Obec měla ve své historii různá jména, která se ale vždy vázala k okolnostem jejího vzniku. Původní osadníci byli totiž po určitou dobu - lhůtu - zbaveni povinnosti odvádět poplatky.

V 15. století, v době založení, nesla název Bučkova Lhota, v roce 1506 pak Lhota, v 16. století Valašská Lhota a Střižná Lhota. V roce1621 a 1646 je uváděna jako Ves Elgotka, v roce 1808 jako Litka, v roce 1885 znovu Lhotka a pak od roku 1894 se objevuje její současný název Komorní Lhotka.Ve 20. století po rozdělení Těšínska pak Ligotka Kameralna, německy Cameral Elgot. Občas se ve starých gruntovních knihách objevují názvy Střední či Prostřední Lhota, Ligotka Gnojnicka, Lhotka nad Hnojníkem a Líhotka.
Spolu s názvy se měnila i pečeť obce. Nejstarší obecní pečeť z roku 1702 je oválná se znakem rádla a nápisem ELGOTH (ANNO) 1702. Tato pečeť se udržela asi 150 let. Po ní nesla pečeť vyobrazení vesničana s fajfkou a dvěma psy stojícího vedle stromu. Vystihovala charakter zemědělství v obci, které spočívalo především na pastevectví. Razítka obce se v roce 1902 změnila na razítka s nápisy bez znaků. Pravděpodobné je dvojí založení obce. První proběhlo v letech 1455, pak ale zmínky o obci nejsou a objevují se až znovu po 120 letech s nástupem Valachů do oblasti Beskyd.

Základem života v obci bylo zemědělství. To spočívalo v pěstování lnu a navazujícím tkalcovství a především v pasteveckém chovu ovcí. Těžké přírodní podmínky a feudální útlak vedly k odpírání poddanských povinností, k útěkům z hospodářství (gruntu) či zbojnictví (Ondráš a Juráš). Zatížení této oblasti bylo zvláště v době tzv. války o španělské dědictví. Částečné uklidnění přinesl až robotní patent z 6.7. 1771, vydaný Marií Terezií. Těšínská komora se však stále více snažila omezit relativní volnost horalů. To vedlo k odporu a selským rebeliím. V roce 1800 byla dokonce do Komorní Lhotky převelena posádka 30 mužů. 18. a 19. století bylo ve znamení snahy vrchnosti zvýšit výnosy z této oblasti. To však vzhledem k chudobě místního kraje vedlo k odporu poddaných. Postupně docházelo k zániku původního způsobu obživy. Zavedení železnice zrušilo provozované formanství. Docházelo k tomu, že lidé hledali práci mimo obec a nacházeli ji v okolních městech. Byl to především těžký průmysl - doly, hutě.

V době 1938-39 byla obec obsazena Polskem, později Německem. Sousedními obcemi pak probíhala demarkační linie, vymezujíci protektorát. Část obyvatel byla odvedena do německé armády, část na nucené práce. Za pomoc a skrývání partyzánů bylo 17 obyvatel obce popraveno. Obec byla osvobozena 5. května 1945 sovětskou armádou.

Lázeňství
Již za bývalé c. a k. rakousko-uherské monarchie byla obec oblíbená jako letovisko, kde dojížděli hosté z Těšínska, Opavy, Krakowa, Brna, Vídně a Prahy. Tito hosté založili zvelebovací spolek, který měl okolo 50 členů. Za členské příspěvky 1-4 rakouské koruny ročně byly upravovány chodníky, lavičky v místech vyhlídek, upravovaly se lesní studánky, petrolejové osvětlení komunikací apod.

DALŠÍ INFORMACE: http://komorni-lhotka.cz