CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu byla zahájena i na Jeleních Vrších

V letošním roce došlo k rozhodnutí, že zahájení plavební sezóny, tedy i dalšího ročního šumavského folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu bude rozděleno do dvou dnů.
Minulý týden, v neděli 19. května, za krásného slunečného počasí letos poprvé plula polena na česko-rakouských hranicích mezi českou Zvonkovou a rakouským Sonnenwaldem, hrála k tomu rakouská dechovka quatRo, tento týden v sobotu 25. května bylo slavnostní zahájení na Jeleních Vrších.

Když se podíváme na fotografie z květnových akcí na Jeleních Vrších, vždycky svítilo sluníčko, nebo alespoň na nějakou dobu vykouklo z mraků, snad nikdy nebylo vyloženě škaredé počasí.

Předpověď počasí na sobotu 25. května nebyla zdaleko tak pozitivní. Zataženo, přeháňky nebo déšť, ve vyšších polohách sníh s deštěm, nebo sněhové přeháňky, teplota 8 stupňů, na horách 5. Taková předpověď není dobrou pozvánkou na akci pod širým nebem.

Když jsme vyjížděli z Prachatic, svítilo dokonce sluníčko, chladno bylo, ale celou cestu počasí vypadalo nadějně. Hraniční hřeben Smrčiny, Plechého a Třístoličníku byl ovšem hrozivě schován v mracích. Na Jeleních Vrších měli už členové folklorního souboru Libín-S Prachatice rozbalený stánek, sezení pod bílým stanem, na dálku voněly čerstvě opečené klobásky, káva...

O půl dvanácté začala na pódiu zdejšího malého amfiteátru hrát kapela souboru Libín-S, připraveni byli tanečníci i tanečnice... Otevíracím kouskem programu byl již tradičně Bavorov. Diváky by v tom okamžiku bylo možné spočítat na prstech.

...Kdyby byl Bavorov, co Prachatice, dal bych ti hubiček na statisíce. Ale že je za vodou, za vodičkou studenou. Nedám ti má milá ani jedinou. Ale že je za vodou za vodičkou studenou, nedám ti má milá ani jedinou..."

Členové folklorního souboru Libín-S Prachatice jsou nejen z Prachatic, ale také z Bavorova, z blízkého i vzdálenějšího okolí jihočeského okresního města.

Vedoucí souboru Helena Svobodová přivítala první diváky, trochu jich přibylo, přece jenom ta písnička a dění na pódiu přilákala další, doplnil ji plavební ředitel Hynek Hladík. Přes nepříznivé počasí, zatím ale stále neprší, se program pomalu rozjíždí. Začíná program 16. novodobé plavební sezóny.

Slepice, to je humorné taneční pásmo, kterému bez nutnosti překládat rozuměli diváci v Maďarsku, v Rakousku, v Německu, úplně stejně jako loni v Americe, kde byl soubor na mezinárodním folklorním festivalu International FolkFest Murfeesboro ve státě Tennessee. Všude se bavili, smích přece jen zahřál řídké řady zmrlých diváků na Jeleních Vrších.

"Kohouti" Honza s Jirkou bojovali o tu svoji "slepičku" Janu, ve strkanici zvítězil Honza a pak si ji hrdým krokem odvedl. I mezi "slepicemi" došlo k soupeření o "kohouta", "slepičky" byly obskočeny, úplně na závěr "slípky" snesly před zraky diváků vajíčka, ba dokonce barevná.

Úlohu převzali chlapi. Dalším bodem programu byla totiž píseň Hoši a následoval mužský tanec Bába.

Ve čtvrtek přivezl Hynek z tiskárny nové pohlednice folklorního souboru Libín-S Prachatice, které zatím ze souboru nikdo neviděl, možná ani netušil, že budeme mít nové a také pohledy Schwarzenberského plavebního kanálu a plakát a pohledy připravovaného mezinárodního setkání plavců a vorařů ŠUMAVA - BÖHMERWALD 2013. Přichystaná byla lahvička sektu.

"Když vyjde nová knížka, nebo nové cédéčko, tak se křtí šampaňským. My jsme vydali nové pohledy a pokřtíme je s vámi!"

Rána, vyletěl špunt a sprška ušlechtilých bublinek zkropil čtyři páry pohlednic.

Helena Svobodová po křtu pohledů uvedla další taneční pásmo - Čížeček. Čížeček byl dosud prezentován na veřejnosti jen jednou. Měl svou premiéru v dubnu v Prachaticích, pod širým nebem u Schwarzenberského plavebního kanálu si zažil premiéru až při zahájení plavební sezóny na Jeleních Vrších.
Je to autorské pásmo, autorem hudební úpravy je Jiří Vopálka, choreografii "má na svědomí" Helena Svobodová.

Hynek zahlédl mezi diváky i Rakušany, Helmuta Wittmanna, vypravěče pohádek a Gottharda Wagnera a jeho tři přátele. "Folklorní soubor Libín-S Prachatice navázal před mnoha lety svým projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu navázal na dřívější projekt rakouského kulturního spolku SUNNSEITN Kulturachse Schwemmkanal - Kulturní osa plavební kanál. V rámci toho projektu se několik let za sebou konaly u Schwarzenberského plavebního kanálu kulturní akce, Libín-S Prachatice byl vždycky u toho. Podél plavebního kanálu v Rakousku i v Čechách, "vyrostlo" několik moderních skulptur, z nichž jedna je na území obce Nová Pec. Je to Strážce prachatického sochaře Davida Svobody, která stojí v místě odbočení Želnavského smyku ze Schwarzenberského kanálu. Jejím majitelem je SUNNSEITN, na základě smlouvy mezi SUNNSEITN a obcí Nová Pec je obec nájemcem, který je povinen platit roční nájemné ve výši parohového knoflíku." Tím parohovým knoflíkem byla myšlena myslivecká brož vyrobená z jeleního parohu, většinou z růžice.

Plavební ředitel pozval na pódium starostu obce Nová Pec Jakuba Koželuha a předsedu SUNNSEITN Gottharda Wagnera, aby před zraky diváků byla platba provedena. Starosta Koželuh vytáhl z kapsy parohový knoflík, který býval nejspíš na myslivecké košili. Obyčejný parohový knoflíček, to nebyl ani knoflík. Ztrácel se na natažené ruce starosty.
Nedovedete si představit obličej Gottharda!
Starosta, když měl ovšem v další kapse ještě krabičku, kterou předal do ruky překvapenému Gotthardovi.
Gotthard Wagner poděkoval slovy: "V minulých letech jsem dostal různé parohové knoflíky, některé byly velké jiné menší, dnes to byla ale nejdřív opravdu minimalizace... Peněz je v poslední době čím dál tím méně, ale naše přátelství roste!"

Kapela spustila Doudlebskou polku, ta je v repertoáru všech jihočeských folklorních souborů. Do kola se přidali diváci, malá dívenka se "kroutila" nedočkavě v tanci, když ji přišel vyzvat k tanci Vašek, vzal ji do náručí a už se točili v kole.

Helmut Wittmann, pro kterého přišla Helča, určitě umí líp vypravovat pohádky než tancovat.

Již řadu let ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu patří taneční pásmo folkorního souboru Libín-S Prachatice Plavci.

Jak se vůbec dostal folklor ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu?
Před více než dvěma sty lety, kdy se plavebním kanálem plavilo dříví ze schwarzenberského českokrumlovského panství na severních úbočích Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň, plulo dříví nejdřív kanálem, potom řekou Große Mühl k ústí do Dunaje, kde bylo třeba je vytáhnout a připravit k další dopravě do Vídně. Na tuhle práci bylo třeba 300 - 350 plavců. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto každoročně přicházely celé skupiny dělníků z jižních Čech. Plavci tvrdě dřeli od pěti ráno do sedmi večer. Ředitel panství předpokládal, že po práci padnou unaveni na lože. Nebylo tomu tak. Skupiny českých plavců tvořily skupiny mladých mužů a žen, navíc to byli Češi, takže téměř každý večer vytáhli z domova přinesené housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, hrálo se, zpívalo, ba i tancovalo, "přestože tanec není tím nejlepším způsobem k odpočinutí unavených údů", jak píše ředitel panství Ernst Mayer v roce 1828, určitě se vyprávěly různé i neuvěřitelné historky, možná pohádky.

Soubor Libín-S Prachatice přivedl lidové písničky, melodie, tanec ke kanálu. A to byl první krok k tanečnímu pásmu Plavci.
Sotva Helena Svobodová uvedla Plavce, padly první kapky deště. Muzikanti stačili ještě spustit, ale rychle končili, úprkem běželi pod převis nedalekého zamčeného seníku. Už to vypadalo, že se bude pokračovat, ke kapkám deště se přidala mokrá ledová krupice, všechno to padající přidalo na intenzitě. Další útěk, běželi nejen muzikanti, diváci a tanečníci, běželi do stodoly domu č.p. 3, ve které je expozice o plavebním kanálu.
Otřít nástroje, čela, za chvilku kapela spustila znovu, roztočil se tanec Plavci. Ti dnešní plavci byli trochu jiní, místo nemocného Standy zaskočila s plavebním hákem Libuška.
Před stodolou měli rozbalené svoje stánky lidoví řemeslníci. Mezi nimi i košíkář Jaroslav Kolafa z Těšínova u Protivína.

První blok písniček, muziky a tanců folklorního souboru Libín-S Prachatice pomalu končil. Přichází rozlučkový tanec V Prachaticích.

Před stodolou měli rozbalené svoje stánky lidoví řemeslníci. Mezi nimi i košíkář Jaroslav Kolafa z Těšínova u Protivína.

Libínskou kapelu vystřídal Gotthard Wagner se svými dvěma přáteli - housle, štýrská harmonika a latinsko-americké perkuse, trojice si říká "Wiandawö" (je to snad hornorakousky, německy to prý znamená "es ist, wie es ist", moc podobně to nezní, česky tedy "je to, jak to je"). Zazněla hornorakouská melodie v podání zvláštního tria.

Před stodolu vyšel Helmut Wittmann v šedé pelerině a zatroubil do třech stran na kravský roh. Za chvilku zazněla v podání "pohádkové babičky" Helenky z Prachatic (Heleny Svobodové) a "skřítka ze Solné komory" Helmuta (Helmuta Wittmanna) první z pohádek - O jehle, hadru a biči. Vypráví se česky a hornorakousky. Děti seděli na schůdku, někteří dospělí stáli ve vratech. Všichni napjatě poslouchali. "Vor langer, langer Zeit, was es gestern oder heute..." "Před dávnými a dávnými časy, bylo to včera, bylo to dnes...", vypravěči začali vyprávět pohádku...

Vypravěče vystřídalo trio Wiandawö, tentokrát zazněla melodie Jižní Ameriky. Trojice je totiž složena ze dvou Rakušanů - Gottharda, Mischy (to není zrovna moc německé jméno, spíš mi zní jako Míša) a jednoho Urugayce - Sergia.

Druhou pohádkou byla ta o tom, Jak vodníkovi Žbluňkalovi uplavalo prádlo z knihy pohádek Ivo Stehlíka Dřevorubecké pohádky.
Tahle pohádka patří, stejně jako tanec Plavci, stejně jako plavení dříví ke koloritu květnových a srpnových Setkání s tradicí... Dovedete si představit, co všechno nastalo, když vodník ze Schwarzenberského plavebního kanálu se zapomněl podívat po zimním odpočinku do vodnického kalendáře a dal se v den plavení dříví do velkého prádla? A víte vůbec, co to je pro vodníka velké prádlo?

No jestli jste tuhle pohádku v podání této česko-rakouské dvojice neslyšeli, tak přijeďte někdy příště, třeba letos 6. července nebo 11. srpna!

Pohádky dozněly, ono se v kanálu, který vede jen několik metrů od vrat do stodoly, něco děje. Vodník Žbluňkal by už do kanálu jistě žádné prádlo nedával. Wiandawö se přestěhovali mezi vrata a spustili. Za chviličku se k nim přidal kapelník souboru Libín-S František Jordák s houslemi, netrvalo dlouho s bílými houslemi tu byla Slávka, taky libíňačka a improvizovaně vzniklé kvinteto střídalo lidové melodie rakouské, české či latinsko-americké.

Blížila se půl třetí. "Plavci, pojďte za mnou, jdeme na plavení!", volal plavební ředitel Hynek Hladík.
Kousek od stodoly potkala Helena Svobodová babičku, jak jí říkáme. Představte si, té dámě bylo loni rovných sto let!

Lidí najednou přibylo, možná to bylo tím, že právě nepršelo. Dvě stovky se jich shromáždily na okraji lesa pod lesovnou.
Hynek Hladík přečetl svůj druhý letošní plavební rozkaz:

Plavební rozkaz č.2/2013
k provedení ukázkové plavby dříví,
Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 25. května 2013 na Jeleních Vrších.
Plavbu nařizuji provést od lesovny na Jeleních Vrších zhruba 50 sáhů za hranicí prvního a druhého úseku po potok Hučice cca 20 sáhů před sáhovým kamenem 34.
Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu dlouhého a 1/2 sáhu palivového dřeva.
Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím.
Nástup personálu bude o půl třetí hodině po poledni.
Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.
"Plavci, někteří jste neuposlechli můj rozkaz a dostavili jste se bez plavebních háků! Proč? Kdo nemá hák, někdo si vezměte háky, které leží tamhle na mostku, ostatní budete vhazovat. První půjde do vody dlouhé dříví!"

Nastalo vhazování. Plavební ředitel ještě stačil upozornit, aby plavci vhazovali opatrně, aby ho nikdo nepostříkal, a už lítala polena tak šikovně, aby ho sprška dostihla.
Po půl druhém kilometru dospěly klády a polena až k Hučici, plavci se dávají do práce a vytáhli všechno plavené dříví.
"Dovolte, abych poděkoval plavcům, kterými dnes byli lesníci Územního pracoviště Stožec se sídlem v Nové Peci. Prosím Vás o potlesk pro ně jako poděkování!"
Ozval se aplaus, a plavební ředitel pokračoval: "Včera měl jeden z plavců, Roman, narozeniny. Dovolte, abych mu popřál a dal mu tuhle placatici!" "Ne, není to rum ze severní Moravy, je to originální tuzemák z Jindřichova Hradce!", zněla odpověď na připomínku od diváků, kteří připomněli metanolovou aféru.
Plavení dříví skončilo.

Bylo však ještě odpovědět na spoustu zvídavých dotazů.
Když došel plavební ředitel zpátky na Jelení Vrchy, bylo už skoro po všem. Stačil se ještě rozloučit s Helmutem, který byl právě na odjezdu. Druhou porci pohádek tak nestihnul.
Ani folkloru si neužil. Přišel o taneční pásmo Jarmark, o pásmo Hospoda, o tanec se šavlemi Martin, o Dřeváky. Po pódiu právě tancoval kůň z tanečního pásma Koně. Kůň za chvilku z pódia utekl, běžel mezi diváky.

Zbýval už jen závěrečný rozlučkový tanec V Prachaticích. Druhou část zahájení plavební sezóny a šumavského folklorního folklorního festivalu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu pronásledovalo sice špatné počasí a s tím spojená malá účast diváků, ale podařilo se splnit všechny programové body.

Plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu byla zahájena! Byl otevřen šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Akce zahájení plavební sezóny byly součástí hned dvou projektů podpořených z prostředků Evropské unie - z Fondu malých projektů Jižní Čechy - Dolní Rakousko - Horní Rakousko:
- Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, projekt partnerů Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p. a Tourismusverband Böhmerwald
- Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu, projekt partnerů Libín-S Prachatice a Tourismusverband Böhmerwald

Projekt Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském podpořil státní podnik Lesy České republiky a Město Prachatice.

Šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je jedním ze členských festivalů Folklorního sdružení České republiky. Mediálními partnery jsou Český rozhlas, Český rozhlas České Budějovice, Rádio Proglas, Mediatel, TV NOE, Dětská tisková agentura, www.borovice.cz, Literární noviny, časopis Folklor, časopis Vodní hospodářství.
Schwarzenberský plavební kanál
Libín-S - Bavorov
Schwarzenberský plavební kanál
Hoši a Bába
Schwarzenberský plavební kanál
Čížek
Schwarzenberský plavební kanál
Předání nájemného za skulpturu Strážce
Schwarzenberský plavební kanál
Za chvíli začnou pohádky
Schwarzenberský plavební kanál
Pohádky - O vodníku Žbluňkalovi
Schwarzenberský plavební kanál
Soumaři
Schwarzenberský plavební kanál
Plavení

Ing. Hynek Hladík
předseda folklorního sdružení Libín-S Prachatice a plavební ředitel
CZ-38301 Prachatice
+420 602272442
E-mail hladik.hynek@iol.cz
www.schw-kan.com

Zveřejněno 26.05.2013 v 20:15 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY