Národní přírodní rezervace (NPR) PRADĚD.
- vznikla v roce 1991 spojením šesti státních přírodních rezervací - Petrovy kameny, Velká kotlina, Malá kotlina, Vrchol Pradědu Divoký důl (vyhlášeny roku 1955) a Bílá Opava (vyhlášena roku 1963) na celkové ploše 20,3 km (čtverečných).
Důvod vyhlášení: Komplex přirozených společenstev lesů, pastvin a holí nejvyšších partií Jeseníků
Cílem ochrany jsou fragmenty arkto - alpínské tundry. Vysokohorské louky a pralesovité smrčiny.

NPR Praděd se rozkládá v nejvyšších partiích Hrubého Jeseníku. Přístupná je pouze pěšky po značených turistických trasách.

Rozprostírá se na území okresů Šumperk, Jeseník, Bruntál
Zasahuje katastrální území Kouty nad Desnou, Karlov pod Pradědem, Železná pod Pradědem, Rejhotice, Domašov u Jeseníka, Malá Morávka


Co je zde vlastně tak vzácného?
Zní to asi neuvěřitelně, ale právě tundra. Hlavní příčinou její existence je působení kombinace chladu, sněhu, a především ostrého větru. Tyto extrémní klimatické podmínky umožnily, aby kousek arktického biotopu, se kterým se lze setkat např. v Alpách nebo polárních oblastech, hostila také Morava. Proto se území NPR Praděd stalo domovem řady unikátních druhů.

Horská tundra se vlivem extrémních klimatických podmínek a velmi malého množství živin obnovuje mimořádně pomalu. Proto každé mechanické poškození způsobené rozšiřováním chodníků, koly cyklistů na nezpevněných a příkrých stezkách nebo i pásy sněžných mechanismů znamená riziko eroze a vzniku obtížně návratných škod na mělkém půdním pokryvu.

V minulosti ( 17. - 1. pol. 20. století) byla část prostoru NPR Praděd nad horní hranici lesa využívána k pastvě ovcí ( odtud např. název Ovčárna) skotu a kosení ( travaření).

Během 2. světové války probíhala v prostoru Vysoké hole výstavby letiště, jehož pozůstatky lze vidět i z hřebenové turistické stezky (např. v kleči vymýcená část přistávací dráhy, nebo betonový základ objektu protiletecké obrany).

Hranice rezervace je po celém obvodě vyznačena dvěma červenými pruhy na stromech a na přístupových místech tabulemi se státním znakem. Vyznačena je i cyklotrasa z Ovčárny přes Praděd a Švýcárnu na Červenohorské sedlo. Všechny ostatní stezky v rezervaci jsou určeny pouze pro pěší turistiku.

Nejvýznamnější lokality NPR Praděd jsou:

VELKÁ KOTLINA
(vyhlášeny roku 1955)
Území mezinárodního významu, která patří k floristicky nejbohatším lokalitám nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Její tvar (kar) byl modelován ledovcem.

Vlivem dalších přírodních sil (vyvěrající a tekoucí voda, vítr, sníh a laviny) se vyvinula pestrá mozaika rozmanitých stanovišť, na kterých se během dlouhého vývoje v celé době poledové mohlo nahromadit a udržet přes 450 druhů rostlin (arkto - alpínských, ale i teplomilných), z nichž některé se nenacházejí nikde jinde na světě (endemitů). Přirozená rostlinná společenstva (skupiny druhů vázaných na specifická stanoviště - prameniště, horské hřebeny, skalní terásky apod.) byla v minulosti narušena umělou výsadbou nepůvodní borovice kleče s úmyslem zvýšit horní hranici lesa a zároveň jako protierozní a protilavinový prvek. Redukcí kleče v minulých letech se dosáhlo obnovení přírodních procesů (působením plazivého sněhu a zpravidla menších lavin dochází na prudkých svazích pod úrovní horní hranice lesa k zamezení rozvoje stromové a keřové vegetace). Pro navrácení původních rostlinných společenstev je problematický výskyt kamzíka horského, nepůvodního skalního býložravce (přivezen z rakouských Alp r. 1913).

Velká kotlina je zpřístupněná naučnou stezkou se sedmi informačními panely, která vede z Karlova na Ovčárnu po modré turistické značce.

PETROVY KAMENY
Nad horizont masívu Vysoké hole vyčnívají skalní trosky někdejších vrcholových partií - Petrovy kameny. Jedná se o mrazovou činností silně rozrušené výchozí fylitických břidlic ( tzv. mrazové sruby). Výskyt endemických (např. lipnice jesenická) a dalších chráněných druhů rostlin je zde vážně ohrožen neukázněnými turisty a lyžaři, kteří doslova sešlapávají nejcennější druhy. Dnes jsou proto Petrovy kameny pro návštěvníky nepřístupné. Na počátku 90. let minulého století byla z tohoto prostoru přeložena turistická trasa a v roce 2001 došlo i ke zkrácení lyžařských vleků. Smysl těchto opatření spočívá ve snížení poškozování této lokality evropského významu.

BÍLÁ OPAVA
Subalpínské květnaté nivy s havezí česnáčkovou, prameništní vegetace potočních niv a skalnatých svahů a hlavně původní lesní společenstva smrkového vegetačního stupně mající převážně charakter pralesa. Území je hodnotné i esteticky pro četné bystřiny a vodopády. Po žluté turistické značce ( naučné stezce) z Karlovy Studánky na Ovčárnu je možné tímto romantickým údolím projít po udržovaných dřevěných lávkách a schodech.

DIVOKÝ DŮL
Původní lesní porosty extrémních stanovišť - svahové, suťové a roklinové klenové a jeřábové smrčiny. Divoký důl je přístupný po modré turistické značce, která odbočuje ze silnice na vrchol Pradědu směrem do údolí Desné.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.infoSumperk.cz