CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Jarcová [ Historie (archivní dokument) ]

Jméno vsi se objevuje v nejstarších latinských pramenech ve tvarech Jarczowam Lhotam (1392), Jarczowa Lhota (1396), de Jarczowa Lhota (1437), Jarczowa (1505), ves Jarcžowu (1535), ves Jarczowa (1565), Jarczowa (1751), Jarzowa, Jarcová (1872), v místním nářečí pak ve tvarech Do Jarcovéj, Jarcovjani, jarcovský, též Jarčová, Jarčovjané, jarčovský. Název obce asi vznikl z osobního jména "Jarec”, posesivní Jarcova (ves, lhota) bylo přehodnoceno po ztrátě souvislosti s doplňujícím slovem na adjektivní Jarcová.

Obec se poprvé připomíná r. 1392 jako Jarcova Lhota. V té době byla součástí biskupského lenního panství Arnoltovice-Meziříčí. Od r. 1505 se objevuje dnešní název Jarcová.

Po zrušení patrimoniálního zřízení r. 1849 byla Jarcová v l. 1850-1960 součástí politického a soudního okresu Valašské Meziříčí a od r. 1960 součástí politického a soudního okresu Vsetín. Správu obce vedl od středověku fojt jako zástupce vrchnosti, samosprávný prvek představoval purkmistr a radní. R. 1516 byl fojtem Martin, 1656 jakýsi Jan, 1675 fojtem Jan Kabeláč. Od r. 1733 patřilo fojtství (čp. 20) rodu Konvičných, posledním fojtem byl v l. 1835-1848 Jan Konvičný.

V Jarcové vznikly postupně tyto spolky: Čtenářsko-pěvecký spolek Snaha (zal. 1906), Sbor dobrovolných hasičů (1928), Hospodářský spolek (1925), Domovina čs. domkářů a malorolníků (1925), Spolek katolické omladiny (1933), Dělnická tělovýchovná jednota (1933), místní organizace Odborové jednoty zemědělských a lesních zaměstnanců, jednota Čs. Orla (1934).

R. 1950 bylo v Jarcové zřízeno kino. V 90. letech byla provedena plynofikace, byly položeny televizní kabely, postavena kanalizace k čističce odpadních vod. Po povodni v r. 1997 byly obnoveny dvě zničené lávky pro pěší.

Počátky pravidelného školního vyučování sahají k r. 1800. R. 1823 byla vystavena škola, která byla v r. 1868 přestavěna. V l. 1893-1894 byla postavena na novém místě nová jednopatrová školní budova, jež slouží svému účelu dosud.

Obyvatelstvo Jarcové nacházelo obživu většinou v zemědělství. Již na počátku 17. století lesy nad Jarcovou a Poličnou s bohatstvím dřeva umožňovaly některým poddaným věnovat se výrobě dřevěného náčiní, jako např. necek, okřínů, videl, hrábí, saní a jiných věcí.
Kromě obdělávání půdy a chovu dobytka se věnovali také ovocnářství. V zahradách a na okrajích polí pěstovali jabloně, hrušně, švestky a třešně a sušené ovoce tvořilo výhodný obchodní artikl.
JZD bylo založeno r. 1952, ale po krátké době zaniklo. Nové JZD vzniklo r. 1957. R. 1972 bylo JZD Jarcová sloučeno s JZD Podlesí. Po likvidaci JZD Podlesí v 90. letech slouží část objektů zemědělské výrobě a část jiným podnikatelským aktivitám.

Z r. 1830 je znám otisk obecního pečetidla, v pečetním poli je vyobrazen strom a skála, nazývaná Jarcovská kula a letopočet 1830.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.jarcova.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 09.03.2010 v 10:06 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY