CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 19.04.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Pustějov [ Historie (archivní dokument) ]

Území kolem obce Pustějova bylo s velkou pravděpodobností osídlené již v době železné, kdy dnešním katastrálním územím obce vedla jedna z tras jantarové cesty z Řecka k Baltickému moři. Důkaz o této domněnce poskytuje nález jantaru a řecké bronzové mince ze 3. stol. p.n.l. nalezený u obce v roce 1880- 1881.
Obec byla pojmenována zřejmě po svém lokátorovi - zakladateli Pustějovi v době slovanské kolonizace koncem 12. stol. nebo v první polovině 13. století.
Do konce 13. století následkem válek zpustnula. Snad by se i podle tohoto zpustnutí dal vykládat název obce. Nově byla osídlena kolem roku 1300. Nová kolonizace probíhala na základě práva purkrechtního /německého/, lokátorem byl Petr, který dal obci své jméno, Petrovice /německy Petrowitz/. Za opětovné osídlení území dostal Petr od vrchnosti fojtství, které ovšem záhy přešlo zpět na vrchnost. A to vzhledem k tomu, že Vok z Kravař, nový pán Fulneku a Bílovce, prodává ves za 70 hř. 28. 7. 1324 Jindřichu Dominikovi Wibigerovi. Listina o prodeji je současně prvním písemným dokladem o existenci obce.
Páni z Kravař drželi Pustějov po tří generace a roku 1389 ji prodali konventu augustiniánů, kanovníků z Fulneka. Vrchní právo nad vsí ve formě patrně léna si však ponechali. Fulnečtí augustiniáni podali na ně v letech 1437 - 1450 žalobu k zemskému soudu. Spor sice vyhráli (už r. 1433 opavský kníže Václav poručil vložit do zemských desek všechny vsi včetně Pustějova konventu augustiniánů), ovšem fulneční páni se o udržení léna nadále snažili a soustředili do svých rukou všechny zástavní listiny na konventské "zboží". Jan ze Žerotína je i s fulneckým panstvím vložil do olomouckých zemských desek, čili k Moravě, přičemž vsi ležely ve Slezsku a měly být vloženy do zemských desek opavských.
V roku 1505 propukl spor o zástavní dědiny, o jejich příslušnost do Moravy, jakož i o zemské hranice, které přetrvávaly až do 18. století.
Klášterský majetek s okolními vsi (Děrné, Jílovec, Lukavec) se nazýval velkostatek Pustějov podle letního sídla augustiniánského v Pustějově (v současnosti obecní dům).
V roce 1784 v rámci josefinských reforem byl augustiniánský klášter ve Fulneku zrušen a jeho statky přešly do státní správy řízené z Jičína pod jménem Státní statek Pustějov. V té době byl rozdělen dvůr v Pustějově mezi 108 chalupníků nejdříve jako nájem, později jej dostali do trvalého vlastnictví.
V roce 1825 prodal stát velkostatek pustějovský rodině Čejků z Badenfeldu. V roce 1842 přešel velkostatek do rukou Christiana, svobodného pána ze Stockmaru. Za něho bylo provedeno sloučení velkostatku pustějovského a fulneckého. Správa sloučeného velkostatku se přesídlila do Fulneku.
Z hlediska veřejné správy náležel Pustějov nejprve od roku 1850 okresu Opava, v letech 1855 - 1868 přechodně k samostatnému okresu Bílovec, od roku 1868 opět k Opavě a po vzniku nového okresního úřadu v roce 1896 až do roku 1960 k Bílovci. Po zřízení nových správních celků v roce 1960 připadl definitivně okresu Nový Jičín. K 1. 1. 1976 integroval Pustějov ke Studénce, u které setrval až do prvních svobodných voleb v roce 1990. Od roku 1990 je Pustějov opět samostatnou obcí. V této době , od r. 1990 do r. 1999 byl starostou obce Lubomír David.
Pustějov byl od svého založení vesnicí českou. Teprve v 18. století se více poněmčil. V době třicetileté války utrpěl velké škody při průtazích vojsk Poláků (1620 a 1624), Dánů (1626-1627) a Švédů (1642-1650). Teprve 18. století přineslo Pustějovu zmírnění poddanských povinností a větší prosperitu.
V roce 1873 byl v obci na fojtství zřízen poštovní úřad. Prvním poštmistrem byl taky tehdejší fojt Jindřich Liebischer. Roku 1916 se pošta přestěhovala do budovy pozdějšího obecního domu a roku 1929 do dnešní budovy obecního úřadu. Telefonem byl poštovní úřad vybaven v roce 1929 se zavedením elektřiny.
První světová válka stála obec Pustějov vedle jiných utrpení i životy 46 občanů. Při odhalování pomníku obětem této války v r. 1923 měl slavnostní projev známý spisovatel František Sokol - Tůma.
V průběhu 1. ČSR se v obci rozvinul čilý společenský a kulturní život, na němž se podílela především škola, Sokol, hasičský sbor a další dobrovolné organizace, které vyvíjely činnost do okupace v r. 1938, kdy se stal český Pustějov součástí tzv. Sudet.
Obětí represálií během okupace se stala řada občanů, z nichž osm bylo vězněno v Novém Jičíně a ze čtyř, kteří byli vězněni v koncentračních táborech , byli tři umučeni. Vlastního osvobození se pustějovští občané dočkali až na konci 2. světové války a to 5. května 1945.
Po stránce náboženské zůstala vesnice po celou dobu převážně katolická, přifařena byla k Bílovu a později do Kujav. V roce 1678 byl v obci postaven kostel sv. Maří Magdalény jako filiální, který byl nejprve rozšířen okolo roku 1800 přístavbou presbyteria a pak v letech 1889 - 1890 vystavěn nový v novogotickém slohu.V roce 1868 zde byla zřízena v augustiniánském zámečku fara. Budova fary byla postavena až v roce 1902.
Škola v obci se připomíná od roku 1784, ale vyučovalo se již dříve v soukromých domech. Samostatná školní budova byla postavena v roce 1874. Od roku 1874 se vyučovalo v dvojtřídní škole, která byla již od roku 1896 trojtřídní. V roce 1911 byl postaven dům se dvěma byty pro učitele / budova dnešního obecního úřadu /, přestavěn obecní hostinec a rekonstruován zámeček na obecní dům.
Pustějov byl zemědělskou vesnicí, což dokazuje otisk pečetidla z roku 1706, na kterém byly zobrazeny tři postavené snopy obilí a kolem nich pět zobajících kuřat.
Zemědělství jako tradiční zdroj obživy obyvatel Pustějova, kteří již od druhé poloviny 19. století hospodařili na postupně pronajímaných a rozparcelovaných částech panství, i rozvoj drobného řemeslného podnikání byl násilně přerušen po druhé světové válce zejména kolektivizací. V roce 1958 zde vzniklo JZD, které pak k sobě připojilo JZD Butovice a JZD Studénku. Od roku 1975 se hospodaří pod společným názvem JZD Odra se sídlem v Pustějově.

KONTAKTNÍ ADRESA:

Historie obce Pustějov
Pustějov
742 24 Pustějov
Česko (CZ)

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.pustejov.cz

AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 02.04.2006 v 09:14 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY