Základní údaje: Přírodní památku Bečevná tvoří listnatý les na levém údolním svahu Vsetínské Bečvy v horní části Bečevná (501 m) asi 0,5 km jižně od Vsetína v nadmořské výšce 410-425 m. Katastrální území Rokytnice u Vsetína, vyhlášeno v r. 1948, celková rozloha 0,27 ha.

Motiv ochrany: Listnatý les s přirozenou skladbou dřevin s výskytem silně ohroženého vstavače bledého (Orchis pallens).

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad lokality je tvořen eocenními vsetínskými vrstvami zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše s paleogenními vápnitými jílovci nad glaukonitickými pískovci. Půdní typy: mezotrofní kambizem a kambizem pseudoglejová na jílovci, povrchový humus chybí.

Botanika: Vegetaci v přírodní památce tvoří karpatská ostřicová dubohabřina (Carici pilosae - Carpinetum) s dominujícím habrem obecným (Carpinus betulus) a dalšími dřevinami (viz Lesnictví). Bylinný podrost je poměrně chudý, kromě vstavače bledého (Orchis pallens) SO se zde z dalších orchidejí ojediněle vyskytuje také vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) SO a hlístník hnízdák (Neotia nidus-avis). Na lokalitě dále roste lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a běžné druhy jako devětsil bílý (Petasites albus), ostružiník srstnatý (Rubus hirtus), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), prvosenka vyšší (Primula elatior), starček vejčitý (Senecio ovatus), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) aj.

Zoologie: Podrobný zoologický průzkum nebyl prováděn. Nejlépe je prozkoumáva ptačí fauna, hnízdí zde běžné druhy lesních ptáků, např. pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), sýkora lužní (Parus montanus), ojediněle králíček obecný (Regulus regulus) a králíček ohnivý (Regulus ignicapillus).

Lesnictví: Lesní porosty jsou tvořeny převážně habrem obecným (Carpinus betulus) s příměsí třešně ptačí (Cerasus avium) s vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba) a javorem babykou (Acer campestre).

Management, ohrožení, návrhy opatření: Až do začátku 70. let 20. stol. vedlo přes území přírodní památky vedení vysokého napětí, pod kterým se udržoval nižší porost. Po jeho odstranění byly stromy ponechány volnému vzrůstu. Zhoršení světelných podmínek má za následek pozvolné vymírání populace vstavače bledého. Pěstebními zásahy by bylo vhodné upravovat zastoupení dřevin k přirozené skladbě a udržovat mírně uvolněný zápoj pro optimální vývoj vstavače bledého. Nedaleko PP prochází turistická stezka ze Vsetína do Pozděchova.

Historie: PP Bečevná patří k nejstarším zvláště chráněným územím na Vsetínsku, byla zřízena již koncem 40. let 20. stol. v roce 1948.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz