CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Středa 21.04.2021
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

MUCHA Alfons Maria

Alfons Maria Mucha (1860-1939) je nejvíce znám svou prominentní rolí, kterou hrál při tvarování estetiky francouzské secese na přelomu století. Jako zápolící a poměrně neznámý umělec českého původu žijící v Paříži, dosáhl Mucha okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt. Ačkoliv se tiskař obával přijmout Muchův konečný nákres vzhledem k jeho nekonvenčnímu stylu, Bernhardt jej zbožňovala a u pařížanů měl takový úspěch, že někteří sběratelé podpláceli lepiče, aby jim plakát přenechali, anebo jej v noci žiletkou vyřezávali z návěstních tabulí. ´Muchův styl´ vešel ve známost. Úspěch onoho prvního plakátu vedl ke smlouvě mezi Bernhardt a Muchou a v následujících letech jeho práce pro ni a pro ostatní zahrnovala kostýmy a jevištní dekorace, návrhy pro magazíny a obaly knih, šperky a nábytek a četné plakáty. Mucha se vrátil do Československa v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série 20-ti obrazů zobrazujících historii Slovanů, Slovanská epopej.


Životopis v datech:

1860 Narozen 24. července v Ivančicích na jižní Moravě.
1879 Odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací.

1883 Pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací zámku Emmahof ve Vídni.

1885 Zahajuje studium na mnichovské Akademii umění, podporován hrabětem Khuen-Belassim.

1887 Odchází do Paříže studovat na Akademii Julian.

1892 Pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose.

1894 Navrhuje svůj první plakát objednaný Sarah Bernhardt, v roli Gismondy, dramatu od Victora Sardou. Tento úspěch byl důvodem k uzavření smlouvy na 6 let s "božskou Sarah".

1896 Je vytištěno Muchovo první dekorativní panó Čtyři roční doby.

1897 Únor: první samostatná výstava v galerii Bodiniére v Paříži, vystavováno 107 prací, následováno v květnu výstavou v Salon des Cent's s 448 díly. Výbor z této výstavy byl k vidění také v Topičově salonu v Praze.

1899 Přijímá pověření Rakousko-Uherské vlády k účasti na světové výstavě v Paříži v roce 1900.

1900 Zahajuje práci na návrhu výzdoby Fouquetova klenotnictví, jednoho z vynikajících secesních interiérů.

1902 Vychází Documents décoratifs, příručka pro umělce.

1905 Vychází jeho Figures décoratives.

1906 Mucha odjíždí do Ameriky, kde vyučuje a současně maluje řadu portrétů.

1910 Vrací se do Prahy, aby pracoval na Slovanské epopeji.

1911 Dokončuje výzdobu Primátorského salonu pražského Obecního domu, jako poslední velké umělecké dílo secesního stylu v Praze.

1918 Navrhuje poštovní známky a bankovky pro nově vzniklý Československý stát.

1921 Úspěšná výstava Muchových prací v Brooklynském muzeu, New York.

1928 Kompletní cyklus Slovanská epopej je oficiálně předán českému lidu a městu Praze.

1931 Navrhuje barevné okno pro pražskou katedrálu sv. Víta.

1939 Po vpádu Němců do Československa je Mucha mezi prvními Gestapem zatčenými osobami. Je mu sice dovoleno vrátit se domů, ale jeho zdraví se začalo rychle zhoršovat
a 14. července 1939 v Praze umírá. Mucha je pohřben na vyšehradském hřbitově.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mucha.cz

Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 12.10.2004 v 09:18 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY