Letos byla velmi hojná účast - jelikož samotným slavnostem předcházelo několikatidenní taneční soustředění mladých tanečníků - odzemkářů a ti pak měli možnost své nabyté zkušenosti předvést na Rožnovských slavnostech. Soutěžilo se ve 2 kategoriích v odzemku a v obuškovém /tanec s valaškou/. Odpoledne pak probíhalo finále těch nejlepších z nich.
Tak i letos jsem se vydala doprovodit svého partnera a podpořit ho v jeho srdeční záležitosti - v odzemku. Jelikož tento tanec v podání Petra jsem viděla nepočítaně a znám taneční standart a také to, že většinou doma máme diplomy za 2 či 3 místo, tak ani tentokrát jsem neočekávala žádný převratný kousek, vidíc početný zástup kvalitních odzemkářů a pravidelných výherců soutěží. V klidu sedím na lávce v amfiteátru a pozoruji nově rodící se odzemkářské talenty a snažím se roztleskávat diváky. A najednou Petr - kroj pečlivě upraven-nová bílá košile s výšivkou, září na ni nová perleťová kotula/tu k dnešnímu dni již stačil zničit/- estetickým dojmem tedy jistě upoutal. Taneční projev byl pak nezvykle lehký, plný emocí a kvalitně odvedených kroků a skoků- tentokráte jsem ani nemusela roztleskávat publikum a mohla jsem si vychutnat semifinálové vítězství Petra -v kategorii odzemek. Na odpolední finále jsem již byla opravdu nervózní vidíc, že by se po několikáti letech a na "stará taneční kolena" mohlo podařit Petrovi zvítězit. Semifinálová lehkost byla sice ta tam a i na něm se projevila nervozita, ale i tak si udržel dostatečný náskok od jiných tanečníků a letos zaslouženě vyhrál. Domů nám přibyl další diplom tentokráte za 1 místo a valaška za vítězství už visí doma na zdi.