Základní údaje: Přírodní památku Čertův kámen tvoří skalní útvar v lesním porostu na severovýchodním úbočí kopce Rýsov (542,3 m). Leží v nadmořské výšce 435 - 485 m, ve Vizovické vrchovině, asi 1 km jihozápadně od obce Provodov. Katastrální území Provodov a Ludkovice. Vyhlášeno v r. 1991, výměra 1,8572 ha.

Motiv ochrany: Izolovaný výchoz silně ukloněných lavic pískovců a slepenců magurského flyše.

Geologie, půdní poměry: Přírodní památka Čertův kámen představuje izolovaný výchoz mocných, strmě ukloněných lavic středně až hrubozrnného arkózového pískovce přecházejícího do polymiktního slepence luhačovických vrstev (střední eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu. Pískovcovo-slepencové lavice jsou nejlépe pozorovatelné na sv. stěně skalního útvaru, která je prakticky kolmo orientovaným profilem ke směru vrstevnatosti. Hodnoty sklonu vrstev 66° a 72° byly jištěny na dvou různých místech této stěny.

Jsou v ní patrné 2 polohy střednězrnného polymiktního slepence s velikostí valounů mezi 3 až 5 cm v průměru. Slepencová poloha, která je bližší k levému okraji stěny je silnější a její největší mocnost v dolní části dosahuje až 80 cm. Celková mocnost pískovcovo-slepencové lavice, odkryté touto stěnou je 9 m. Pískovec je zde složen hlavně ze křemenných a živcových zrn (muskovit je zastoupen řídce). Poměrně výrazné červenohnědé zabarvení pískovce je způsobeno vyšším obsahem druhotných oxidů železa.

Valouny slepence jsou nejvíce tvořeny křemenem, dále křemencem (silicit), metamorfity (např. fylity nebo ruly), poměrně málo jsou v nich přítomny granitoidní vyvřeliny. Drsnost povrchu skalního útvaru je způsobena tím, že tvrdá křemenná zrna bývají při větráni vyerodována z okolních měkčích složek tvořících tyto horniny.

Čertův kámen má podobu protáhlého skalního útvaru ve směru ZJZ - VSV, délka je 16 m, příčná šířka mezi 9,5 - 13 m a na sz. stěně dosahuje nejvějtší výšky 10,5 m. Tímto skalním útvarem zároveň končí celkové pozvolné klesání hřbetu Rýsova směrem na sv. a v jeho pokračování potom nastává prudší pokles. Do současné podoby byl tento skalní útvar vytvářen hlavně mrazovým zvětráváním podle podélných a příčných puklin mezivrstevních ploch. Predispozice puklin umožnila procesům chemického a mechanického zvětráváni detailní modelování této skály. Takto se následně vytvořily skalní dutiny typu tafoni, které jsou jednak izolované anebo i propojené, čímž dosahují výšku až 1,3 m.
Postup utváření těchto skalních dutin je dobře vidět na sv. stěně Čertova kamene, kde jsou jednotlivé dutiny nad sebou v jedné přímce a zároveň také v několika řadách těchto přímek rovnoběžně vedle sebe. Tokem srážkové vody se na sz. převislé stěně vyvinuly žlábkové škrapy mající hloubku do 30 cm a šířku do 25 cm. Na vrcholové plošince skály, která má délku 13 m a šířku mezi 2 - 4 m vzniklo asi 10 skalních mís, z nichž největší má délku 64 cm při šířce 42 cm a hloubce od 17 do 44 cm. Skalní mísy mají svoje stěny zpevněny kúrou, která obsahuje značný podíl větráním vzniklého hydroxidu železa. Půdní pokryv kolem skal je tvořen nevyvinutou kamenitou kambizemí rankerovou, v nižších polohách oligotrofní kambizemí typickou až kambizemí dystrickou.

Botanika: Přírodní památka se nachází v lesním porostu karpatské dubohabřiny (Carici pilosae - Carpinetum). Na skalách roste ojediněle osladič obecný (Polypodium vulgare) a lišejníky, nejbližší okolí je téměř bez vegetace. V okrajových částech PP je v podrostu na několika místech hojná dymnivka dutá (Corydalis cava), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj.

Zoologie: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud proveden. Vyskytují se zde běžné druhy ptáků listnatého lesa, např. rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a brhlík lesní (Sitta europaea). Z plazů byl pozorován slepýš křehký (Anguis fragilis).

Lesnictví: Hospodářský listnatý les typu karpatské dubohabřiny s převahou dubu zimního (Quercus petraea) a buku lesního (Fagus sylvatica) s příměsí břízy bělokoré (Betula ), habru obechého (Carpinus betulus) a na úpatí skal borovice lesní (Pinus sylvestris).

Management, ohrožení, návrhy opatření: Nejbližší okolí skalního útvaru trpí erozí a sešlapem. Vlastní skály jsou požkozovány horolezeckou činností (vytyčeno několik cest). Přírodní památka je nejsnáze přístupná po cestě vedoucí přes pastviny na severovýchodním úbočí Rýsova (za Provodovem směr Březůvky odbočit vlevo na asfaltovou cestu, která vede k nedaleké usedlosti, pak po polní cestě přímo k lesu).

Výhledově se uvažuje o ochraně nedalekých skalních útvarů "Mlčáčky”, které jsou již v nejzápadnějším výběžku k. ú. Podhradí u Luhačovic. Střed hlavní skály těchto útvarů je v nadmořské výšce 456 m (délka skály činí 17 m při max. výšce 8 m) a je ve vzdálenosti 1380 m VSV od Čertova kamene, nacházejícího se na protější straně údolí Ludkovického potoka. Skalní útvary Mlčáčky jsou přímým pokračováním geneticky stejných luhačovických vrstev jaké budují Čertův kámen a tvoří je málo ukloněné lavice ze středně hrubozrnného arkózového až drobového pískovce. Do současného vzhledu byly tyto skály modelovány stejnými procesy mechanického a chemického zvětrávání.

Historie: Skalní útvar Čertův kámen byl historicky začleněn do systému středověké fortifikace (hradu nebo tvrze), která vznikla ve 13. století a byla zničena na počátku 14. století. Z této doby zůstaly na východní stěně Čertova kamene vysekané otvory čtvercového průřezu, tj. kapsy pro usazení konců trámů. Podobně jsou také na horní plošině záseky pro spodní věnec srubové stavby. Na vrcholu skalního útvaru stávala dřevěná věž a k východní straně se napojovala dřevěná hradba - palisáda.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz