CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Sobota 14.12.2019
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

Historie obce Hanušovice

Hanušovice, podobně jako k nim náležející Vysoké Žibřidovice a dnešní Žleb (dřívější Valteřice), patří k nejstarším obcím šumperského okresu. Podle listiny z 3. května 1325, kterou rytíř Jan Wustehube postoupil kameneckému klášteru ve Slezsku Staré Město, tehdy jmenované Goldek (= zlatý kout), s deseti vesnicemi, nacházely se mezi nimi Joannis villa, tj. Janova-Hanušova ves, Syfirdesdorph - Žibřidovice a Waltersdorph - Valteřice. Samy názvy svědčí o tom, že šlo o vsi založené v rámci kolonizace tohoto kraje někdy koncem 13. století, neboť byly pojmenovány podle svých zakladatelů - lokátorů Hanuše, Žibřida a Waltera. Všechny tři vsi byly od počátku součástí kolštejnského panství (nyní Branná), zatímco Hynčice nad Moravou, uváděné poprvé v roce 1414, patřily tehdy k novohradsko-šumperskému panství a byly později součástí panství velkolosinského.
Hanušovice měly už roku 1351 kostel a faru, která se jmenuje v zakládací listině litomyšlského biskupství. Z privilegia pro hanušovického rychtáře z roku 1439, v němž se setkáváme už s nynější českou podobou jména "Hanussowicze", Ize z velikosti obdarování soudit, že byly přirozeným hospodářským střediskem jižní části kolštejnského panství. V 15. století za česko-uherských válek a následujících bojů mezi kolštejnským pánem Hynkem ze Zvole a Jiříkem st. Tunklem z Braníčka a na Zábřeze byly Hanušovice vypáleny a Vysoké Žibřidovice s Valteřicemi dočasně úplně zpustly. Teprve v následujícím století byly obnoveny. Na sklonku 16. století příbyla na jižním okraji Hanušovic nová ves Holba, která však už patřila k rudskému panství. Znovu utrpěly všechny zmíněné vsi za třicetileté války, v poklidné době druhé poloviny 17. a během 18. století se však rychle vzpamatovaly. Hanušovice se pro ně staly vzhledem k farnímu kostelu a škole i kulturním střediskem.
Hlavní rozkvět však Hanušovíce teprve čekal. Roku 1852 tu byla založena moderní úpravna lnu a ještě do konce 50. let 19. století tu největší šumperský podnikatel Eduard Oberleithner založil dvě přádelny lnu, jednu na jižním okraji Hanušovic, druhou v sousední Holbě, na druhém břehu Moravy. Počátkem 70. let bylo v tomto největším podniku tohoto druhu na Moravě a ve Slezsku zaměstnáno už 800 dělníků a dělnic a po technické stránce představoval špičkový podnik v tehdejší rakouskouherské monarchii. Další obyvatelé z Holby, Hanušovic a okolních obcí nalezli v 60. letech 19. století zaměstnání v jindřichovské papírně a roku 1874 zřídila společnost šumperských průmyslníků druhý největší podnik v Holbě, pivovar. Dalším činitelem, který hrál v případě Hanušovic a jejich okolí důležitou úlohu, bylo spojení s okolním světem železniční tratí Šternberk-Šumperk-Králíky roku 1873, která byla v polovině 80. let spojena v Hanušovících s tratí Olomouc-Bruntál-Krnov-Frývaldov (nyní Jeseník)-Hanušovíce. Ty se staly významným železničním uzlem, doplněným roku 1905 o lokální trať Hanušovice-Staré Město p. Sn. Ke zmíněným podnikům se přidružila do počátku 20. století i řada menších (výroba zemědělských strojů, pila, koželužna, sodovkárna, kamenolomy). takže Hanušovice spolu s Holbou představovaly průmyslově-zemědělské obce.
Roku 1923 došlo k administrativnímu přičlenění Holby, která už byla stavebně s Hanušovicemi spojena, k Hanušovicím, povýšeným na městys. Z 877 obyvatel obou obcí z roku 1893 se jejich počet do roku 1930 rozrostl na 3351. Z toho bylo 566 Čechů, především železničářů a dalších státních zaměstnanců a jejich rodin. Hanušovice se za první republiky staly centrem německého a českého školství pro celé široké okolí. Za nacistické okupace se bohužel staly i místem, v němž i v jeho okolí byla rozmístěna řada zajateckých táborů a na pozemcích hanušovické přádelny byla zřízena i pobočka koncentračního tábora Gross Rosen pro asi 250 polských židovských žen.
Po druhé světové válce, po odsunu německého obyvatelstva, obec dále rostla: v roce 1949 byly k Hanušovicím přípojeny Hynčice nad Moravou, od roku 1975 obec Kopřivná, která se opět osamostatnila v roce 1991. Z dalších postupně připojených obcí zůstaly Hanušovicím roku 1976 připojené Vysoké Žibřidovice s místní částí Žleb.
3. května 1975 uplynulo 650 let od první písemné zmínky o Hanušovicích. Při této příležitosti a vzhledem k poválečnému růstu počtu obyvatel a průmyslu byly Hanušovice roku 1975 povýšeny na město a o dva roky později byl schválen i jejich nový městský znak: modrý štít se zlatou hlavou, v ní modrý květ lnu s jehličnatým stromem po stranách, v hlavním poli stříbrné ozubené kolo a pod ním dva zkřížené zlaté klasy.
Při sčítání lidu provedeném v březnu 1991 měly Hanušovice 3737 obyvatel, 476 domů - z toho 312 rodinných domů a 79 rekreačních objektů. K 31. 12. 1999 žilo v Hanušovících 3 595 obyvatel.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 49, 21.11.2002 v 13:35 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY