CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Neděle 17.11.2019
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

Historie obce Hraběšice

Poprvé zmiňovány až k r. 1569. Částí Hraběšic byla osada a katastr Krásné /Šentál/.

Vesnice byla nazvána po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Do němčiny bylo jméno přejato v podobě Rabenseifen, a tím snadno spojeno s havranem (Ra-be). Mluvící znamení havrana měla obec také na pečeti. Částí Hraběšic byla osada a katastrální obec Krásné (do roku 1948 Šentál). V roce 1976 byly Hraběšice připojeny k Šumperku a touto integrací ztratilo Krásné postavení relativně samostatné části. Od roku 1990 jsou Hraběšice opět samostatnou obcí.

Počet obyvatel Hraběšic kulminoval v roce 1 880, kdy ve vesnici a sousední osadě žilo 751 obyvatel. Od té doby se neustále snižuje. V roce 1900 v obci bydlelo 639 osob ve 125 domech, z toho v Hraběšicích 409 osob v 75 domech a v Šentále 230 osob v 50 domech. Všichni usedlíci se tehdy hlásili k německé obcovací řeči. V roce 1921 zde sice bylo 12 Čechů, ale v roce 1930 již jen tři ze 461 obyvatel. Po druhé světové válce byla obec jen částečně dosídlena českým obyvatelstvem ze střední Hané a v roce 1950 zde žily v 90 domech 202 osoby, z toho v Hraběšicích 1 15 osob v 67 a v Krásném 87 osob ve 23 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Hraběšicích zjištěnojižjen 64 obyvatel a 21 trvale obydlených domů.
Hraběšice vznikly jako osada dřevařů a horníků, v jejím okolí se dobývala železná ruda. V písemných pramenech jsou poprvé zmiňovány až k roku 1569. Tehdy je prodal majitel Velkých Losin spolu se sousedním Frankštátem městu Šumperku a vesnice pak zůstala venkovským statkem Šumperka až do zániku vrchnostenského zřízení. V roce 1677 zde hospodařilo 25 usedlíků. Na šumperských pozemcích byla v roce 1690 založena činžovní osada Šentál, jež za své jméno (německy Schánthal - "krásné údolí") vděčila příznivé zeměpisné polo-ze. Do roku 1834 se Hraběšice rozrostly na 59 domů s 355 obyvateli, v Šentále tehdy bylo 34 domů a 219 obyvatel.
Při hraběšickém kostele sv. Filipa a Jakuba, postaveném v letech 1818 až 1825, byla v roce 1842 zřízena fara. Už koncem 18. století probíhalo ve venkovských domcích školní vyučování a v roce 1844 byla postavena škola. Navštěvovaly ji také děti ze Šentálu, a to až do roku 1888, kdy i tam byla zřízena samostatná jednotřídka. Duchovním potřebám v Šentále sloužila kaple Panny Marie.
Po roce 1848 byly Hraběšice i Šentál připojeny k šumperskému politickému a soudnímu okresu. Zůstaly zemědělskou obcí s lesním revírem šumperského velkostatku. V Šentále byl po první světové válce otevřen kamenolom. Příznivých klimatických podmínek v okolí využívalo několik útulků a zotavoven. O politický vliv se dělily německé strany, křesťanskosociální, sociálně demokratická a agrární, ve třicátých letech též se Sudetoněmeckou stranou.
Po druhé světové válce se Hraběšice a zejména Krásné měnily v typicky rekreační lokality. Zemědělské pozemky převzal od roku 1949 Státní statek v Šumperku. Občanskou vybavenost v místě představovaly v roce 1990 ubytovací zařízení, prodejna smíšeného zboží a pohostinství. Mezi Šumperkem a Krásným byla v osmdesátých letech vybudována vodní nádrž Krásné, která se spolu s okolím a samotnou osadou Krásné stala příměstskou rekreační oblastí.
V obci je památkově chráněna socha sv. Jana Nepomuckého u farního kostela, barokní rustikální plastika z druhé poloviny 18. století. Kamenolom, provozovaný u osady Krásné, je významným nalezištěm nerostů.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 31.07.2003 v 09:02 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY