CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Středa 28.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Police [ Historie (archivní dokument) ]

Obcí s názvem Police (v našem případě v jednotném čísle) je na Moravě více, ale výklad tohoto místního jména není jednoznačný, nejčastěji je odvozováno od pole a od rovinatého a otevřeného, výše položeného terénu. V roce 1960 se spojil s Policí Bezděkov u Úsova a v roce 1985 byly obě lokality administrativně přičleněny k Úsovu, avšak již v roce 1990 se Police opět, tentokrát bez Bezděkova, osamostatnila. Polická obecní pečeť nesla znamení kolmo postaveného krojidla a radlice, pod nimiž je rostlinný stvol.

Terén polického katastru v rozsahu 562 hektarů odpovídá výkladu názvu obce jen částečně, rozkládá se totiž na málo patrném přechodu z roviny v údolí Moravy na jihu do prvních vyvýšenin Úsovské vrchoviny, přičemž jeho severojižní osu tvoří údolí potoka Rohelnice (Rohelky). Vlastní zástavba původní Police (kolem 286 m nadmořské výšky) je soustředěna v okolí kostela na vršku, kdežto kdysi samostatná ves Džbánov se rozkládá v údolíčku směrem k severu. Policí probíhá poměrně důležitá silnice z Úsova do Dubicka a dále k Zábřehu, kterou křižuje další silnice od Mohelnice a Třeštiny na sever k Bezděkovu, Janoslavicím a Rohli; ve Džbánově od ní ještě odbočuje místní silniční spoj na východ do Klopiny.

Počet obyvatel v Polici po roce 1848 kolísal mezi 400 až 520 (v roce 1921 ), přičemž v roce 1900 měla 68 domů a 447 osob bez výjimky české národnosti (v roce 1930 se hlásili 4 občané k Němcům). I přes tuto národnostní skladbu počet obyvatel po druhé světové válce rapidně klesl, protože mnoho rodin odešlo osídlovat německé obce v okolí. V roce 1950 zde bylo zjištěno jen 282 obyvatel v 80 domech a při posledním sčítání v roce 1991 jenom 260 obyvatel v 76 domech.

V historických pramenech se objevuje nejprve k roku 1312 zdejší farní kostel sv. Mikuláše, potom k roku 1343 u hradu Úsov obě vsi, Police i Džbánov. Kolem roku 1600 zanikla polická fara a kostel, který byl roku 1672 a znovu
roku 1763 přestavován, sloužil dále jako filiální v rámci úsovské farnosti. Po třicetileté válce byla Police i se Džbánovem značně zpustošena, neboť ještě v roce 1677 tu bylo jen 20 usedlíků a pět poustek. Ve Džbánově byl mlýn a také hamr na železnou rudu, která se dolovala v okolí ještě na počátku druhé poloviny 19. století. V roce 1834 bylo přímo v Polici 56 domů a 336 obyvatel; Džbánov již tvořil její nedílnou součást.

Po roce 1848 připadla Police k soudnímu okresu Mohelnice v politickém okrese Zábřeh a přeměnila se brzy na téměř výhradně zemědělskou ves. Počátkem 20. století zde vznikla družstevní mlékárna, která byla zrušena koncem druhé světové války. V roce 1869 byla v místě zřízena samostatná škola. Po roce 1918 se poměrně dost obyvatel přiklonilo k československé církvi. Z politických stran zde měli největší vliv sociální demokraté a agrárníci. Za druhé světové války se část obyvatel podílela aktivně na protifašistickém odboji.

Po roce 1945 se zemědělský ráz obce ještě prohloubil, zůstal tu jen až do současnosti mlýn; několik let zde byla také pálenice. JZD bylo v obci založeno po urputném úsilí až v roce 1957; již v roce 1961 se k němu připojili družstevníci z Bezděkova, nakonec však bylo celé družstvo roku 1975 začleněno do zemědělského družstva Úsovsko se sídlem v Klopině. V roce 1990 byly v obci dva obchody, hostinec a základná škola nižšího stupně, která však byla uzavřena.

Nejcennější historickou památkou je filiální kostel sv. Mikuláše s gotickým jádrem a barokními přestavbami. V Polici se narodil hudební skladatel Jan Hloch (1862 až 1920).

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 08:20 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY