Mezi námi se čas od času narodí lidé s darem, kterým dokáží ostatním projasnit život.

My jsme jednoho takového člověka v dětství poznali.

A když jsme dosáhli dospělosti, rozhodli jsme se mu touto knihou vzdát hold.

Tak vznikla kniha
Hold Jiřímu Stojanovi Kidovi

Jiří Stojan (*1931)
učitel, turista, značkař, vychovatel, skaut, trenér, hudebník, sportovec, kuřák, motorkář, kamarád...

Tato kniha je plná příběhů. Všechny vyprávějí o pedagogickém působení Jiřího Stojana na nivnické škole a o jeho vedení turistického oddílu mládeže, který v Nivnici založil.

Vzpomínky pana učitele dokreslili jeho bývalí žáci a turisťáci. Stalo se tak při rozhovorech, které jsme s nimi vedli v letech 2001 - 2006. Kniha je proto přeplněna osobními zážitky řady mužů z Nivnice, kteří jako kluci prošli Jiřímu Stojanovi - Kidovi rukama v letech 1950 - 1991.

Již dnes je Jiří Stojan - Kid v Nivnici a širokém okolí legendou. Když otcové či dědové vzpomínají na dětství, Jiří Stojan stojí často v pozadí nesčetných příběhů a zážitků, při nichž lezou jejich synům či vnukům oči z důlků a pociťují závist. Kid ale vlastně nestojí v pozadí jejich příběhů. On se jim dostal do srdce. Stejně jako nám.

Tato kniha je o životě jednoho vzácného člověka.

Kopřivy
Suna: Lézli sme hore kopca pod Žebrákem a kopřivy sme měli až nad hlavú. My pochopitelně v kraťasoch. Přeca sa nebudeme přeslékat. Ideme čtvrt hodiny, půl hodiny. Po hodině Kid říká: "Dobře, dáme si dlúhé gatě." Za pět minut kopřivy skončily.

Zmrzlina
Pecina: Já si pamatuju, že za celú tú našu éru nám jedenkrát dovolíl kúpit si zmrzlinu. V Rájeckých Teplicách. "Běžte na zmrzlinu..." Utěkáme jak blázni, a bylo zavřené!

Světélka
Georg: U kapličky sme měli hónit barevné světla. Já sem došél pozdě. Nevěděl sem, jestli hónit červené nebo modré. Tak sme si řekl, že sa pustím za prvním světlem, keré uvidím. To budu hónit. Najednúc modré světlo. Tak sem ho hnál až za naše humno. My sme tam měli natahnutý takový plotek a on si to namíříl přímo k němu. Neviděl ho! Říkám si: "Ty brďo, kam letí? Šak vletí k nám dom!" Tak sem zpomalíl, už sem věďél, kerá bije, šél sem krokem. Jak býl rozpeckovaný, tak napálíl do toho plotu a kotrmelce... Došél sem k němu, chytíl světlo... a on mně říká: "Si bobr nebo delfín?" "Delfín." A v tu ranu sem chytíl takú po čuni. Byl to Pedro od nás z družiny.

Scénář křtu hnihy HOLD Jiřího Stojanovi - Kidovi
Nivnice 10. března 2007, sál Beseda 18:00

Blok první:
1. příchod dětí současného TOM Nivnice na podium s batohama a do toho zpívá sál píseň TOUHA - vlajka jde nahoru... (Písně budou hrát muzikanti z řad Kidových turistů + Vlastik na harmoniku...)
2. přivítání
3. dataprojekce na plátno - "ráno na tábořišti" (vstávání, koupel, rozcvička, balení)- do toho autorské čtení z knížky příhod týkajících se tématu "ráno na tábořišti".

Blok druhý:
4. první krátké slovo
5. děti současného TOM Nivnice na podiu staví stany do toho sál zpěv písně JAKO BOUŘE.
6. dataprojekce na plátno - "pochod" (scenérie, stavba stanů)- do toho autorské čtení z knížky příhod týkajících se tématu "pochod".

Blok třetí:
7. druhé krátké slovo
8. děti současného TOM Nivnice na podiu rozdělávají oheň, hrají klasické turisťácké hry, sedají kol ohně, sál potemní do toho sál zpěv písně STÁLY BABY U VESNICE.
9. dataprojekce na plátno - "jídlo, pochod, stavba stanů, večer" - do toho autorské čtení z knížky příhod týkajících se tématu "jídlo, pochod, stavba stanů, večer".

Blok čtvrtý:
10. křest - knihu pokřtí Jiří Stojan - zřejmě čtením úryvku dopisu, který je v knize celý přetištěn a který OV KSČ poslalo jeho rodičům po synově maturitě na Gymnáziu v Uh. Brodě. V něm brodští komunisté vypočítávají důvody, proč jejich syn není hoden studia na vysoké škole...
11. podepisování knihy - Jiří Stojan, Jiří Miškar a Vlastimil Ondra + prodej knihy + další zpívání...

Písničky, které sa zpívali v turisťáku:
Touha
Jako bouře
Stály baby
Strejček Jack
Hraničářská
Červená se line záře
Modré oči
My pluli dál a dál
Večerka
Čapájev