Slanisko se nachází u jihozápadního okraje Dobrého Pole asi 200 m severozápadně od železniční zastávky v nadmořské výšce 180 m. Rezervace o rozloze 3,98 ha byla vyhlášena v roce 1993. Místo spadá do kvadrantu 7165c středoevropského síťového mapování a nachází se ve fytogeografickém podokrese Dunajovické kopce (17a).

Geologický podklad tvoří mořské vápnité jíly a písky, popř. jílovce a prachovce, neogenního stáří (karpat). V severozápadní části rezervace jsou překryty kvartérními sedimenty údolní nivy. V jejich spodních vrstvách jsou fluviální štěrky, které překrývají písčité povodňové hlíny. Půdní pokryv je tvořen černozemí černicovou (se slabým solončakováním).

Rezervace zahrnuje mělký rybníček s rákosinou a fotbalové hřiště s přilehlou loukou. Rybník je silně znečištěný splašky (čistírna odpadních vod byla v obci postavena až v roce 2002). Jeho volná hladina je v létě porostlá okřehkem hrbatým (Lemna gibba) a obklopená úzkým pruhem rákosiny asociace Phragmitetum communis, na kterou směrem k západu navazuje zasolená vlhká ostřicová louka s ostřicí Otrubovou (Carex otrubae), ostřicí oddálenou (C. distans), blešníkem úplavičným (Pulicaria dysenterica), komonicí zubatou (Melilotus macrorrhiza), proskurníkem lékařským (Althaea officinalis) a sítinou Gerardovou (Juncus gerardii). Jádro rezervace tvoří často sečená plocha fotbalového hřiště s kostřavou nepravou (Festuca pseudovina), jetelem jahodnatým (Trifolium fragiferum), ledencem přímořským (Tetragonolobus maritimus), štírovníkem tenkolistým (Lotus glaber), chrpou panonskou (Centaurea pannonica) a hadím mordem šedým (Scorzonera cana). Výskyt nejnáročnějších halofytů je soustředěn na rozježděná a sešlapaná místa u severního okraje rezervace na konci příjezdové cesty. Dosud zde roste kuřinka solná (Spergularia marina), kuřinka obroubená (S. maritima), jitrocel přímořský (Plantago maritima), pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum), hvězdnice slanistá panonská (Aster tripolium subsp. pannonicus) a snad i prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum). Velké pokryvnosti dosahuje zblochanec oddálený (Puccinellia distans). Tamtéž přežívá na ploše asi 10 m2 poslední populace sivěnky přímořské (Glaux maritima) na Moravě. Sešlapávaná plocha hřiště je obklopena mezofilní loukou, která je nápadná zejména vysokou pokryvností kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea), která ukazuje na velký obsah rozpustných solí v půdě. V tomto trávníku roste např. česnek hranatý (Allium angulosum) a oman vrbolistý (Inula salicina).

Při cestě odbočující z hlavní ulice k rezervaci je v ruderální vegetaci mezi domkem a cestou od roku 1996 známa populace jablečníku obecného (Marrubium vulgare; V. Řehořek in DANIHELKA & GRULICH 1996). Na zasoleném úhoru severně od rezervace roste mj. blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus agg.), pryšec plocholistý (Euphorbia platyphyllos) a úporek hrálovitý (Kickxia elatine).

V minulosti byla garnitura slanomilných rostlin na této lokalitě podstatě bohatší (GRULICH 1987). Z význačných halofytů zde nebo v nejbližším okolí rostla ještě skytěnka bodlinatá (Crypsis aculeata), slanorožec rozprostřený (Salicornia prostrata), solenka Valerandova (Samolus valerandi) a solnička rozprostřená (Suaeda prostrata).

Plocha byla v minulosti využívána jako drůbeží (husí) pastvisko. Později bylo na její části založeno fotbalové hřiště, jehož využívání halofilní vegetaci spíše prospívá. Do roku 2002 byla pravidelně sečena pouze plocha hřiště, v roce 2002 byla péčí referátu životního prostředí ve spolupráci a obcí a tělovýchovnou jednotou posečena většina plochy rezervace.

Další zbytky slanomilné vegetace, např. s blešníkem úplavičným (Pulicaria dysenterica), komonicí zubatou (Melilotus macrorrhiza) a ostřicí žitnou (Carex secalina), dosud přežívají v okolí hasičské nádrže u severního okraje vsi.

Přehled dosud nalezených druhů cévnatých rostlin

Níže uvedené rostliny jsem většinou zaznamenal při návštěvách rezervace v letech 1996, 2001 a 2002. Vlastní záznamy jsem doplnil o nálezy V. Řehořka a dalších účastníků exkurze floristického kurzu v Břeclavi z roku 1995 (V. Řehořek in DANIHELKA & GRULICH 1996). Seznam obsahuje 140 druhů. Starší informace o lokalitě a její flóře přináší např. ŠUK (1956).


Agrimonia eupatoria
Agrostis stolonifera
Achillea collina
Allium angulosum
Althaea officinalis
Amaranthus powellii
Anagallis arvensis
Arctium tomentosum
Arenaria serpyllifolia s. l.
Armoracia rusticana
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Aster tripolium subsp. pannonicus
Atriplex sagittata
Atriplex prostrata subsp. latifolia
Atriplex tatarica
Ballota nigra subsp. nigra
Bellis perennis
Bromus japonicus
Bromus sterilis
Bupleurum tenuissimum
Calamagrostis epigejos
Calystegia sepium
Carduus acanthoides
Carex distans
Carex flacca
Carex hirta
Carex otrubae
Centaurea jacea subsp. angustifolia
Centaurium pulchellum
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Cichorium intybus
Cirsium arvense
Cirsium canum
Cirsium vulgare
Conium maculatum
Consolida regalis
Convolvulus arvensis
Conyza canadensis
Cornus sanguinea
Crataegus monogyna
Crepis biennis
Cuscuta epithymum
Cynodon dactylon
Dactylis glomerata
Daucus carota
Dipsacus fullonum
Dipsacus laciniatus
Echinops sphaerocephalus
Elytrigia repens
Euphorbia esula
Festuca arundinacea
Festuca pseudovina
Festuca rubra
Fraxinus excelsior
Galium album subsp. album
Galium aparine
Galium verum
Geranium pratense
Glaux maritima
Hordeum murinum
Humulus lupulus
Hypericum perforatum
Chenopodium album
Inula britannica
Inula salicina
Juncus gerardii
Juncus ranarius
Lactuca serriola
Lathyrus pratensis
Lathyrus tuberosus
Lemna gibba
Leontodon autumnalis
Leontodon hispidus
Lepidium ruderale
Linaria vulgaris
Linum catharticum
Lolium perenne
Lotus glaber
Lycium barbarum
Lycopus europaeus
Malus domestica
Malva sylvestris
Medicago lupulina
Medicago sativa
Melilotus macrorrhiza
Odontites vernus subsp. serotinus
Ononis spinosa
Onopordon acanthium
Papaver rhoeas
Phragmites australis
Picris hieracioides
Plantago lanceolata
Plantago major
Plantago maritima
Poa palustris
Poa pratensis s. l.
Podospermum canum
Potentilla anserina
Potentilla reptans
Potentilla supina
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus cerasifera
Prunus spinosa
Puccinellia distans
Pulicaria dysenterica
Quercus robur
Ranunculus acris
Ranunculus polyanthemos
Ranunculus repens
Reseda lutea
Reseda luteola
Rosa canina
Rubus caesius
Rumex crispus
Rumex maritimus
Rumex obtusifolius
Salix alba
Sambucus nigra
Scorzonera cana
Senecio erraticus
Silene latifolia
Sonchus arvensis
Spergularia marina
Spergularia maritima
Symphytum officinale
Tanacetum vulgare
Taraxacum bessarabicum
Taraxacum sect. Ruderalia
Tetragonolobus maritimus
Tilia cordata
Torilis japonica
Trifolium fragiferum
Trifolium pratense
Trifolium repens
Tripleurospermum inodorum
Urtica dioica
Vicia angustifolia
Vicia cracca


Literatura

DANIHELKA J. (2002):
Přírodní rezervace Slanisko Dobré Pole. Botanický průvodce. - 4 pp., Česká botanická společnost, Praha.

Taxonomické a syntaxonomické pojetí: cévnaté rostlin - KUBÁT 2002, rostlinná společenstva - MORAVEC 1995


DANIHELKA J. & GRULICH V. [ed.] (1996): Výsledky floristického kursu v Břeclavi (1995). - Zpr. Čes. Bot. Společ. 31, suppl. 1996/1: 1-86.

GRULICH V. (1987): Slanomilné rostliny na jižní Moravě. - Český svaz ochránců přírody, Břeclav.

KUBÁT K. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. - Academia, Praha.

MORAVEC J. [ed.] (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. - Severočes. Přír., suppl. 1995: 1-206.

ŠUK V. (1956): Květena Mikulovska. - In: HOSÁK L., VALOUŠEK B. & ŠUK V., Mikulovsko, pp. 97-139, Mikulov.


Poznámka
Jako průvodce sjezdových exkurzí IX. sjezdu České botanické společnosti v Lednici vydala v srpnu 2002 Česká botanická společnost v Praze. K tisku připravil Jiří Danihelka ve spolupráci s Janem Štěpánkem; příprava textu byla podpořena z grantu č. 201/01/P115 Grantové agentury České republiky.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Palava.cz