Název se objevuje ve starších latinských pramenech ve tvaru Nachorini (1141), Chorim (1263), (de) Chorynie, Chorina; Choryna, česky (na) Choryni (1525), později jako Chorynie, Chorýn, Choryň, německy Chorin, Chorina, Khorin. Nyní Choryně. Název je patrně odvozen od osobního jména (z adjektiva chvorý - hubený, chorý) a znamená "ves lidí Choryňových”. V místním nářečí: (ta) Choryň; Choryňák; chorynský/-ej (kelečské nářečí s nadměrným ej, ou).

První písemná zmínka o obci Choryně je listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1114, jejíž vznik je nověji datován o desetiletí později. Podle této listiny náleželo v Choryni k majetku kostela sv. Václava v Olomouci 12 podluží. Spolu s ní se ve Zdíkově listině vzpomínají ještě vsi Sazany a Němetice.
Choryni v r. 1882 koupil kroměřížský arcibiskupský seminář a zámek byl upraven pro potřeby kongregace Milosrdných sester sv. Kříže a je v současnosti sídlem provinciální správy moravské provincie a charitním domovem.

Choryně byla převážně zemědělskou obcí.
Byl zde Spořitelní a záloženský spolek (1924, 1935) a Lesní družstvo pro Choryni a okolí (1935). V l. 1874-1875 těženo na Stráži uhlí pro krásenské sklárny; těžba se však nevyplácela. Později obnovena těžba v trati Na drahách, r. 1908 zastavena.

Do r. 1849 tvořila Choryně samostatné panství, které náleželo k Přerovskému kraji. Od r. 1850 byla obec součástí politického okresu Valašské Meziříčí a spadala do obvodu okresního soudu ve Valašském Meziříčí. Sloučením okresu Valašské Meziříčí se stala v r. 1960 součástí nynějšího okresu Vsetín. Choryně tvoří samostatnou obec a nemá místní části.

Dle vizitace olomouckého biskupství z r. 1771 působil v Choryni učitel. V r. 1787 byla postavena školní budova, 1884 obec postavila novou budovu. R. 1891 škola rozšířena na dvojtřídní. Stávající školní budova byla postavena v l. 1927-1928. Do r. 1970 osmiletá, v současnosti neúplná základní škola.

Choryně byla původně přifařena do Kelče. V r. 1785 byla Choryně se Lhotou oddělena od kelečské fary.V poslední čtvrtině 19. stol. byla postavena nová farní budova, zřízena nová sakristie, varhany a zvony.

Spolkovou činnost v obci zastupovaly Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1902), Spolek sv. Terezie (1911, 1914), Sokol (zal. 1919), Orel (zal. 1920). Zastoupení měly místní organizace strany agrární (Jednota čsl. malozemědělců od r. 1920, Domovina domkařů a malorolníků od r. 1925) a lidové.

V l. 1927-1928 byla obec částečně elektrifikována s připojením na síť Středomoravských elektráren v Přerově. V obci byla pošta (1900) a četnická stanice (1924).
JZD bylo založeno v l. 1952, o rok později se rozpadlo, 1957 založeno nové, které se potýkalo s velkými problémy. V r. 1971 se s ostatními menšími zemědělskými družstvy sloučilo v JZD Budoucnost se sídlem v Poličné, které poč. 90. let zaniklo.
V 70.-80. letech byly rekonstruovány komunikace, postavena budova MNV a požární zbrojnice, rekonstruována škola a veřejné osvětlení. V 90. letech plynofikace obce, rozšíření vodovodní sítě, rekonstrukce mostu a ochranné hráze na Bečvě.

Obecní pečeť doložena v 60. letech 18. stol. V pečetním poli zobrazena radlice a krojidlo, opis PECZET · P · OBCI · D · CHORINIE, tj. pečeť poctivé obce dědiny Choryně.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.choryne.zde.cz