Lesnice se připomíná v historických pramenech r.1348, leží asi 5 km východně od Zábřeha. Katastr obce má rozlohu 733 ha. Leží mezi kopci Trlina (524 m), na jejímž jihozápadním úbočí se nachází státní přírodní rezervace "Pod Trlinou", a Markovicí(482 m)
Název obce lze vysvětlovat trojím způsobem, a to buď jako označení lesní vesnice, tj. osady v lese, nebo od slova laz, tj. paseka či pastvina, či jako lezná cesta, tj. ves při cestě, čemuž by odpovídala i místní výslovnost se -z-. V obecní pečeti byl v 19. století štítek s německým názvem obce.

Lesnice leží v místě (274 m nadmořské výšky), kde se rovina východně od řeky Moravy zvedá poměrně prudce do kopců západního okraje Úsovské vrchoviny, zejména k Trlině (524 m) s přírodní rezervací a dále k Bílému kameni (588 m). Vesnická zástavba se soustřeďuje kolem potoka Loučky, který od Brníčka západním směrem protéká vsí do mlýnského náhonu a dále do řeky Moravy, a v opačném směru kolem silnice z Leštiny, která se pod kostelem spojuje s přípojkou od Zábřeha a vede dále údolím k Brníčku. Katastr má rozlohu 733 hektarů.

Lesnice patřila k středně velkým vesnicím, v nichž se od druhé poloviny 19. století počet obyvatel ponenáhlu zvyšoval a dosáhl roku 1900 stavu 805 osob ve 106 domech. Byla to tehdy bez výjimky česká obec (v roce 1930 se přihlásilo pět občanů k německé národnosti). Po druhé světové válce sice odešla část rodin do nově osídlovaných obcí, takže v roce 1950 tu bylo 642 obyvatel v 151 domech, ale k žádným velkým výkyvům nedošlo. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v této obci zjištěno 529 obyvatel a 150 domů.

První písemná zpráva o Lesnici sice pochází až z roku 1348, ale jde o lokalitu podstatně starší. Již ve 14. století zde byl dvůr a k roku 1368 se uvádí i kostel. Podle Lesnice a Závořic, které ležely v sousedství směrem k Zábřehu, se jmenoval zemanský rod, který obě vsi držel až do roku 1436. Tehdy tento majetek získali sňatky Tunklové a spojili jej napřed s Kolšovem, před rokem 1490 pak s Brníčkem a Zábřehem, u něhož zůstala Lesnice až do roku 1848. V okolí Lesnice byly již ve 14. století rybníky, které Tunklové ještě podstatně rozšířili a v důsledku toho zaniklo v povodí Moravy několik vsí, zejména pak Závořice,jakje o tom blíže pojednáno u Postřelmova; tehdy mizí i zmínky o lesnickém dvoře. Rybníky byly vysušeny a přeměněny na pole většinou až v 19. století, zůstaly však po nich až do dnešních dnů hráze; po jedné vede část silnice z Lesnice do Zábřeha.

Je zajímavé, že Lesnice se jako jedna z mála lokalit na Zábřežsku objevila na Komenského mapě Moravy. Podle lánového rejstříku měla ves roku 1677 jenom 11 usedlíků, z toho sedm sedláků a čtyři domkáře, ale do roku 1834 se zvýšil počet domů na 78 a obyvatel na 577. V roce 1784 zde byla obnovena od třicetileté války neobsazená fara a v souvislosti s tím vznikla i škola.
Po roce 1848 připadla Lesnice k soudnímu i politickému okresu Zábřeh. Zůstala nadále zemědělskou, v nejednom směru i průkopnickou vesnicí, i když stále větší počet obyvatel nacházel obživu v průmyslových podnicích v nedalekém okolí, zejména v Sudkově a Zábřehu; vznikl zde například v roce 1878 jeden z prvních českých hasičských spolků na Zábřežsku. Podobně jako ze sousední Leštiny také odtud odcházela do světa řada zedníků a tesařů. Z nezemědělské výroby stojí za zmínku z konce 19. a počátku 20. století malá vápenka u vápencového lomu, pila, výroba brousků u mlýna a družstevní mlékárna; specialitou byli dva malí výrobci tzv. olomouckých tvarůžků. Uvedené podmínky způsobily, že za první republiky získávali při volbách nejvíce hlasů sociální demokraté a lidovci.

Po roce 1945 se na jedné straně prohloubil zemědělský ráz samotné obce, ale na druhé straně stále více občanů odjíždělo za prací do průmyslových závodů v okolí. JZD bylo založeno po značném nátlaku až na podzim roku 1952 a hospodařilo s velmi kolísavými výsledky, takže nakonec v roce 1962 přešlo raději do svazku Státního statku v Postřelmově. V roce 1966 postihla Lesnici velká povodeň, která podnítila následnou a dost problematickou regulaci Loučského potoka. V roce 1990 byla v obci základní škola nižšího stupně, katolická fara, nový společenský dům, ale jenom dva obchody a jediný hostinec.

Lesnický kostel sv. Jakuba Většího má sice velmi staré jádro, ale o jeho historii toho víme velmi málo; jeho největší přestavba a rozšíření proběhly v letech 1914 až 1916. Památkově je chráněna zdejší bývalá rychta, která byla přestavěna do empírové podoby v letech 1816 až 1817.

DALŠÍ INFORMACE: http://lesnice.zabrezsko.cz/historie.html