Předchůdcem Frýdku byla dnes již zaniklá tržní osada Jamnice, která se v písemných pramenech poprvé připomíná až v roce 1305, a to pod názvem Jannutha. Jamnická tvrz byla pravděpodobně přebudována na gotický zeměpanský hrad, jehož ochranou bylo založeno na zeleném drnu město Frýdek, asi v rozmezí let 1327 - 1333. Začátkem 15. stol. se Frýdek stal centrem rozsáhlého frýdecko-místeckého panství, město spolu s hradem chránilo obchodní cestu při zemské hranici. Po smrti knížete Bedřicha Kazimíra Těšínského bylo Frýdecko vyčleněno z knížectví těšínského a v roce 1573 prodáno bratrům Jiřímu a Matyáši z Lohova. Pozdějšími majiteli se stali příslušníci hraběcího rodu Bruntálských z Vrbna. Od roku 1636 patřilo frýdecké panství Jiřímu - hraběti z Oppersdorfu.

V 17. stol. Frýdek postihly četné pohromy - mor a rozsáhlé požáry. V roce 1699 přešlo panství prostřednictvím Ludoviky z Oppersdorfu na nové držitele, hrabata Pražmy z Bílkova. Posledními majiteli frýdeckého panství se stali na sklonku 18. stol. Habsburkové. V roce 1869 se město stalo magistrátním městem. Před koncem poloviny 19. století měl Frýdek 3.993 obyvatel a podle sčítání z roku 1921 žilo ve městě 10.171 lidí.

Naproti výšinně položenému Frýdku, na moravském břehu Ostravice, se rozkládá nížinný Místek. O předchůdci Místku - trhové osadě Frydberku, se poprvé zmiňuje testament biskupa Bruna ze Schauenberku, který pochází z 29. listopadu 1267. Za válek mezi moravskými Lucemburky v letech 1386 - 1400 byl Fridberg zničen. V roce 1402 prodali Lacek a Vok z Kravař knížeti Přemkovi Těšínskému několik osad, mimo jiné osadu Newensteil - dnešní Místek. V letech 1402 - 1581 byl Místek spolu s okolními osadami připojen k Frýdecku, které tehdy patřilo těšínským Piastovcům. Později se Místek opět stal součástí hukvaldského panství. Také město postihly četné živelné katastrofy a požáry. S rozvojem průmyslové výroby během 19. stol. Místek výrazně vzrostl; jestliže v roce 1834 zde žilo 2.601 obyvatel, pak v roce 1900 žilo v Místku, Bahně a na Koloredově 7.520 obyvatel. Boj o zřízení samostatné české školy vyvrcholil v roce 1895 ustavením Matice místecké, která v mimořádně krátkém termínu tří měsíců otevřela české chlapecké gymnázium. Zásluhou Matice místecké byl také v roce 1895 vystavěn Národní dům.

Dne 14. března 1939 došlo při zahájení okupace republiky k ozbrojené přestřelce mezi postupujícími jednotkami Wehrmachtu a vojáky 3. praporu 8. pěšího pluku "Slezského", která se odehrála u bývalé Czajankovy textilní továrny. Místečtí vojáci se bránili jako jediní v republice. Během okupace, 1.1.1943, byl sloučen Frýdek a Místek s okolními obcemi v jedno město. Ve své současné podobě je Frýdek-Místek město mladé, jak dobou svého vzniku, tak i průměrným věkem obyvatel. K 1. lednu 1998 bydlelo ve městě trvale 66.417 obyvatel. K městu jsou připojeny obce Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice. Frýdek-Místek je sídlem okresního úřadu stejnojmenného okresu o rozloze 1.273 km2, ve kterém žije 228.000 obyvatel. Má rozsáhlé průmyslové zázemí, reprezentované zejména tradičním textilním a hutním průmyslem (Slezan a Válcovny plechu). K větším podnikům patří i Beskydské mlékárny a Seliko. Ve městě je Hutní projekt a Lesostavby, v nedalekém okolí Výzkumný ústav hutnictví železa. Město má hustou síť základních a středních škol - jsou zde gymnázia, střední zdravotnická škola, škola požární ochrany, SPŠ oděvní a hutnická, jazykové školy, obchodní akademie, střední odborná učiliště textilní, hutnické a technické. Z kulturních a odborných institucí vyvíjejí činnost Národní dům v Místku, který byl v minulosti centrem české kultury a i dnes nabízí mnoho programů, dále Muzeum Beskyd ve frýdeckém zámku a Státní okresní archiv.

Místecký pobyt v letech 1891 - 1893 ovlivnil poštovního úředníka Vladimíra Vaška, který se později přerodil v básníka Petra Bezruče. Frýdek je připomínán jeho básní Bernard Žár. Dalším významným frýdeckým rodákem byl PhDr. Ervin Goj (1906 - 1989), svérázný, mezinárodně uznávaný a v lašštině píšící pod pseudonymem Óndra Łysohorský. Do Frýdku sahají rodové kořeny jednoho z největších hudebních skladatelů - Leoše Janáčka (1854 - 1928), jehož předkové nejprve žili Na Blatnici, později v Hluboké ulici. K organizátorům hudebního života v Místku patřil místecký rodák a absolvent Janáčkovy varhanické školy František Kolařík (1867 - 1927). Ve Frýdku působil delší čas jako varhaník Eduard Bartoníček (1865 - 1915), autor hudby ke slezské hymně. Z pěveckých sborů má nejdelší tradici mužský sbor "Smetana", založený již v roce 1903.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Frydek-Mistek.cz