Mladějovská úzkorozchodná dráha je zvláštní tím, že nevytváří síť mezi nevzhlednými továrními zdmi, ale po opuštění šamotky vede deset kilometrů volnou přírodou mezi loukami, poli a smíšenými lesy. Dráha tvoří spojení trati ČD Chornice - Třebovice a silničního tahu Svitavy - Moravská Třebová. Areál Hřebeč má přímé napojení na tuto silnici a Mladějovská továrna leží hned u nádraží Českých Drah. Už existuje i projekt vybudovat nové nádraží úzkokolejky přímo naproti staniční budovy ČD, a tak cestující, kteří vyhlédnou z okna vlaku, budou přivítáni skvosty techniky ze začátku dvacátého století.
Za bránou závodu se nyní buduje nový areál muzea, odkud jsou vypravovány muzejní vlaky. Počáteční úsek délky přibližně 2,9 km je ve stoupání 30 promil. Po výjezdu ze šamotky a krátké rovince následuje jedno z nejobtížnějších míst tratě - protisměrný oblouk o poloměru 60 m. Dále se trať klikatí mezi loukami a poli pod Mladějovským hradiskem (bývalý Hausberg) k mladějovské hájence. Zde projde horní částí vesnice, překříží místní silničku a pokračuje ve stoupání až k lesu. Posledních 200 m stoupání prochází trať už lesem, z něhož se vynoří až "Na Veksli". Zde je odbočka, na které se za provozu spřahovaly a křižovaly vlaky.
Odtud už trať vede převážně po vrstevnici skrz lesy, místy prosvětlenými pasekami. Z této části se za pěkného počasí dají z jedoucího vlaku pozorovat i vrcholky Jeseníků. Pod masivem Červené hory, v chráněné krajinné oblasti Mladějovské Tisy dobírá lokomotiva vodu u první studny v km 3,2. Po následné rovince vjede vlak na přejezd silnice Kunčina - Dětřichov. Po ostrém levém oblouku u kunčinské hájenky už je kousek ke styku starých a nových kolejnic (km 5,3). Další ostrý levý oblouk je těsně za bývalým dolem "Na Větrné". Zde je dosud patrné nákladiště i odvalová halda. Trať dále pokračuje po vrstevnici až do vyhybny "Nová Ves", kde bývalo tříkolejné nádraží s drtičem, sýpkami a nákladištěm od nedalekého dolu Hugo Karel. Tento, kdysi rozsáhlý, komlex dnes připomíná jen pár rozbořených zdí mizejících v lesním podrostu. Nyní je zde zrekonstruovaná dvoukolejná vyhybna.
Po projetí vyhybny následuje další ostrý levý oblouk, trať míjí divoce působící rozcestí hned několika cest a pokračuje zaříznuta do prudkého úbočí Strážného Vrchu dál směrem k dolům na Hřebči. Opět začíná stoupat, tentokrát však mírně. Dalším zajímavým místem na trati je zářez v km 8,1. Po levém oblouku následuje další studna k dobírání vody. Od povodní v roce 1997, kdy došlo k sesuvu půdy, je zde i propustek.
Po překonání posledního ostrého levého oblouku pokračuje trať v mírném stoupání až k areálu Hřebeč. Cestou mijí pozůstatky dalších nákladišť od dolů, kterých v této části tratě bylo hned několik (např. Josef3). Dodnes se těmto místům říká "U Josefky". Volná trať končí cílovou rovinkou před areálem Hřebečovských dolů, kde oku pozorovatele neuniknou pozůstatky svážné lanové dráhy od štol ústících ve svahu nad dráhou.
Hned za závorou hřebečovského areálu se koleje větví do několika směrů - na haldu, k různým štolám, násypkám a nákladištím. Trať končí u vjezdu do štoly Jihlavská, koleje však vedou dál do podzemí pod Hřebečovským Hřbetem. [zdroj]
