CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Neděle 17.11.2019
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

Historie obce Hoštejn

Mnohem dříve než o městečku a později vesnici Hoštejně přinášejí prameny informace o hradu stejného jména, který byl vybudován na strmém kopci nad údolím Moravské Sázavy. V době největšího rozkvětu tvořil hradní komplex vlastní hrad - hradní palác (29x9,5 m), obklopený okružním valem s příkopem, který zde stál nejpozději ve druhé polovině 13. století, dále předhradí (46x14 m), vybudované zřejmě ve 14. stol., a do roku 1440 vystavěné předsunuté opevnění.

Hoštejn patřil v posledních dvou stoletích spíše k malým vesnicím, vždyť
v roce 1900 měl jenom 343 obyvatel v 53 domech. Za první republiky se počet obyvatel této převážně české obce s nepatrnou německou menšinou sice zvýšil (na 423 v roce 1930, z toho 19 Němců), ale v roce 1950 po odchodu řady rodin do osídlovaných obcí znovu klesl na 310 osob v 81 domech, aby pak zase pomalu vzrůstal až na 431 obyvatel a 96 domů v roce 1991.
Hrad Hoštejn byl v původní podobě postaven někdy v druhé polovině 13. století. Patřil odbojným pánům z Rýznburka, majitelům Moravské Třebové. Švagr Borše z Rýznburka Fridrich ze Šumburka se v neklidných dobách po smrti krále Přemysla Otakara II. stal postrachem širokého okolí, proto král Václav II. proti němu vyslal vojsko v čele se Závišem z Falkenštejna, který v roce 1287 hrad dobyl a vyplenil. Po Závišově smrti roku 1290 připadl hoštejnský hrad pánům ze Šternberka, kteří spojili hoštejnské zboží se Šilperkem a jimž patřil ve 14. století také Zábřeh. V 15. století se zde střídali různí správci, mj. tu byl hejtmanem přívrženec husitů Hynčík z Frývaldova, ale již roku 1446 byl hrad označován jako "zbořený". Hoštejnské zboží získali roku 1464 Tunklové a natrvalo jej spojili s panstvím Zábřeh. Na pustém hradě snad počátkem 16. století našli opět útočiště loupežníci, takže údajně v roce 1522 dal král Ludvík vyvrátit jeho zbytky až do základů.
Hoštejnské podhradí bylo tehdy označováno jako městečko, které však už v 16. století pokleslo na ves; ta měla před i po třicetileté válce jenom deset usedlých. Také zdejší farní kostel, připomínaný již roku 1350, zanikl zároveň s hradem. Teprve v 18. století zde byla postavena kaple sv. Anny, která byla roku 1815 přestavěna na filiální kostel, při němž byla roku 1892 obnovena také fara. Škola byla v obci zřízena roku 1815. V roce 1834 zde bylo 45 domů a 295 obyvatel.
Situace se změnila po roce 1845, kdy byla vybudována trať z Olomouce do Prahy a v Hoštejně bylo postaveno nádraží. Obyvatelé měli blíže do Zábřeha, kde po roce 1848 sídlilo hejtmanství i okresní soud. Vedle zemědělství a lesního hospodářství nacházeli obyvatelé po roce 1863 obživu také na zdejší poměrně velké pile. Po roce 1918 se v obci znatelná část obyvatel přiklonila k nové československé církvi, ale mezi voliči si udržela největší vliv lidová, tj. katolicky orientovaná strana. Vzhledem k okolnímu lesnímu bohatství se zde objevily i další, i když menší dřevozpracující živnosti.
Pilařský průmysl se v obci udržel do současnosti, je zde též správa polesí a manipulační sklad Lesního závodu v Zábřehu. Zemědělské družstvo vzniklo v Hoštejně velmi pozdě, až v období velkého tlaku v roce 1958. Již v roce 1962 se spojilo s JZD Kosov a s ním pak o deset let později přešlo k zemědělskému družstevnímu komplexu s centrem v Zábřehu. Vedle železniční stanice zde byla v roce 1990 pošta (nyní zrušená), základní škola nižšího stupně, katolická fara, nákupní středisko a restaurace. Je to časté turistické východisko do údolí Březné a Drozdovské vrchoviny.
Na hradním kopci nad vsí zůstaly z bývalého hradu patrné jen zbytky valů a příkopů, většina zdiva byla rozebrána na stavbu železniční trati, kterou připomíná památník v podobě kamenného obelisku z roku 1845. Hrad byl situován na konci ostrožny, která vybíhá do údolí Moravské Sázavy, a skládal se ze tří částí, věže, paláce a jádra hradu. Další památkou v obci je empírové sousoší Nejsvětější Trojice nad obcí z roku 1820.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 31.07.2003 v 08:51 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY