CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Janoušov [ Historie (archivní dokument) ]

Název odvozen od osobního jména Janúš /Janouš, Jan/.
První zmínka je z roku 1397, kde je ves uváděna jako součást rudského panství a statku, pod názvem Janušov.
Vesnice byla samostatná do roku 1976, tehdy byla připojena k Bušínu, ale v roce 1990 se opět osamostatnila. Na obecní pečeti z roku 1736 byla zobrazena kolmo postavená radlice

Počet obyvatel Janoušova má od druhé poloviny 19. století trvale sestupnou tendenci. V roce 1900 žilo v 65 domech 372 obyvatel vesměs české národnosti. Do roku 1930 se jejich počet snížil na 325 a poválečné změny způsobily v roce 1950 pokles dokonce na 155 obyvatel v 76 domech. V roce 1991 žilo ve 25 trvale obydlených rodinných domcích již jen 66 obyvatel. Většina stavení slouží příležitostné individuální rekreaci a v obci je rovněž rekreační středisko olomouckého podniku Nealko.
V roce 1397 byla vesnice uváděna jako součást rudského panství pod názvem Janušov, odvozeným od osobního jména Janúš (Janouš, Jan). Chudá horská ves byla trvalou součástí rudského panství a statku. Tak jako v jiných vesnicích na panství byli i Janoušovští povinni robotami k panským hamrům, ty však byly zřejmě již v 16. století převedeny na platy. V 17. století hospodařilo v Janoušově 14 usedlíků, z nichž bylo šest sedláků, tři zahradníci a pět chalupníků. V 18. století byla ve vsi olejna, k roku 1834 panská myslivna. Tehdy v Janoušově žilo v 55 domech 355 obyvatel.
Po roce 1 848 byla obec připojena k politickému a soudnímu okresu Šumperk a do roku 1867 byla částí Rudy nad Moravou. Na životě zdejších hospodářů se však mnoho nezměnilo. Chudá horská pole poskytovala při mimořádné dřině jen skrovnou obživu. Sezónní práci bylo možno získat v lese, v Janoušově bylo sídlo lesního revíru rudského velkostatku. Ve většině chalup provozovali domáckou výrobu kartáčů a hrabí, pletli koše z vrbového proutí, vázali březová košťata a ženské ruce obšívaly nitěné knoflíky.
Politický charakter obce určovala v meziválečném období lidová strana. Ve zdejší jednotřídce se začalo vyučovat v roce 1875, v případě potřeby byla otevírána pobočná třída. Od roku 1785 byl Janoušov přifařen do sousedních Jakubovic, v místě je kaple sv. Anny.
Janoušovští hospodáři se bránili kolektivizaci, družstvo tu bylo založeno teprve v roce 1956 a v roce 1964 bylo převzato tehdy založeným Státním statkem Štíty. Stále klesajícímu počtu janoušovských obyvatel sloužil v roce 1990 jen obchod se smíšeným zbožím.
Janoušovským rodákem byl JUDr. Hynek David (1891 až 1944), čelný pracovník ministerstva průmyslu a obchodu a významný funkcionář Orla, oběť nacistické perzekuce.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 31.07.2003 v 10:21 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY