CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Úterý 19.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Kružberk - horolezecká oblast [ Horolezectví ]

Kružberk - horolezecká oblast
Kružberské cvičné skály jsou výchozem hornin starších formací, obnažených především erozivní činností zahlubováním koryta řeky Moravice. Tvořeny jsou převážně břidlicemi a drobami, s mnoha přechodovými strukturami. Odkrytý skalní masiv pod betonovou přehradní zdí údolní nádrže je tvořen převážně břidličnatou drobou, méně drobou, o čemž svědčí přirozená vrstevnatost a rozpojitelnost horniny, odlupující se v různě mocných deskách. Skála je místy velmi lámavá, bohatě vrstvená, takže poskytuje velké množství variant výstupů.


Lokalizace a přístupnost:
Kružberské skály leží pod hrází Kružberské údolní nádrže asi 400 m pod ní na levém břehu v jižním svahu zalesněného kopce.

* Přístup ze železniční stanice Svatoňovice po žluté turistické značce k hrázi, přes hráz na druhý břeh a doprava podél řeky přímo ke skalám (červená tur. značka).
* Z obce Kružberk asi 1 km po červené turistické značce směrem k přehradě. Cesta vede přímo ke skalám.

Autem lze zajet přímo ke skalám, ovšem parkovat ve vlastním zájmu mimo oblast padajících kamenů a lezců.

Popis oblasti:
Oblast poskytuje všechny možnosti výstupů od čistě stěnových, po kouty, spáry a komíny. Nejhodnotnější je Hlavní masiv s obrovskou jeskyní. Užijeme zde pěkného jedno až dvoudélkového lezení. Cesty jsou u nástupu označeny klasifikací a opatřeny důvěryhodnými fixními jistícími prvky. Výstupové cesty jsou jištěny skobami, kruhy a nýty, s výhodou však použijete i vklíněnce, friendy a smyčky zejména pro nácvik jištění. Převážná část cest je lezena volně bez použití skob k postupu. Žebříků a smyček se používá k postupu pouze u cest stropem jeskyně. Členitost skály poskytuje řadu možností pro použití vklíněnců a smyček. Skála je většinou pevná, v Rozlámané je třeba dbát opatrnosti.

Kružberské skály sestávají ze tří hlavních částí: Žabí kůň, Hlavní masiv a Rozlámaná.
Lezecky méně významné jsou Horní stěnky nad Rozlámanou.
Obtížnost cest je uvedena ve Welzenbachově stupnici obtížnosti, překlasifikace na UIAA dosud nebyla provedena.
Skály jsou poměrně oblíbené a díky tomu i frekventované. O víkendu se zde schází až nezdravě moc lidí, během týdne je tady ale prázdno a to i o prázdninách nepočítaje rekreanty, kteří korzují po silničce pod skalami, aby si prohlédli přehradu z televizního seriálu Velké sedlo.
Donedávna byly skály spravovány Horolezeckým oddílem TJ Slezan Opava, ten však po problémech, které v posledních letech zažila tělovýchovná jednota, de facto přestal existovat a stejně mlhavá je otázka správcovství skal. O správcovství skal má zájem HO Atlas Opava a v tomto směru podniká kroky jak na ČHS, tak při jednání s obcí Kružberk, na jejímž pozemku se skály nacházejí.

Žabí kůň - skalní žebro v levé části s dřevěným zábradlím kolem trigonometrického bodu.
Hlavní masiv - je oddělen od Žabího koně širokým travnatým žlebem. Tento skalní masiv má ve středu paty u silnice jeskyni. Vlevo od jeskyně se zvedá asi 25m vysoká stěna, která pak nad jeskyní přechází ve skalní pilíř asi 50m vysoký. Pilíř se láme hladkou stěnou ke svahu a ustupuje od silnice. Od pilíře vpravo, oddělen komínkem, vystupuje menší skalní útvar Kostolík.
Rozlámaná - skalní stěna lámavých skal vpravo od Hlavního masivu.

Výstupové cesty jsou fixně jištěny skobami, kruhy a nýty, jištění je možno doplnit použitím smyček (uzlů) a vklíněnců. Převážná část výstupu je lezena bez použití skob k postupu, žebříků a smyček k postupu se používá pouze u obou výstupů v jeskyni. Výstupové cesty jsou číslovány zleva doprava postupně pro každý ze skalních útvarů samostatně počínaje jedničkou.

Jedná se bezesporu o nejhodnotnější horolezecký terén na severní Moravě.


Mapa KČT
Č. 59 Opavsko 1:50 000
Jiné mapy
Kartografie č. 46 Oderské vrchy

Turistický průvodce:
Ferdinand Doležal: Cvičné skály na Moravě (Olympia 1988)
Průvodce horolezeckých oddílů

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Horolezectví
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 03.01.2004 v 12:03 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY