprava Kaplického potoka a Vchynicko-tetovský plavební kanál.

Během plavební sezóny 2014, která byla dalším ročníkem šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, se uskutečnilo osm ukázek plavení dříví, z toho čtyři na Jeleních Vrších, jedna na česko-rakouských hranicích mezi Zadní Zvonkovou a Sonnenwaldem, jedna u potoka Schrollenbach v Rakousku, jedna nedaleko bavorských hranic a závěrečná opět na česko-rakouských hranicích, tentokrát u potoka Ježová / Iglbach. Vedle těchto naplánovaných byly zajištěny další tři ukázky plavení na Jeleních Vrších dříví pro školy a pro turisty.
Součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bylo pět setkání s folklorem, z toho dvě na Jeleních Vrších, jedno na česko-rakouských hranicích mezi Zadní Zvonkovou a Sonnenwaldem, jedno u potoka Schrollenbach v Rakousku, závěrečné na česko-rakouských hranicích u potoka Ježová / Iglbach. Během festivalu vystoupily tyto soubory: Libín-S Prachatice (CZ), Wiadawö (A), Heimat- und Trachtenverein Iglbach (D), QuatRO (A), Brandl Brass (A) a Jagdhornbläsergruppe Böhmerwald (A).
Dvakrát se vyprávěly pohádky z obou stran Šumavy za účasti Heleny Svobodové (CZ), Helmuta Wittmanna (A) a Jakuba Kuby (CZ).
Třikrát přišli ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu lidoví řemeslníci (dvakrát na Jelení Vrchy, jednou k potoku Ježová/Iglbach).

Celý jeden týden hořel nedaleko Schwarzenberského plavebního kanálu milíř na pálení dřevěného uhlí. Letos bylo vypáleno 608,5 kg dřevěného uhlí.
Celkem se letos všech akcí aktivně zúčastnilo 231 účastníků a zhruba 3200 diváků.

Všechny akce plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu jsou součástí šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, který je členským festivalem Folklorního sdružení České republiky.
Projekt je spolufinancován z grantů Jihočeského kraje, města Prachatice a obce Nová Pec, ze sponzorského daru státního podniku Lesy České republiky a dalších sponzorů.
Partnery projektu jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a rakouský Tourismusverband Böhmerwald.
Partnery členských folklorních festivalů a lidových slavností Folklorního sdružení České republiky jsou: OSA, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Český rozhlas, Mediatel. Radio Proglas, Dětská tisková agentura, Literární noviny, Muldimediální projekty a PRESSweb.

Ing. Hynek Hladík

plavební ředitel, předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a manažer projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu
CZ-38301 Prachatice
tel. +420 602272442
e-mail hladik.hynek@seznam.cz
www.schw-kan.com


 
Zveřejněno 21.09.2014 v 19:51 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY