CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Přírodní rezervace Javorůvky [ Přírodní rezervace ]

Přírodní rezervace Javorůvky

Základní údaje:
Přírodní rezervaci tvoří svažitá louka obklopená lesními porosty, s bohatou rozptýlenou zelení. Terén je nerovný, členitý, s mnoha prameny. Značná část plochy je zamokřená. Nachází se 2,5 km VJV od Valašských Klobouk, na SZ svahu Královce (655 m) v nadmořské výšce 510 až 575 m. Katasrální území Valašské Klobouky, okres Zlín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno v r. 1982, výměra 5,4673 ha.

Motiv ochrany:
Druhově bohatá vegetace bělokarpatských luk.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen dílčí jednotkou bystrickou magurského flyše. V bystrických vrstvách zlínského souvrství převažují vápnité jílovce a slínovce (střední až pozdní eocén), sedimenty belovežského souvrství jsou charakteristické rudohnědými nevápnitými jílovci (spodní eocén až svrchní paleocén). Půdním typem je kambizem pseudoglejová, na části území kambizem typická.

Botanika:
Květena tohoto území je velmi bohatá a různorodá, neboť se zde vyskytují druhy mezofytních a vlhkých luk, mokřin a pramenišť, v návaznosti na les i některé druhy lesní. Zastoupena je řada prvků typických pro tyto biotopy v severní části Bílých Karpat se značným podílem vzácných a ohrožených rostlin.

K významným rostlinným druhům mezofytních až vlhkých luk na lokalitě patří orchideovité rostliny, z nichž se zde vyskytuje hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač obecný (Orchis morio), vstavač mužský (Orchis mascula), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Z dalších ohrožených a pozoruhodných druhů je to orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), prvosenka vyšší (Primula elatior). K velmi vzácným rostlinv severní části Bílých Karpat patří bělozářka větvitá (Anthericum ramosum) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).

Z velkého množství druhů charakteristických pro tento biotop jmenujme např. kopretinu bílou (Leucanthemum vulgare), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kyseláč luční (Acetosa pratensis), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea), rožec obecný (Cerastium holosteoides), jetel luční (Trifolium pratense), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), toten lékařský (Sanguisorba officinalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), máchelku srstnatou (Leontodon hispidus), škardu bahenní (Crepis paludosa), kmín kořenný (Carum carvi). Velké zastoupení mají obecně rozšířené druhy trav.

Na sušších místech nacházíme některé taxony s menšími nároky na půdní vlhkost, Jako Je černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), šalvěj luční (Salvia pratensis), mochna nátržník (Potentilla erecta). Na rozhraní s lesem vstupují do lučního porostu některé druhy lesní - jarmanka obecná (Astrantia major) žindava evropská (Sanicula europaea), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), česnáček lékařský (Alliaria petiolata) a mnohé další.

Na floristickém složení mokřadů se významně podílí tužebník jilmový (Filipendula ulmoria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (Cirsium rivulare), pcháč bahenní (Cirsium palustre), blatouch bahenní (Caltha palustris), přeslička bahenní (Equisetum palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), sítina sivá (Juncus inflexus), různé druhy ostřic (Carex), kostival lékařský (Symphytum officinale) a jiné. Poměrně bohatou populaci vytváří prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris) - ohrožené druhy naší květeny.

Zoologie:
Entomologicky významná lokalita, na loukách se z motýlů vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea telejus), z vážek např. páskovec dvouzubý (Cordulegaster bidentatus). Z obojživelníků byli v prameništích a mokřadech pozorováni čolek horský (Triturus alpestris) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).

Lesnictví:
Lokalita je beslesí, v okolí se nacházejí především jehličnaté lesy s převahou smrku ztepilého. Zachovalá jedlobučina bude chráněna v nedaleké první soukromé přírodní rezervaci Ščúrnica. Tento bělokarpatský les na Královci vykoupila od soukromého vlastníka a zachránila tak před vytěžením ZO ČSOP Kosenka Valašské Klobouky.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
Původně jednosečná louka byla v minulosti značně znehodnocena intenzívni pastvou, pohnojením části lokality a následnou absencí kosení i extenzívního vypásání. Od roku 1980 je pravidelně kosena a její stav se velmi zlepšil.


Literatura:
Rezervační kniha, Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 285.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz

Typ záznamu: Přírodní rezervace
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 16.03.2010 v 10:14 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY