CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Středa 28.05.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Seninka [ Historie (archivní dokument) ]

První zmínka o Senince pochází z roku 1503, kdy je uváděna jako část vsetínského panství. Roku 1679 se stala majetkem panství vizovického. V průběhu staletí zažila obec několik nepřátelských vpádů, zejména tatarsko-tureckých v 17. století. Obyvatelstvo valašských obcí a měst se koncem 18. století v naprosté většině hlásilo k zakázané evangelické víře. Na Valašsko byla vyslána zvláštní komise složená ze světských a církevních hodnostářů a provázena byla silnou vojenskou asistencí, která měla hnutí nekatolíků likvidovat.


Asi v březnu 1780 přišla na Valašsko žena, jež se ptala evangelíků, zda by si nepřáli, aby k nim přišel kazatel a posloužil jim večeří Páně. Její návrh byl radostně přijat a kazatel přišel nejprve do Prlova. V pátek 12. května 1780 došlo ve střední části Seninky v "Kubíkově žlebu" k jednomu z největších tajných setkání evangelíků před vyhlášením tolerančního patentu. Na pobožnost se však prodral vizovický rychtář se svými dráby až ke kazateli, když seděl za stolem, za němž byla lucerna, džbán s vínem, pytel s chlebem a kniha. Rychtář se jej tázal, odkud přichází a má-li jaké průkazní listiny. Kazatel se nemohl ničím vykázati a byl vyzván, aby následoval stráž do Vizovic. V tom však lidé obklopili kazatele, vrhli se na dráby, zbili je i rychtáře, odňali jim pušky a odvedli kazatele do lesa. Když svítalo, táhli evangelíci pěti proudy v počtu 4 000 lidí za zpěvu do lesů k Hošťálkové a k Pržnu. Přes stíhání dráby kazatel konal pod ochranou věřících pobožnost celých 5 dní v širokém okolí za ohromné účasti a pak v bezpečí odešel ...

Shodou okolností několik dnů předtím, 28. dubna 1780, projížděl císař Josef II. z Valašských Klobouk směrem na Vsetín údolím říčky Senice. Protože byla Senice rozvodněná a strhla na cestě mosty, musel se císař s doprovodem odchýlit od plánované (a příslušně vyzdobené) trasy přes Leskovec. Odbočil směrem na Seninku a "nevyzdobeným" údolím přejet přes kopce k Rokytnici a Vsetínu. Toto údolí nese od té doby název "Nezdoby" a hřebenové cestě (vede po ní modrá turistická značka, viz mapu) se říkalo "Císařská cesta". Ve chvíli jeho příjezdu ke vsetínskému zámku vhodil do císařova kočáru místní tkadlec a knihař Jan Aron Bubela žádost 25 valašských obcí o náboženskou svobodu. Císař přijal petici laskavě a slíbil podavatelům svou ochranu. Petice se stala jedním z impulzů k vydání tolerančního patentu (1781), kterým bylo poddaným povoleno vyznávání evangelické víry. Tato událost se ve Vsetíně každoročně připomíná kulturně - společenskou akcí Valašské záření.

V západní části údolí Seninky se nacházejí zbytky původních jedlových a jedlobukových lesů (Vartovna, Horka). Jedlové dřevo bylo v minulosti hojně používáno k výrobě šindelů, která byla významným zdrojem obživy obyvatel obce. Výrobu šindelů v Senince nafilmoval v r. 1941 režisér Miloš Staněk. Jeho film "Valašský porcelán" zachycoval mizející domácí řemesla na Valašsku.

Až do poloviny 20. století byla většina obyvatel zaměstnána v zemědělství, situace se změnila teprve vybudováním průmyslových podniků, zejména ve Vsetíně. V době okupace se obyvatelé zapojili do protifašistického odboje. Rodiny na pasekách i přímo v obci ukrývaly již od srpna 1944 ruské partyzány. V pasekářské osadě "Pokojka" se léčil ze svého zranění po přestřelce s Němci partyzánský velitel major Murzin. Po válce se obyvatelé této osady odstěhovali a v sedmdesátých letech byly paseky zalesněny. Obětmi 2. světové války se stali ředitel školy František Hladký, stolař Jan Zigmund a dělník Jaroslav Trlica. Seninka byla osvobozena v ranních hodinách 4. května 1945.

Počet obyvatel v průběhu let kolísal - roku 1834 to bylo 349 osob, v roce 1910 počet vzrostl na 455. V roce 1980 počet klesl na 363 a v současné době má obec 321 obyvatel. Škola byla v Senince zřízena roku 1846 jako pobočka školy v Liptále. Teprve od roku 1877 byla v obci povolena samostatná škola. Za první republiky byla postavena moderní školní budova v centru obce. Pro nedostatek žáků však byla škola v obci roku 1976 zrušena a děti dojíždění do Základní školy ve Valašské Polance. Nevyužitá školní budova byla adaptována a vzniklo v ní 6 pěkných bytů s garážemi.

Památkově chráněnou ukázkou původní zástavby je dřevěný roubený dům č.p. 7 se zdobenou lomenicí z roku 1832 a typická jihovalašská sušárna ovoce u domu č.p. 13. Z naší obce byla do rožnovského muzea přemístěna sušírna a komora na sušené ovoce z konce 19. století. Z požárních důvodů se sušírny stavěly opodál vlastních zemědělských dvorů. Hojně se vyskytují ještě dnes ve vesnicích jižního Valašska.

V dolní části obce se nacházejí pozůstatky mlýnského náhonu, který sloužil k pohonu vodního kamenného mlýna, který je připomínán již v roce 1666. Mlýn zanikl těsně před 1. světovou válkou a na jeho místě vznikla roku 1929 vodní pila. Majitel ji musel uzavřít v roce 1949.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.seninka.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 15.03.2010 v 11:20 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY