CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Neděle 17.11.2019
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

Historie obce Hrabová

Nynější dědina Hrabová vznikla asi v době, kdy se osady, tzv. Lhoty zakládaly, totiž v 11. až 12. století. Její původní název zněl Lhota (Lhuota). Lhoty povstaly tím, že pán dal kus lesa k vykácení a užívání a za to určitou dobu - lhuotu - obyvatelé byli od roboty a desátků osvobozeni. Poněvadž osad téhož jména i na hejtmanství zábřežském bylo několik, tu za účelem přesného označení nazývána Lhota Habrová. Habr, místním názvem slova hrab či hrabek, proto lid neříkal Habrová nýbrž Hrabová, kterýž název i úředně později přijat. Název ten povstal od samého habrového lesa, který ji obklopoval. Názvosloví Lhota, jako slovo sevšeobecnělé za účelem zkrácení se během času zamlčovalo, konečně naň zapomenuto a užíváno jen přívlastku Hrabová.

Hrabová za nejstarších časů patřila k panství úsovskému, které bylo majetkem českých králů a bývala k užívání udělována jednotlivým pánům jako manství za věrné služby králům českým prokázané. Proto tenkrát často střídali se páni Hrabové. První písemná zpráva o Hrabové přichází r. 1344. K Hrabové patří také osada Vitošov, která se jmenuje zřejmě podle zakladatele Vítoše. Vitošovem tehdá zval se poplužní dvůr, mlýn a kamenný lom v němž lámal se vápenec ku pálení vápna. (Poplužní dvůr měl tolik polností, co s párem koní se mohlo obdělati.) Roku 1447 koupil rod Tunklů panství Zábřežské a tu byla Hrabová připojena k němu a zůstala navždy při panství Zábřežském. Tolik ke vzniku z kroniky obce.

Původní jádro Hrabové leží u silnice z Úsova přes Dubicko do Zábřeha. Vitošov leží o dva kilometry severněji. Nad ním se zvedá vysoká a již z dálky viditelná stěna vápencového lomu, která se stále více zakousává do kopce pod Bílým kamenem (588 m).

Po roce 1848 Hrabová i s Vitošovem připadla k soudnímu i politickému okresu Zábřeh, ale další vývoj obou sídlišť se začal odlišovat. Hrabová zůstala v podstatě zemědělskou vesnicí. Bylo zde v roce 1898 utvořeno mlékařské družstvo pro Hrabovou, Vitošov, Dubicko a Leštinu a byla zde postavena družstevní mlékárna, kdežto Vitošov využil zdejšího přírodního bohatství a brzy se stal známým výrobou kvalitního vápna. Ve střetu zájmů německých a českých podnikatelů zvítězil F. Schmeiser. který využil bývalý vitošovský mlýn a založil zde v roce 1894 mechanickou tkalcovnu, k níž přibyly vápencové lomy, nová vápenka i vlastní elektrárna. České firmě Hájek zůstaly jen menší zdroje vápence pro výrobu vápna v kruhové peci.

Hrabová patřila spíše ke středně velikým obcím. Do první světové války se počet jejích obyvatel mírně zvyšoval, bylo zde 98 domů a 840 obyvatel. V roce 1991 zde bylo zjištěno 608 obyvatel a 150 domů. Dnes má obec 578 obyvatel. Hrabová byla téměř ryze českou vsí, kdežto ve Vitošově bylo dosti Němců, jejichž množství zásluhou zdejšího podnikatele Schmeisera do roku 1918 rostlo.

V prvních letech Československa vzniklo i v Hrabové poměrně silné protikatolické hnutí Pryč od Říma a většina obyvatel v Hrabové se přiklonila k českobratrské církvi evangelické. V následujících desetiletích měl v obci i širokém okolí velký vliv vikář Rudolf Šedý. Byl to zcestovalý člověk, procestoval celou Evropu, několikrát navštívil české osady na Zakarpatské Rusi a v roce 1923 přivezl odtamtud do českých rodin 70 sirotků. Zasloužil se o vystavění kostela Českobratrské církve evangelické, který byl dokončen v roce 1933.

Po květnu 1945 se Schmeiserovy podniky ve Vitošově dostaly pod národní správu a nakonec byly znárodněny. Tkalcovna byla zrušena a její objekty byly využity pro provoz firmy MEZ. Lom a vápenku převzaly Rudné doly Jeseník, které postavily v letech 1971 až 1973 velkou moderní vápenku, která se v posledních letech osamostatnila. Vápenka Vitošov s.r.o. patří nyní mezi tři největší vápenky v ČR a celkovou produkcí zaujímá čelní místo. V roce 1998 byla uvedena do provozu nová maltárna, na které se vyrábějí suché omítkové směsi Salith.
Ze stávajícího objektu mlékárny, která se stala majetkem obce, byla v roce 1960 zřízena moštárna a ovocný lihovar. Byl proveden přístavek na pálení slivovice, pro vaření povidel, pro lahvování moštů a kotelna. Dále byla postavena hala na kvasné kádě a rozjíždí se zde zámečnická výroba. Postupem času se stává z ovocného lihovaru pěstitelská pálenice a rozšiřuje se dále zámečnická výroba o výrobky z nerezu. V roce 1993 obec zřizuje Společnost s ručením omezeným Lihovar Hrabová.

V roce 1976 došlo ke sloučení a obec Hrabová se stala součástí střediskové obce Dubicko. V průběhu sloučení fungoval v obci občanský výbor, který pod vedením MNV Dubicko zrekonstruoval sokolovnu do stávající podoby. V akci "Z" vystavěl obchod a započala se výstavba kanalizace pro tehdy nové rodinné domky v ulici Záhumení.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 49, 22.11.2002 v 07:29 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY