Železniční trať Liberec–Zittau je jednokolejná hlavní trať spojující severočeský Liberec se saskou Žitavou. Trať vede údolím Lužické Nisy, krátký úsek se od roku 1945 nachází na území Polska. První úvahy o železničním spojení Žitavy s Libercem se objevily již na počátku čtyřicátých let devatenáctého století, Rakouské císařství však návrhům saských investorů nebylo příliš nakloněno. Mezinárodní smlouva na výstavbu trati byla podepsána až v roce 1853. Trať byla trasována jako hlavní, důsledkem je řada mostů a hlubokých zářezů. Viadukt přes Lužickou Nisu mezi Žitavou a Porajówem (Großporitsch) se svou délkou 741 metrů dodnes patří mezi nejdelší saské železniční mosty. Slavnostní otevření trati proběhlo 1. prosince 1859. Provoz na trati nenaplňoval původní očekávání, na což mělo vliv i složité trasování navazující trati z Liberce přes Turnov dále na Vídeň a po roce 1875 také dokončení spojení Berlína s Vídní přes Frýdlant. K chystanému zdvojkolejnění trati tak nikdy nedošlo. Viadukt přes Lužickou Nisu u Žitavy Úrovňové křížení s Žitavskou úzkorozchodnou drahou Trať vystavěla a provozovala soukromá Zittau-Reichenberger Eisenbahn, v roce 1905 ji (včetně českého úseku) převzaly Saské státní dráhy. Po roce 1920 trať připadla na Německé říšské dráhy (DR). Připomínkou saské minulosti trati jsou například ostrovní nástupiště v Chrastavě a v Hrádku nad Nisou, což na českých tratích srovnatelného významu není obvyklé. Po roce 1945 připadl saský úsek s jednou výhybnou a jednou zastávkou ležící východně od Lužické Nisy státním polským drahám (PKP), českou část převzaly Československé státní dráhy. Přeshraniční provoz byl zastaven, ČSD obsluhovaly jen úsek Liberec – Hrádek nad Nisou. Po dlouhém vyjednávání byl v roce 1951 s velkou slávou obnoven provoz mezi Hrádkem a Varnsdorfem. Na polském a německém území vlaky nestavěly. Ve výhybně Porajów byly v sedmdesátých letech sneseny výhybky a následně i kolej včetně vlečky do areálu nedalekého zdravotnického zařízení. Po zavedení bezvízového styku mezi ČSSR a NDR byly v roce 1972 zavedeny dva páry vlaků mezi Libercem a Žitavou, které byly využívány především pro malý pohraniční styk. V osmdesátých letech byl zaveden provoz rychlíku 480/481 „Kriváň“ na trase Drážďany – Košice. V jízdním řádu Českých drah je trať součástí tratě 089 Liberec – Zittau – Seifhennersdorf. [zdroj]

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

• 0.00 km Rybniště [ Železniční stanice ] [gps], 465.00 m.n.m.
• 3.00 km Horní Podluží [ Železniční stanice ] [gps], 435.00 m.n.m.
• 5.00 km Jiřetín pod Jedlovkou [ Železniční stanice ] [gps], 410.00 m.n.m.
• 8.00 km Dolní Podluží [ Železniční stanice ] [gps], 370.00 m.n.m.
• 11.00 km Varnsdorf [ Železniční stanice ] [gps], 340.00 m.n.m.
• 35.00 km Hrádek nad Nisou [ Železniční stanice ] [gps], 270.00 m.n.m.
• 38.00 km Chotyně [ Železniční stanice ] [gps], 275.00 m.n.m.
• 42.00 km Bílý Kostel nad Nisou [ Železniční stanice ] [gps], 290.00 m.n.m.
• 45.00 km Chrastava [ Železniční stanice ] [gps], 290.00 m.n.m.
• 47.00 km Chrastava-Andělská Hora [ Železniční stanice ] [gps], 310.00 m.n.m.
• 49.00 km Machnín hrad [ Železniční stanice ] [gps], 325.00 m.n.m.
• 50.00 km Machnín [ Železniční stanice ] [gps], 335.00 m.n.m.
• 56.00 km Liberec [ Železniční stanice ] [gps] [osm], 375.00 m.n.m.

UMÍSTĚNÍ

• Území obce: Liberec
• Správní obvod 2: Liberec
• Správní obvod 3: Liberec
• Území NUTS 4: Okres Liberec
• Území NUTS 3: Liberecký kraj
• Území NUTS 2: Severovýchod
• Turistická oblast: 18 Jizerské hory
• Turistický region: Český sever

ukázat na mapě