CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Neděle 01.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Přírodní památka Podskaličí [ Přírodní památka ]

Přírodní památka Podskaličí

Základní údaje:
PP Podskaličí představuje údolní, do značné míry kulturní louku. Je situována na pravém břehu potoka Smolinky mezi vrchy Skalice (kóta 444 m n.m.) a Vincúch (456 m n.m.). Leží v nadmořské výšce 365 až 370 m, asi 1,5 km severně od obce Křekov, katastrální území Křekov. Vyhlášeno v r. 1982. Výměra 1,9558 ha.

Motiv ochrany:
Bohatá populace šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus) na jedné ze dvou lokalit vyhlášených k ochraně tohoto druhu na Valašskokloboucku (druhou lokalitou je PP Smolinka). PP Podskaličí je významná nejen z hlediska botanického. Přirozený tok potoka s pobřežní vegetaci, okolní zalesněné svahy a údolní louka vytvářejí komplex s vysokou krajinářskou hodnotou.

Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad je tvořen dílčí jednotkou račanskou magurského flyše, luhačovickými vrstvami zlínského souvrství, v nichž se nacházejí křemenné pískovce s vrstvičkami plastických jílů (eocén) a újezdskými vrstvami, v nichž se střídají křemenné pískovce s vápnitými jílovci (eocén). Půdním typem je glejová fluvizem a glej typický, místy kambizem pseudoglejová (potoční kvartérní naplaveniny).

Botanika:
Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) patří mezi silně ohrožené taxony květeny České republiky. V okrese Zlín je považován za kriticky ohrožený a náleží k floristickým zajímavostem tohoto regionu. V PP Podskaličí je nejhojnější v blízkosti potoka, kde roste spolu s prvosenkou vyšší (Primula elatior), sasankou hajní (Anemone nemorosa) orsejí jarní (Ficaria bulbifera) aj.

Na skladbě lučního společenstva se ve značně míře podílejí druhy kulturních luk se středními nároky na ekologické podmínky s velkým zastoupením různých druhů trav. Jsou to vesměs známé a všeobecně rozšířené rostliny, jako např. kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), jetel luční (Trifolium pratense), vikev ptačí (Vicia cracca), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kyseláč luční (Acetosa pratensis), pastinák luční (Pastinaca sativa), z trav psárka luční (Alopecurus pratensis), srha laločnatá (Dactylis glomerata), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), lipnice luční (Poa pratensis), kostřava luční (Festuca pratensis), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), bojínek luční (Phleum pratense).

Ve vlhčích částech území se vyskytují vlhkomilnější taxony. Z charakteristických zástupců lze uvést pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (Cirsium rivulare), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), mátu dlouholistou (Mentha longifolia), toten lékařský (Sanguisorba officinalis) a mnohé další, včetně některých druhů ostřic (Carex) a sítin (Juncus).

Zoologie:
Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl proveden. Vhodné hnízdní podmínky zde nacházejí běžné druhy ptactva.

Lesnictví:
Lokalita je bezlesí.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
V minulosti byla louka pravidelně jednou až dvakrát do roka kosena. V posledních letech je však využívána jako pastvina pro skot se všemi negativními dopady jako je nadměrné narušování drnové vrstvy, poškozování podzemních hlízek šafránu bělokvětého a celková degradace lokality. Bude třeba omezit pastvu a vrátit se k tradičnímu způsobu obhospodařování.


Literatura:
Rezervační kniha, KÚ Zlín.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz

Typ záznamu: Přírodní památka
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 09.03.2010 v 13:15 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY