CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 29.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Krchleby [ Historie (archivní dokument) ]

Výklad názvu vsi, německy zvané Chirles, není jednotný a jednoznačný. České jméno je spojováno s jmenným adjektivem krch, tj. levý, a s lidmi, kteří nosí hlavu nakloněnou vlevo, nebo kteří něco tají. Německé označeníje zase vykládáno jako nahrazení původního K písmenem Ch, takže šlo vlastně o kostelík (Kirchles). K obci patřily osady Horní a Dolní Bušínov, z nich však poslední byla v roce 1977 připojena k Zábřehu, protože tvoří jednu z nejbližších rekreačních a chatových míst tohoto města. Vlastní Krchleby byly administrativně přičleněny v roce 1975 k Maletínu, tj. vlastně ke Starému Maletínu, ale v roce 1990 se opět osamostatnily. Krchleby měly na své obecní pečeti zobrazenu radlici, která je provázena liliemi na stoncích a rozetami.

Krchleby leží uprostřed kopcovitého terénu (380 m střední nadmořské výšky) severně od Mírova. Silnice od Mohelnice se v obci rozdvojuje na jihozápad k Maletínu a na sever k Zábřehu. Zmíněné osady, označované lidově také Bozéňov, se nacházejí poněkud severněji od vsi a je k nim přístup i z údolí Moravské Sázavy od Lupěného. V katastru s rozlohou 692 hektarů (bez Bušínova) převažují lesy.

Počet obyvatel ve vsi se pomalu snižoval. V roce 1900 zde bylo celkem 506 lidí v 89 domech, ale protože šlo o německou obec (v roce 1930 tu bylo jenom devět Čechů), nastal největší odliv v důsledku odsunu po roce 1945. Osídlování českými rodinami postupovalo pomalu a nedostatečně, takže v roce 1950 tu bylo jenom 136 obyvatel v 56 domech. V následujícím období se situace jen o málo zlepšila a při posledním sčítání v roce 1991 měla tato obec 168 obyvatel a 32 domů.

V historických pramenech jsou Krchleby i s Bušínovem uváděny poměrně brzy, již roku 1273 u biskupské Mohelnice, jejímuž rychtáři byly podřízeny. Měly obdobný osud jako ostatní biskupská léna v okolí. V 15. století patřily vladykům ze Zvole a po roce 1564 byly připojeny přímo k mírovskému panství. Bušínov asi za česko-uherských válek zanikl a byl znovu osazen v 16. století. Vesnice velmi utrpěla za třicetileté války, protože ještě roku 1677 byla téměř z poloviny pustá: z 41 usedlostí bylo 18 pustých, pět nově a 18 dříve osazených. V první polovině 19. století bylo v okolí Krchleb podniknuto několik pokusů o dolování železné rudy a grafitu. Těžil se zde i vápenec, z nějž se pálilo vápno. Větrný mlýn u vsi zůstal zachován až do 20. století. Roku 1834 bylo v Krchlebech i v obou osadách 470 obyvatel a 73 domů, včetně školy, která se poprvé uvádí roku 1828.
Po roce 1848 připadly Krchleby k soudnímu okresu Mohelnice a politickému okresu Zábřeh. Zůstaly i nadále zemědělskou lokalitou. Po roce 1918 získaly v obci největší vliv německá agrární a křesťanskosociální strana, ve třicátých letech tu však také zvítězili henleinovci.

K zastavení úpadku Krchleb po roce 1945 přispěla skutečnost, že po různých socializačních pokusech byly zdejší pozemky svěřeny Státnímu statku v Postřelmově. Po roce 1973 byly Krchleby vyhlédnuty jako hlavní středisko druhé, od postřelmovské části oddělené hospodářské oblasti tohoto statku kolem Mírova. Proto sem byly směrovány i některé investice, např. na stavbu kravínů a opravářských dílen. Nakonec došlo v roce 1991 k osamostatnění s názvem Státní statek Krchleby. Jinak zde v roce 1990 zůstal jediný obchod a hostinec, kdežto škola byla již delší dobu uzavřena. V katastru je rekreační středisko ČSD.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 01.08.2003 v 08:59 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY