CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Šumperk [ Město nebo obec ]

Městská radnice v Šumperku
Město Šumperk se rozkládá v malebném údolí řeky Desné, chráněné od severu masívem jesenických hřebenů. Město je správním, politickým a hospodářským centrem severozápadní Moravy. Město leží na 50° severní zeměpisné šířky a na 17° východní zeměpisné délky. Město Šumperk je jednou ze vstupních bran pohoří Jeseníky, které je členěno na Hrubý a Nízký Jeseník. Šumperk je právem označován za bránu do Jeseníků, protože leží na křižovatce cest, které vedou k nejvýznamnějším horským výchozím základnám - Skřítku, Červenohorskému sedlu, Ramzové a také k úpatí masivu Kralického Sněžníku. Šumperk tvoří střed tzv. městského regionu se spádovým územím 430 km2 a s počtem bezmála 100 tisíc obyvatel.

Kulturní a společenské akce probíhají zejména v Domě kultury, v Okresním vlastivědném muzeu, které je současně správcem památek v regionu, v Severomoravském divadle, kině OKO a v Okresní knihovně. Regionální i mezinárodní význam má Dům evropského setkávání, na jehož rekonstrukci se podílela i německá strana. zájmy nejmladší generace pečuje Městský dům dětí a mládeže Vila Doris a Městský dům dětí a mládeže. Pro poučení i zábavu slouží Zemědělský skanzen - Veteran muzeum a ZOO park Rapotín.Společenské a kulturní akce zhlédne ročně více než 300 tisíc návštěvníků ze Šumperka a z okolí.

Sportovnímu vyžití slouží zejména krytý plavecký bazén, dvě venkovní koupaliště, zimní stadion, sportovní střelnice, minigolf, tenisový areál (12 kurtů) s krytou halou, Tyršův stadion s hřišti na fotbal a další míčové hry. V areálu stadionu je moderní běžecká dráha, sportovní hala a kuželna. V okolí města jsou značené turistické trasy, běžecké tratě a ve Štědrákově Lhotě a v Horní Temenici jsou lyžařské vleky. Cyklisté mohou využívat cyklistické stezky, dokonce už tři roky funguje propojení na cyklotras z Polska přes Moravu až do Rakouska. Šestým rokem je v provozu Viktoria ranch klub v Temenici, kde je možno objednat si vyjížďky na koních nebo kurzy jízdy. Pro pěší turistiku je možno využívat okolí Šumperka, hlavně rozhlednu na Háji, ale i restauraci v osadě Nové Domky a na Bludovečku.

Partnerské vztahy Šumperka jsou už řadu let orientovány na polskou Nysu www.nysa.pl, na město Bad Hersfeld www.bad-hersfeld.de, ve Spolkové republice Německo, nizozemský Maarssen www.maarssen.org, na slovenskou Previdzu www.prievidza.sk, rakouský Ebreichsdorf www.ebreichsdorf.at a také město Mikulov www.mikulov.cz.

Průmyslová výroba je rozmístěna do většího počtu menších výrobních jednotek se zastoupením široké škály odvětví jako průmysl dřevařský, textilní, strojírenský, papírenský, zpracování kamene a stavebních hmot, potravinářský a další.

V Šumperku je také množství kulturních historických památek, které je možno nabízet v rámci uceleného produktu pro rozvoj turistického ruchu.

Bohatá nabídka zahrnuje ve městě celkem 55 evidovaných nemovitých kulturních památek, které jsou rozmístěny v celém jeho okolí. Samotný Šumperk je vyhlášen městskou památkovou zónou. V jeho okolí existuje řada památek lidové architektury.

K nejvýznamnějším atraktivním památkám v okolí, za kterými by mohli návštěvníci Šumperka zamířit, patří papírna ve Velkých Losinách, zámek Úsov s lovecko-lesnickým muzeem. K atrakcím - ač jistě ne historickým patří bezesporu i přečerpávací voní nádrž Dlouhé Stráně.

Zájemcům o lázeňství se nabízí lázně Bludov a Velké Losiny.

Město bylo založeno ve 13. století na královském území. Prakticky stále bylo v zástavě nejpřednějších českých a moravských šlechtických rodů. V roce 1391 získalo od moravského markraběte Jošta významná privilegia, zvláště mílové právo. Počátkem 16. století se stalo sídlem Žerotínů, kteří ho po požáru v roce 1513 do značné míry zvelebili. Již v roce 1562 se však měšťané vykoupili zpět ke královské komoře. Při té příležitosti byl Šumperku polepšen císařem Ferdinandem I. městský znak. Za účast na stavovském povstání ztratilo město královské svobody a v roce 1622 upadlo do područí Lichtenštejnů. Krátký rozkvět města po třicetileté válce přerušil požár města v roce 1669 a o deset let později čarodějnické procesy, kterým padlo za oběť 48 lidi.

Rozvoj plátenictví a zvláště monopol na výrobu polosametu zvaného trip, zajišťovali městu v 18. století skvělou prosperitu. Tato tradice předznamenala velký rozvoj textilního průmyslu, který zvláště ve 2. polovině 19 století přispěl k nebývalému rozkvětu města. Pro svou výstavnost byl Šumperk nazýván malou "Vídní". Výrazně německý charakter města se změnil po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu drtivé většiny jeho obyvatel do Německa. Příchod nových osídlenců znamenal krátkou stagnaci města, dnes má však téměř třicetitisícový Šumperk takřka o polovinu více obyvatel než kolik jich zde žilo v roce 1939. Je nejdůležitějším hospodářským, správním a kulturním centrem severozápadní Moravy. Sídlí zde úřady s regionální působností, profesionální divadelní scéna a Okresní vlastivědné muzeum.

(zpracoval Mgr. Drahomír Polách)


ZÁKLADNÍ STATISTICKÁ DATA

První písemná zpráva: rok 1281
Zeměpisné souřadnice: 50° s.z.š. , 17° v.z.d.
Nadmořská výška - střed /m 330
Počet katastrálních území: 3
Klimatické hodnoty:
Průměrná teplota vzduchu/ °C = 7,8
Roční úhrn srážek / mm - 667,9
Roční délka slunečního svitu/ hod. - 1460,8
Počet obyvatel k 21.12.2006: 28 014
Průměrný věk obyvatel: 41 let Podíl žen: 51,9 %
Podíl mužů: 48,1 %
Počet ekonomicky aktivních subjektů: 5 748


LITERATURA

Hosák Ladislav:
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, úvodní svazek, str. 277
[1967, Profil Ostrava]

Baletka Ladislav, Louda Jiří:
Znaky měst Severomoravského kraje, str. 79
[1980, Profil Ostrava]

Štěpán Václav:
Šumperk na počátku 15. století
In: Severní Morava - vlastivědný sborník svazek 62, str. 3n
[1991, OVM Šumperk]

Lambrecht Karen:
Lexikon historických míst Čech, Moravy a Slezska, str. 540-542
[2001, Argo Praha]

Plní funkci základního stupně územní samosprávy a v různé míře je také vykonavatelem státní správy.

PŮSOBÍ NA KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ:

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km

NA ÚZEMÍ OBCE EVIDUJEME

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Sumperk.cz

Typ záznamu: Město nebo obec
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 49, 10.11.2021 v 22:06 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY