Mikroregionu Východní Slovácko bude letos na Slováckých slavnostech vína a otevřených památek patřit zbrusu nové stanoviště. Své brány totiž otevře uherskohradišťský justiční palác, jehož nádvoří se stane jevištěm komponovaného programu v podání šesti obcí sdružených do tohoto mikroregionu.

Již od půl dvanácté zde bude vyhrávat dechová hudba Nivničanka, kterou chvíli po poledni vystřídá národopisný kroužek Dolněmčan. Svým pěveckým uměním se pak pochlubí nejdříve ženský sbor Plkotnice ze Suché Loze, aby je pak vystřídal mužský sbor z Vlčnova. Nejmladší generace bude zastoupena v podobě folklorního souboru Kohůtek a dětského souboru Kuřátko z Bánova. V programu, který vyvrcholí před čtvrtou hodinou odpolední, nebude chybět ani Cimbálová muzika Tomáše Beníčka.

Možná se to na první pohled ani nemusí zdát, ale Východní Slovácko je regionem opředeným legendami a nečekanými historickými souvislostmi.

Nivnický zvon - Nivnice je nejen jednou z nejstarších obcí celé východní Moravy a rodištěm učitele národů Jana Ámose Komenského, ale také místem, které doslova psalo nejstarší dějiny našeho národa. V roce 1895 zde byl totiž vykopán veliký prastarý zvon se špatně čitelným nápisem, jehož pozdější rozluštění překvapilo všechny odborníky. Byl totiž datován rokem 1001. Z "nivnického zvonu" se tak rázem stal jeden z nejstarších písemných dokladů z území Moravy. Věrná replika je dnes cenným exponátem Nadačního domu dr. Kachníka v Nivnici. Bánovský Hrádek Když se v roce 1962 uzavíral v Bánově andezitový lom, archeologové zde objevili jednu z nejvýznamnějších historických lokalit východní Moravy. Ukázalo se, že nejstarší sídliště zde stálo již před 4500 lety a bylo chráněno dřevěnou hradbou. Tak zvaný "Hrádek" se v průběhu dějin stal důležitým správním centrem. Podle Kosmovy kroniky se sem dokonce přestěhoval kníže Břetislav i se svou družinou, když byl donucen uchýlit se pod ochranu uherského krále. Dnes připomínají "Hrádek" tři kříže, ke kterým chodívají církevní procesí.

Morový hřbitov - V místě zvaném Kopce nedaleko Bystřice pod Lopeníkem najdete kromě dvou kaplí ještě jednu zajímavost - morový hřbitov. Ten zde symbolizují malá kamenná boží muka uprostřed lesní paseky. Na tomto místě byli v roce 1831 a 1866 pohřbeni lidé z Bystřice, kteří podlehli epidemii cholery.

Chodíme kolem nich častěji, než si uvědomujeme. Boží muka, nenápadné kapličky i skromné křížky se pro obyvatele Slovácka staly přirozeným koloritem nejen vesnice, ale i jejího okolí. Vždyť ať už si vyberete jakoukoliv dědinku, jen výjimečně v ní nenajdete něco ze široké palety drobných sakrálních památek. Přirozená zbožnost minulých generací i vnitřní potřeba lidí budovat pomníčky významným událostem, z nichž jen některé měly radostný konec, byly hnacím motorem vzniku těchto často přehlížených staveb.

Ve stínu věhlasu architektonických monumentů se tak mnohde choulí boží muka zcela zapomenutá uprostřed lesa nebo v příkopu podél cesty, aniž by si na ně kdokoliv vzpomněl. Vždyť příběh, se kterým je každý křížek či pomníček neodmyslitelně spojen, byl dávno zapomenut a jen hrstka věřících občas zajde, aby se postarala o tu nejzákladnější údržbu.

Kapličky jsou "dědictvím"

To však neplatí úplně všude. Výjimkou je například mikroregion Východní Slovácko. "V našem mikroregionu nemáme nějakou centrální historickou památku. O to více se proto snažíme věnovat naši pozornost drobné sakrální architektuře," uvedl Jan Pijáček, starosta Vlčnova a předseda správní rady mikroregionu Východní Slovácko. Podle jeho slov je pouze na území Vlčnova na dvacet těchto drobných staveb. "Zajímavostí je třeba kaplička, která je vestavěna do rodinného domu," upozornil na jednu z pěti kapliček Pijáček. "Máme výhodu, že když jde v naší obci Boží Tělo, které má čtyř zastavení, tak se nemusí instalovat samostatné oltáře. Vše se odehrává v čtyřech vlčnoských kapličkách. Ta pátá tvoří pak vstupní branou do památkové rezervace vlčnovských búd," vysvětlil starosta Pijáček, který zároveň poukázal na vynikající práci místních kamenosochařů bratrů Blahových. Ti se zasloužili o restaurování již několika křížků a božích muk v obci a jejich práce je srovnatelná s prací starých mistrů. Většina drobné sakrální architektury vznikla v minulosti z iniciativy jednotlivých rodin. Dodnes je tak běžné, že například kapličky ve Vlčnově nesou jméno rodiny, která je nechala vystavět. Stejně tak platí, že povinnost starat se o kapličku je dědičná a předává se z jedné generace na druhou. Stane-li se, že rodina opustí svůj rodný dům, povinnost pečovat o kapličku přechází na nového majitele domu. Pomyslně tak platí, že s nemovitostí se "kupuje" také kaplička.

Příběhy vytesané do kamene

Romantickými kapličkami je však poset celý region Východního Slovácka. A nejen kapličkami, ale i jejich legendami. Při procházce do místa zvaného Kopce na západním okraji Bystřici pod Lopeníkem najdeme ve staré habrové doubravě dvě kaple opředené příběhem z 18. století o poustevníkovi Janu Dielci, který měl nechtěně zabít svoji ženu. Poté, co byl propuštěn z vězení, v těchto místech dožil svůj život o samotě. Zemřel v roce 1722. U kapličky Nanebevzetí Panny Marie se v polovině srpna slouží lesní bohoslužba. Pro změnu kaplička sv. Anny sloužila za druhé světové války členu parašutistické skupiny Bioscop Josefu Bublíkovi jako tajná schránka. Jeden z mnoha dalších příběhů vyčteme z podstavce křížku u vlčnovských búd. Ten nechal postavit František Kudrát a jeho žena na památku tragické smrti jejich syna Jakuba, který byl zavražděn 20. března 1877.

PODROBNÝ PROGRAM MIKROREGIONU VÝCHODNÍ SLOVÁCKO
NA NÁDVOŘÍ JUSTIČNÍHO PALÁCE (8. 9. 2007)

11:30 NIVNIČANKA, dechová hudba, Nivnice

12:30 Národopisný krůžek Dolněmčan, Dolní Němčí

12:50 PLKOTNICE, ženský soubor, Suchá Loz

13:15 Kohůtek, folklórní soubor, Bánov

13:45 Mužský sbor z Vlčnova

14:00 Kuřátko, dětský sbor, Bánov

14:15 Cimbálová muzika Tomáše Beníčka

14:30 Kohůtek, folklórní soubor, Bánov

15:00 Kuřátko, dětský sbor, Bánov

15:15 Cimbálová muzika Tomáše Beníčka