CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 29.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Mikroregion UHERSKOBRODSKO [ Mikroregion ]

Mikroregion Uherskobrodsko je oblast, která je historicky i katastrálně vymezena přirozenou spádovostí k Uherskému Brodu. Spádovostí je myšlena dopravní dosažitelnost tohoto centra a také představuje existenci společenských, sociálních, hospodářských a kulturních vazeb obyvatelstva tohoto mikroregionu Uherskobrodsko tvoří 28 obcí a 2 města.

V roce 1998 vzniklo na základě rozhodnutí zastupitelstev jednotlivých obcí Sdružení Uherskobrodska(sdružení právnických a fyzických osob). V červnu 2000 bylo v rámci tohoto mikroregionu ustaveno Sdružení měst a obcí, jejímž předsedou je starosta obce Nivnice.

Základní informace:
Celková výměra: 47 688 ha
Počet obyvatel: 55 000
Počet obcí nad 2 000 obyvatel: 6
Hustota obyvatel: 115 ob./km (Uherské Hradiště 147 ob./km)

Seznam města a obcí v mikroregionu:
Města: Bojkovice, Uherský Brod (přirozené centrum regionu)
Obce:
Bánov, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí, Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Žítková.


Přírodní podmínky

Z geomorfologického hlediska je severovýchodní část mikroregionu tvořena Vizovickou vrchovinou a jihovýchodní část Bílými Karpaty. Vizovická vrchovina je zastoupena Hluckou pahorkatinou a část Bílých Karpat Lopenickou pahorkatinou, Straňanskou kotlinou a Javořinskou hornatinou s nejvyšším vrcholem Velká Javořina (970 m. n.m.).

Celé území náleží geologicky k Západním Karpatům. Paleogenní horniny Magurského flyše jsou tvořeny siltovci, jílovci, pískovci a slepenci, které se v různě mocných vrstvách střídají. Flyšem prorážejí drobná tělesa a žíly neovulkanitů, převážně andezitů, na něž jsou vázány intruze s pestrým polymetalickým zrudněním (lom Bučník u St. Hrozenkova). Horninové prostředí podmiňuje geomorfologickou modelaci povrchu. V sv. části převládá pahorkatina s měkkými rysy a v JV části je povrch členitější, místy se strmějšími svahy (hřebenová část Bílých Karpat).

Horninovým složením a geologickou stavbou jsou podmíněny i hydrogeologické poměry charakterizované celkovým nedostatkem podzemních vod.

Podnebí je teplé až chladné a poměrně vlhké (teploty se pohybují v rozmezí zhruba od 8,4° C do 6° C - vrcholy Bílých Karpat, a průměrné roční úhrny srážek od 662 mm (Uh. Brod) do 1000 mm (vrcholy BK).

Geologie

Uherskobrodsko patří ke Karpatské geologické soustavě, která vznikla alpinským vrásněním v třetihorách. Ta je tvořena sedimenty flyšového pásma. V okolí Uherského Brodu a Bojkovic jimi prorážejí vyvřeliny, patřící do skupiny trachyandezitů a čedičů. Z mineralogického hlediska jsou zajímavé neovulkanity z okolí Bojkovic.



Lidová architektura


Jedná se o typ pomoravskopanonský (slovácká forma), který tvořil ve starším období přízemní hliněný dům trojdílného komorového půdorysu s valbovou střechou krytou doškovou krytinou. Později byla obydlí stavěna z nepálených nebo pálených cihel, chráněna sedlovou střechou s taškami nebo břidlicí.


Druhým typem je typ karpatský (kopaničářská forma). Tento dům byl také přízemní, roubený, méně často hliněný, krytý valbovou doškovou střechou. Půdorys domu byl většinou dvoudílný, vstupní síň, která se nevytápěla, se nazývala "pitvor". Pec a ohniště, případně sporák, byly v jizbě. Lidé na kopanicích často bydleli v jizbě společně se zvířaty.


Lidová kultura a zvyky


Masopust neboli "fašank" začíná 6.ledna svátkem Tří králů a vrcholí v masopustním pondělí a úterý 40 dní před velikonocemi. Je to čas zabíjaček a lidového veselí. Posledním dnem tohoto období je Škaredá (Popeleční) středa, začátek šestidenního půstu.


Nošení Moreny (Mařeny) je zvyk symbolizující příchod jara. Děti vynáší zimu - Morenu na Smrtnou neděli a současně přináší ozdobenou jívovou ratolest jako symbol jara.


Velikonoce, tedy dny "svatého týdne od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty souvisí s řadou lidových zvyků: hrkání chlapců, nahrazující zvuk zvonů, umývání se potoční vodou na Velký pátek, rozdělávání ohně na Bílou sobotu. Velikonoce jsou zakončeny tradiční pondělní "šlahačkou".

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.cr-sr.cz

Typ záznamu: Mikroregion
AKTUALIZACE: Pavel Kuča org. 56, 02.06.2003 v 16:03 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY