CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Středa 05.08.2020
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

Kostel Žulová

Každého návštěvníka Žulové, jehož kroky zde míří poprvé, obvykle už z dálky zaujme bizarní kostel stojící na strmém ostrohu nad obcí.

K válcové věži z hrubého, neomítnutého zdiva - pozůstatku gotického hradu - se připíná světlá loď klasicistního kostela. Taková kombinace se opravdu jen tak nevidí. Kdy byl postaven hrad nad nevelkou slovanskou vesnicí Sestrechovice, přesně nevíme. S největší pravděpodobností to bylo krátce před rokem 1290. Tohoto data je totiž nejstarší zmínka, která se nachází ve fundační knize vratislavského biskupství. Z ní se také dovídáme o stavebníkovi, kterým byl Jan Wisthub pocházející odněkud z Franska. Spolu se svými bratry postavil i hrad Kolštejn v nedaleké Branné. Tato dvě místa se pak stala opěrnými body pro jeho pustošivé vpády do širokého okolí. Nebyl ušetřen ani Pačkov či vzdálené kladské pomezí.
Dalšími držiteli Frýdberka se od roku 1325 stali bratři Haugwitzové, kteří s veškerou vervou pokračovali v "díle" svého předchůdce: svou rodovou moc budovali loupeživými výpady. Během krátké vlády nad frýdberským panstvím (trvala do roku 1358) k němu připojili 11 vesnic a v blízkém okolí jich několik nově založených zpustlo. Konec jejich vlády učinil až biskup Přeclav z Pogarel, který od Haugwitzů hrad vykoupil za nemalý obnos 3100 kop pražských grošů. Hospodářský pokles po husitských válkách je donutil, aby Frýdberk přenechali jako léno či nájem jednotlivým feudálům.

V roce 1459 získal hrad jako zástavu Mikuláš Kotulínský, jehož potomci panství vlastnili až do roku 1537, kdy jej biskup s kapitulou vykoupili za 1100 uherských zlatých. Důvodem bylo hrozící turecké nebezpečí a hrad byl schopen ochránit čtyři míle okolní horské krajiny. Důležitou úlohu pro rozvoj frýdberského panství měl biskup Martin Gerstmann (1574 - 1585), jenž se rozhodl učinit hrad střediskem samostatného panství, které by bylo bezprostředně přičleněno k ostatním biskupským statkům. Proto jej dal v roce 1582 důkladně opravit, o čemž až do dnešních dnů svědčí pamětní deska zachovaná na zdi věže. Dalších oprav se hrad dočkal ještě v letech 1613 - 1620, kdy byly hradní věž i kaple, která vznikla již někdy na konci 14. století, zastřešeny a do věže byla zasazena skleněná okna.
Po třicetileté válce nastal naprostý úpadek panství. Hrad byl v roce 1640 obsazen švédskými vojáky, kteří na svém ústupu část hradu vyhodili do povětří a zbytek podlehl ničivému požáru. V obnovených obytných budovách byl o 50 let později, v roce 1703, zřízen pivovar. K jeho plánovanému rozšíření mělo dojít na konci 18. století. Žulovští měšťané však měli jiné plány.

Přestože byl roku 1793 Frýdberk povýšen na město, stále mu scházel vlastní svatostánek a Frýdberští občané museli na bohoslužby docházet až do sousedních Skorošic. Aby se plánovaná stavba kostela co nejméně prodražila, věnoval biskup Jan Kristián Hohenlohe pro kostel pozemek bývalého hradu. Dobře zachovaný hradní bergfrit měl sloužit jako zvonice. K němu se ještě před rokem 1810 přistavila jednoduchá kostelní loď a věž byla ukončena nástavbou s cibulovitou bání.

V 60. letech 18. století byl dosavadní dřevěný most nahrazen trvanlivějším kamenným a volně přístupné chodby hradu byly zasypány. O tom, jak vypadal celý objekt hradu, si v dnešní době můžeme udělat jen velmi mlhavou představu. Jan Wustehube, stavebník Frýdberka, využil přírodního terénu a dal jej postavit na ostrožně prudce spadající na severní straně a na jihu spojené úzkou šíjí s návrším. Šíje pak byla prokopána umělým hradním příkopem, přes nějž byl postaven most.

Celková dispozice hradu byla dvoudílná. Vlastní hrad byl vymezen prvním okruhem hradeb. Na přístupové straně byla postavena válcová věž o průměru více než 11 metrů, která se naštěstí dochovala v téměř původní podobě. Původní vstup ve výši prvního patra dnes ústí na kostelní kruchtu. Schodiště dále vede do dalšího podlaží. Přízemí věže je dnes upravené na vstup do kostela. Předhradí z velké části zmizelo v pozdější zástavbě. Zeď parkánu, který v jižní části - místě vstupu - tvořil předbraní, je ještě místy zachována.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 56, 12.08.2003 v 15:31 hodin
Copyright 1998-2020 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY