CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Neděle 18.08.2019
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

Historie sportu v Kozmicích

Sport má v naší obci svou tradici. Již počátkem tohoto století si naši předkové rádi zacvičili prostná a za tzv. Schlagball, což se podobalo americkému softbalu. Kozmice tuto hru hrály v soutěži okresu Ratiboř. Hrály ji zřejmě dobře, když s ní zajely až do Vratislavi, tehdejšího hlavního města Slezska. Tento sport se v obci hrával ještě ve 30. letech, ale začala jej v té době vytlačovat kopaná, hraná nezávodně v obci.

V r. 1930 byla založena Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) a o dva roky později katolická sportovní organizace OREL. V té době zde navíc působil i německý tělovýchovný spolek "Tumverein".

V DTJ a Orlu se provozovala hlavně atletika a základní tělovýchova. Později někteří příznivci přišli s tzv. českou házenou a pro tento sport si na obecním pozemku v prostoru U Vařešinek vybudovali r. 1931 hřiště.

Družstvo české házené si vedlo v soutěžích dobře a umísťovalo se na předních místech. Na házenkařském hřišti se hrávala také kopaná, která házenou postupně vytlačila, takže se házenkářské družstvo r. 1937 rozpadlo. V lehkoatletickém oddíle cvičili sportovci na hrazdě a soutěžili v bězích, skocích, vrhu kouli a oštěpem. V těchto disciplínách se proslavil Břetislav Osmančík, pozdější právník, který byl DTJ vyslán r. 1937 na dělnickou olympiádu do Antverp v Belgii. Jako dorostenec se ve vrhu oštěpem, diskem a kouli umístil vždy na 2. místě.

Před druhou světovou válkou se kopaná hrávala i na strništích a na loukách. Někteří kozmičtí hráli soutěžně jako dorostenci za oddíl JHB (Josef Holuscha Benešov). Sportovní dění ukončila 2. světová válka, neboť dost sportovců padlo na frontách.

V poválečném období se několik jednotlivců odhodlalo ustavit Sportovní klub. Na ustavující schůzi, konané v březnu r. 1946, byl zvolen předsedou Karel Krkoška, Ustavující schůze se konala v restauraci U Kubných a zúčastnilo se jí čtyřicet osob. Teprve 17. 11. 1946 přijala Slezská fotbalová župa v Ostravě tento oddíl kopané za svého člena. Před tím se uskutečnilo 19. 5. 1946 slavnostní otevření prvního fotbalového hřiště. Nacházelo se na pozemku Bernarda Janosche a Anny Lipovčanové na Dolním konci vesnice v místech, kde dnes bydlí rodina Josefa Pískaly.

Pro povolání k výkonu vojenské služby odstoupil z funkce předsedy fotbalového klubu K. Krkoška a na jeho místo výbor zvolil Jiřího Porubu. V té době výbor pracoval ve složení: Bedřich Sabaš, Jindřich Stařinský, Josef Kvapil, Josef Vrchovecký, Rudolf Duda, Jan Vrchovecký a Josef Kubina. V r. 1948 byla ustavena Tělovýchovná jednota Sokol, jejímž prvním předsedou se stal Ondřej Wantuch. Sokolská tělovýchovná jednota měla vedle oddílu kopané také oddíly základní tělovýchovy, stolního tenisu, divadelní soubor a později i oddíl jachtingu.

V soutěži kopané se fotbalové mužstvo poprvé utkalo r. 1947 se Štěpánkovicemi s výsledkem O:4. Tehdy mužstvo Kozmic hrálo v sestavě: Gerhard Kubina, Karel Krkoška, Josef Kvapil, Luděk Karčmář, Arnošt Lipovčan, Vilém Florián, Josef Osmančík, Werner Jiřík, Rudolf Duda, Josef Vrchovecký, Ladislav Vrbický, Viktor Kostka a Hubert Fus.

Na tomto místě je nutné uvést, že začátky sportovní kopané byly nesmírně složité. Oddíl obdržel odběrní poukázky na nákup dresů a dalších sportovních potřeb. Zakoupil si dvě soupravy triček žluté a rudé barvy s příslušenstvím. Zpočátku ovšem mnozí hráči hrali v pracovní obuvi nebo dokonce bosí! K soutěžním zápasům se chodilo buď pěšky nebo se jezdilo na kolech, na nichž často jezdili i dva sportovci. Výdaje na činnost si hráči hradili z vlastních prostředků. Později se k zápasům dopravovali vlakem, popř. nákladním autem firmy Tyralík z Hlučína. Dresy a jiné sportovní potřeby si prali hráči sami. Mužstvo mnohdy vysoko prohrávalo: s Kobeřicemi 13:O, s Hájem 9:O, ale vládlo odhodlání, obětavost a snaha vyrovnat se těm vyspělejším. Po dvou letech se úroveň kopané a výkonnost mužstva zvýšila tak, že zápasy bývaly hodně navštěvovány, což mělo i příznivý finanční dopad. Oddíl pořádal i taneční zábavy a plesy a z jejich výtěžků se financoval sport. Později se hospodářská situace natolik zlepšila, že si mohl dovolit platit hospodáře na údržbu prádla a sportovních potřeb. Brzy se v oddíle ustavilo dorostenecké družstvo, které se přihlásilo do soutěže a hrávalo předzápasy před hlavním zápasem. Po něm vzniklo i žákovské družstvo. První mužstvo se v té době zúčastnilo několika fotbalových turnajů v okolních obcích. Získané trofeje - poháry, sošky, plakety - pak oddíl vystavoval v restauraci u pana Krečmera. Dnes se bohužel o jejich uložení nic neví.

V roce 1950 byla zahájena výstavba nového hřiště "U mýta", na kterém se hraje dodnes. Staré hřiště nevyhovovalo svými rozměry.

Dne 5. 8. 1951 se konala velkolepá sportovní slavnost spojená s otevřením nového hřiště a fotbalovým turnajem mužstev z okolí. Na sportovní slavnost, s jejímž uspořádáním byly značné potíže, se šlo za zvuků dechové hudby celou vesnicí. Nově otevřené hřiště nemělo v té době travnatou hrací plochu, nestály ještě šatny, nebyly lavice k sezení, oplocení a stromový porost na břehu potoka Julianky začínal teprve růst a pruty jasanů měřily necelý metr. Celá stavba hřiště se zajišťovala svépomocí a bezplatně členy a příznivci kopané. Probíhala s nevšední ochotou a nadšením, takže členové a funkcionáři díky velké obětavosti dokázali vybudovat pěkné dílo. Výsledky a umístění mužstva v kopané však nebyly valné. Prvním velkým úspěchem byl v roce 1958 start mužstva v pohárové soutěži, nazvané Spartakiání pohár, kde se probojovalo až do čtvrtfinále ostravského kraje. Porazilo družstva Dolního Benešova, Ostroje Opavy, Sokola Kravaře a na domácím hřišti se utkalo s TJ Vítkovicemi, se kterými po špatném výkonu v 2. poločasu prohrálo 0:6. V r. 1951 započala v podzimních měsících výstavba kluziště, plánovaná v prostoru za fotbalovým hřištěm. Jeho stavba byla náročná a nebyla z finančních i jiných důvodů dokončena.

Vznikem TJ Sokol, do níž vstoupil fotbalový klub, se rozšířila i sportovní činnost. Vznikly oddíly stolního tenisu, odbíjené, cyklistiky a šachu. Členové vyvíjeli svou aktivitu i v lehké atletice, a to proto, že podmínkou pro soutěž kopané se stalo získání Tyršova odznaku zdatnosti. Muži i ženy nacvičovali i na I. a II. spartakiádu.

Na našem hřišti se uskutečnily v r. 1955 dvě okrskové spartakiády, na nichž vystoupilo několik set cvičenců z okolních vesnic. Celostátních spartakiád v Praze se z naší obce zúčastnily zhruba tři desítky cvičenců. Na nácviku měla velkou zásluhu náčelnice TJ Anna Fusová a dále Evald Kocur, Josef Aust a Bohumir Hammermüller. Kromě toho se našich 15 členek setkalo s ženami z celé republiky na krajském srazu v Bratislavě v r. 1956.

Oddíl kopané vyvíjel i družební činnost, a to s oddílem TJ Tichá u Frenštátu a polským Ruch Boleslaw. Dobrých výsledků dosahovalo i naše žákovské družstvo, které vedl Rudolf Koval a dorostenecké družstvo, které trénoval Alfons Maiwald. To dokonce bojovalo o účast v soutěži krajského přeboru. V rámci TJ vyvíjel svou činnost v padesátých letech také oddíl stolního tenisu, v němž hráči Baroš, Gerhard Blaštík, Bohumír Kreisel a Gerhard Janoš dosahovali pěkných výsledků. Dva z nich se dokonce probojovali až do celostátního finále Dobrovolné sportovní organizace Sokola v Gottwaldově (Zlín), ve kterém se Bohumír Kreisel umístil na 2. míste. Bohužel činnost oddílu stolního tenisu ukončilo zbourání sálu!

Při příležitosti oslav dvaceti let trvání TJ v r. 1965 byla zhodnocena činnost hráčů oddílu kopané a zvláště pak Arnošta Lipovčana, hrajícího celou dobu aktivně fotbal. Vedle něj výbor vyznamenal i další: Josefa Poštulku a Huberta Guřana, vynikající útočníky, kteří vstřelili největší počet branek a hráče Vladislava Maňáska, Bernarda Gaje, Aloise Lipovčana, Josefa Ranoš, Luďka Karčmáře, Karla Krkošku, Aloise Štefana, Richarda Miketu, Josefa Austa, Wernera Jiříka, Josefa Doležicha, Huberta Fuse, Alfonse Kozlovského, Evalda Maloně a Josefa Rosinského.

V r. 1974 se TJ málem rozpadla, když na karnevalu byl podáván alkohol, za což byli členové výboru voláni k odpovědnosti a dokonce i finančně postihováni. Kopaná se rok v Kozmicích nehrála! V té době měla TJ téměř 90 členů.

Za zaznamenání stojí, že se u nás hrála i dívčí kopaná, která ale nevystupovala soutěžně, pouze ukázkově na slavnostech. V roce 1994 se mužstvu kopané podařilo postoupit do soutěže okresního přeboru. Přestupem několika hráčů z klubů TJ Sigma Dolní Benešov a TJ Slavoj Hlučín se kádr mužstva stabilizoval. Velkou zásluhu na postupu měl trenér Karel Gorný, rodák z Hatě. Pod jeho vedením se mužstvo umístilo o rok později na velmi pěkném šestém místě.

Tělovýchovná jednota neustále zápasí s nedostatkem finančních prostředků, ovšem díky sponzorům, jakýymi jsou pivovary Ostrava a Opava a místní podnikatelé J. Krupa, K. Fusová, J. Voznica, J. Kozák, K. Vrchovecký, firma Osman, obec Kozmice a další, je možné tento oblíbený sport i nadále provozovat.


Literatura:
Publikace 650 let Kozmic na Hlučínsku
připravil Vilém Kubina

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kozmice.cz

AKTUALIZACE: David Mužík (Infomorava.cz) org. 56, 02.04.2003 v 12:22 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY