CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Úterý 27.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Sudkov [ Historie (archivní dokument) ]

Název obce vznikl připojením přivlastňovací přípony k osobnímu jménu Sudek či Súdek (německy Zautke). Pečetním znamením obce bylo srdce, z něhož vyrůstají tři květiny.

Původní ves Sudkov byla založena v rovině (střední nadmořská výška 290 m) severovýchodně od Zábřeha, u řeky Desné, která se za obcí vlévá do Moravy. Jižně od ní se rozkládá rybník, kolem něhož od druhé poloviny minulého století vyrůstala nová zástavba a především pak sudkovská přádelna. Sudkovem prochází silnice od Lesnice do Dolních Studének a do Šumperka, ale vedle toho má tato obec spojení s bezprostředně sousedícím Postřelmovem a přes něj i se Zábřehem, dále pak s Bludovem i Kolšovem. Katastr má výměru 495 hektarů.

Počet obyvatel Sudkova od druhé poloviny 19. století a zejména v první polovině 20. století soustavně rostl. V roce 1900 zde bylo 963 obyvatel v 90 domech, ale o deset let později o celou třetinu více a v roce 1930 tu žilo již 1548 osob. Po celou dobu byla v této jinak převážně české obci poměrně silná německá menšina, k níž se v roce 1930 hlásilo 154 osob. Po druhé světové válce došlo do roku 1950 k poklesu na 1172 obyvatel ve.186 domech a tento stav se pak udržoval až do současnosti, protože v roce 1991 tu bylo při sčítání zjištěno 1205 obyvatel a 235 domů (přibližně čtvrtina měla více bytů).

Dějiny Sudkova lze sledovat od roku 1353, kdy byla tato ves vlastnicky ještě rozdělena na dvě části. V jejím držení se potom střídalo několik šlechtických rodů, zejména ze Sovince, Brníčka, Šumvaldu a Zvole. Po získání Brníčka a Zábřeha velmi usilovali o získání Sudkova výbojní Tunklové, ale podařilo se jim to až v roce 1490, kdy tuto ves odkoupili od Markvarta ze Zvole. Od té doby zůstal Sudkov u panství Zábřeh a patřil zde k největším a nejbohatším vesnicím. Podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo 28 usedlíků. V následujícím období počet obyvatel stále rostl a v roce 1834 tu žilo již 529 osob v 73 domech. V roce 1795 byla ve vsi postavena kaple sv. Prokopa a o pět let později je zmiňována v místě také škola. Zhoubný požár zničil v roce 1830 téměř celou vesnici. Před rokem 1848 se v okolí dočasně dobývala železná ruda. Po tomto roce Sudkov připadl k soudnímu i politickému okresu Zábřeh.

Zcela nová kapitola historie Sudkova začala v roce 1864, kdy byl u zdejšího rybníka položen základní kámen ke stavbě mechanické přádelny. Byla to brzy jedna z největších textilních továren na Zábřežsku i Šumpersku, na jejíž výstavbě se vedle I. Seidla a jeho rodiny z Červené Vody a Šumperka později podílela kapitálově celá řada průmyslníků. Po dokončení stavby v roce 1866 byl v přádelně zaměstnán na tu dobu zcela nezvyklý počet kolem 600 osob a po jejím rozšíření před první světovou válkou dokonce 1200 dělníků. V roce 1895 byla továrna spojena úzkorozchodnou vlečkou s nádražím v sousedním Postřelmově.

Sudkovská přádelna podstatným způsobem ovlivnila nejen veškerý život v místě, zejména růst německé menšiny a rozmach dělnického hnutí, ale také v poměrně širokém okolí. Vedle české obecné školy zde byla za podpory německých nacionálních spolků zřízena v roce 1884 také německá škola, která pak za první republiky zanikla. Značná část dělníků se hlásila k sociální demokracii a po roce 1921 také ke KSČ. K určitému útlumu v tomto směru došlo teprve po porážce velké stávky v přádelně v roce 1929. Po roce 1918 získala v obci poměrně dost přívrženců českobratrská církev evangelická, která tu zřídila vlastní modlitebnu.

V roce 1945 byla sudkovská přádelna, která byla jako jeden z mála továrních objektů za květnových bojů dost značně poškozena, znárodněna a následujícího roku připojena nejdříve k národnímu podniku Moravolen v Šumperku. V roce 1948 se přádelna dostala k národnímu podniku Lenas v Bruntále a v roce 1958 se opět vrátila do svazku Moravolnu; v té době vliv této přádelny již zastínily jiné továrny v okolí, zejména v Postřelmově. JZD bylo ve vsi založeno teprve v roce 1957, potom v letech 1966 až 1968 se k němu připojila obdobná družstva v Kolšově a v Dolních Studénkách, ale nakonec byl v roce 1971 tento komplex začleněn do zemědělského družstva v Bludově. V Sudkově zůstala úplná základní škola, také pošta a kino, ale počet živností se snížil roku 1990 na dva obchody a jediný hostinec.

V Sudkově stojí za pozornost původní objekty zdejší přádelny se sousedním rybníkem. Památkově chráněny jsou jen některé doklady lidové architektury z první poloviny 19. století (hospodářská usedlost čp. 1, výměnek u usedlosti čp. 12).

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://sudkov.zabrezsko.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 14:28 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY