CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pátek 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Ovocná školka zámeckého zahradnictví ve Fulneku [ Historie (archivní dokument) ]

Ovocná školka zámeckého zahradnictví ve Fulneku
V zemědělsko-lesnickém oddělení Státního archivu v Opavě se ve fondech velkostatku Fulnek uchovaly velmi zajímavé doklady k historii našeho ovocnářství a okrasného zahradnictví. Jsou to čtyři nabídkové katalogy výpěstků s jedním dodatkem, které nechal tisknout vrchní zámecký zahradník ve Fulneku Karel Čermák u J. N. Enderse v Novém Jičíně. V dochovaném účetním materiálu se však nepodařilo zjistit nic bližšího o jejich vydávání; nicméně se můžeme domnívat, že jde o kompletní soubor katalogů všech výpěstků zámeckého zahradnictví fulneckého velkostatku. Soudím tak proto, že ani jeden katalog se po letech neopakuje, jak se stává později běžným zvykem. Každý Čermákův katalog zahrnuje jiný úsek produkce zámeckého zahradnictví - ovocné stromky a keře, trvalky, jiřiny, okrasné keře aj.
Nejstarším katalogem je "Seznam ovocných stromků a keřů ovocné školky ve Fulneku" z r. 1856, obsahující výlučně jen ovocnářské zboží. Na 2. straně přebalu jsou již tehdy obvyklá firemní upozornění na serióznost školky: rychlý a zdravý růst nabízených stromků, což zahradník zdůvodňuje skutečností, že byly vypěstovány ve vyšší nadmořské výšce, ve školce "na vysoké hoře položené"; je prý tam půda středně bohatá živinami a rostliny mají zcela nechráněnou polohu vystavenou vlivům drsné povětrnosti. Takto vypěstované mladé stromky "jsou znamenitého zdraví a při přesazování se v cizí půdě dobře ujímají". Je to zcela v duchu vžitých zkušeností přetrvávajících dodnes, že ovocné stromky z vyšších poloh jsou odolnější než ze školek v nížině ... Čermákova charakteristika zámecké školky odpovídá skutečnosti, rozkládala se v areálu zámku a dvora na Zámeckém vrchu ve Fulneku.
Samotná nabídka i uspořádání katalogu ukazují, jaká mu byla v té době věnována péče i po formální stránce, a že vydávání těchto tiskovin mělo již určitou tradici a ustálenou podobu. V katalogu jsou na prvním místě jabloně; byly dodávány "silné vysokokmeny s plodícími korunami", silné polokmeny a zákrsky a slabé polokmeny a tvary pro dvě vedení. Znamená to, že bylo produkováno jednak dostatečně vyvinuté zboží (které v dalším roce po výsadbě mohlo již plodit), jednak menší exempláře vyžadující ještě výchovný řez; zákrsky byly upraveny pro pěstování dvou typů tvarů. Bohužel se z katalogu nedočteme, o jaké tvary konkrétně šlo - kordony, palmety? To by mohl objasnit spisek prof. Joh. Nep. Enderse z r. 1866,4) anotovaný na přebalu jiného katalogu. Čermákův katalog je zajímavou ukázkou soudobého sortimentu, který nebyl malý, a v originále může posloužit detailnějšímu studiu historie a změn odrůdového bohatství ovocných dřevin v našich zemích, zvláště v rámci severní Moravy. Velké obtíže činí zjišťování novodobých synonym; i když jsou v mnoha případech kromě německých uvedeny i francouzské názvy, úplná identifikace jmen všech odrůd by si vyžádala delší studium málo dostupné pomologické literatury z 18. a 19. století. Prostřednictvím Říhova Českého ovoce a Vaňkovy Lidové pomologie je však možno zjistit dodnes užívaná česká jména aspoň některých odrůd. Z Čermákova katalogu je patrno, že velmi dobře sledoval tehdejší ovocnářské novinky a ze svých školek nabízel i mnohé z takových, které se u nás sotva kdy výrazněji uplatnily. Zachovaný aktový a účetní materiál z ústřední správy velkostatku Fulnek však neprozrazuje, jaký byl zájem a odbytu jednotlivých odrůd. V dochovaných účtech a výkazech nebyly uváděny, najdeme tam pouze sumárně hlavní druhy ovocných dřevin.
Zachovalo se sice několik dopisů - objednávek, v nichž však byly jen výjimečně požadovány vybrané určité odrůdy. Je to škoda, protože by tak bylo možno rekonstruovat skutečný postup šíření některých odrůd nejen v kraji, ale všude tam, kam dodával Čermák své zboží. Jenže ani inventury zásob nejsou po této stránce příliš nápomocné, jak ukazují záznamy o zásobách ovocných stromků a podnoží z let 1858 a 1868. Nezbývá nám tedy než zalistovat v katalogu a zastavit se u některých zajímavých jmen; u všech odrůd je uvedena doba zralosti, u některých i barva plodu. Oddíl jabloní obsahuje 242 položek. V té době ještě stále oblíbené Míšeňské je nabídnuto ve více typech; Míšeňské české, Míšeňské žíhané, Míšeňské ušlechtilé zimní či Míšeňská reneta, Míšeňské cibulové. Do okruhu Míšeňského patří asi jen tři typy : Míšeňskou renetou je patrně Lesklá reneta podobná Míšeňskému, Míšeňské české je jednoznačné; Míšeňské žíhané a Míšeňské cibulové by mohly být nějaké výraznější typy, jakých je u této prastaré odrůdy na území našeho státu více. U Čermákova katalogu můžeme předpokládat, že v jeho době bylo Míšeňské jablko žádáno na severní Moravě i jinde. Ve starých selských sadech totiž dlouho přežívalo a těšilo se značné oblibě, ačkoliv Říha v r. 1915 napsal: "V přítomném čase doba jeho slávy již minula a příští generace sotva je již budou znáti". Dnes zná Míšeňské jablko od vidění opravdu málokdo, pomalu mizí jeho staré stromy s posledními zbytky obecních sadů.
V katalogu je mezi jiným zastoupeno 13 kalvilů, 12 parmén, 82 renet atd. Kalvil bílý zimní je uveden v sousedství italského a červeného, což jsou snad jeho nějaké typy; podobně je u Kalvilu červeného podzimního uveden též bílý podzimní. Zdaleka ne všechny odrůdy označené jako renety jimi skutečně jsou. Některé z nich jsou uvedeny pod více jmény a nelze si to vyložit jinak, než že se za rozličným pojmenováním skrývaly různé typy téže odrůdy. Duplicitu pojmenováni mohly podnítit i dodávky roubů od různých firem, nabízené pod různými synonymy. Např. Kmínová reneta je nabízena pod těmito jmény: Reinette englische (či R. d‘Angleterre), Reinette englische grosse (či R. grosse d‘Angleterre), Reinette Gold (či R. d‘or) a Reinette haarlemer. Mezi renetami je též uvedeno Citronové zimní, Parkerovo apod. Z ostatních známějších odrůd dodnes v zahradách pěstovaných nalezneme v katalogu Baumannovu renetu, Muškátovou renetu, Šampaňskou renetu aj.; dále je tam Gráfštýnské, Kardinál žíhaný, Blenheimská reneta, Rozmarýnové atd. Ceny uváděného zboží jsou u jabloní i následujících hrušní shodné: silné vysokokmeny - 30 kr, silné polokmeny a zákrsky - 24 kr, slabé polokmeny a tvary pro dvě vedení - 15 kr. Jak však prozrazují pozdější výkazy, ceny nebyly pevné. Hrušně jsou nabídnuty v katalogu ve 178 odrůdách, mezi nimiž je uvedeno 23 máslovek, tzv. bergamotek je 14 apod. Z dosud stále oblíbených tam nalezneme Čáslavku Williamsovu s přídomkem "dobrá." Nabízena je i osvědčená Salisburyova, která patrně velmi záhy nastoupila cestu střední Evropou. Podobně v r. 1908 byla v Belgii vypěstována odrůda Marie Louise, kterou v Čechách začal pěstovat známý pomolog děkan Rössler v Poděbradech již v r. 1819, a ve fulneckém katalogu je uvedena mezi máslovkami. Nejinak tomu bylo s Napoleonovou máslovkou. Pokud je správný výklad synonyma Duchesse du Mars Poit jako Poiteauova, pak by to byl opět doklad pružné reakce na vznik nových odrůd a obohacování sortimentu novinkami, dokazující Čermákovy rozsáhlé styky. Podle Říhy plodila tato hrušňová odrůda poprvé v roce 1843 a za 13 let ji vidíme ve fulneckém katalogu. Z jiných dodnes pěstovaných druhů uveďme z tohoto katalogu též Dielovu máslovku, Esperenovu máslovku, Esperenovu bergamotku, Pstružku, Boscovu lahvici, Špinku, Avranšskou, Magdalenku a jiné. V oddílu "Kirsch-Bäume" jsou kromě třešní též višně a sladkovišně, ve 45 odrůdách: silné vysokokmeny - 30 kr, silné polokmeny - 24 kr.
Porovnání synonym třešní i višní s dnes užívanými jmény naráží na značné obtíže, velké zmatky v synonymice, nehledě k možnosti záměny jméno a materiálu, jak na ni upozornil i Říha; např. za Ostheimskou višeň se vydávaly odkopky višně obecné a dalších odrůd. Několik jmen višní v katalogu lze podle synonym ztotožňovat s Godetovou amarelkou, včetně jména Montmorency, které se vztahuje i Amarelce královské. Čermákem nabízená Lauermanns weise bude spíše Grollova chrupka než skutečná Louermannova, ale bez dochovaného pomologického materiálu je o tom (s ohledem na bílé zbarvení dužniny) obtížné rozhodovat. Obdobně je tomu s chrupavkami a srdcovkami. Rané odrůdy - májovky - jsou uvedeny jmény zřejmě lokálního původu, ať z Fulnecka nebo odjinud, např. "raná tmavě červená dobrá sorta", "malá červená", "červená", "černá pozdní". Jejich ztotožnění s literaturou a dochovaným sortimentem je značně obtížné, v některých případech asi ani vůbec možné. Jinak je v katalogu uvedeno na 9 srdcovek, 10 chrupek, 4 skleňovky; amarelky jsou jednak samostatně (4 odrůdy), jednak mezi višněmi (Weichsel). Amarelle grosse je patrně Amarelka stinná. V tomto oddílu je rovněž nabízena okrasná plnokvětá neplodící třešeň - stromek nebo keř - u niž však nelze jednoznačně posoudit, zda jde o sakuru (Prunus serrulata) nebo višeň japonskou (Cerasus japonica). Neméně zajímavý pohled skýtá oddíl slivoní a švestek upřesněný v závorce latinsky jako (Prunus domestica), celkem 47 položek. Byly nabízeny vysokokmeny s hotovou korunou - 20 kr, silné polokmeny - 24 - 30 kr a dokonce zákrsky - 30 kr, ke tvarování pyramid, palmet a špalírů. Zákrsky resp. nízké tvary jsou dnes u peckovin málo obvyklé, dříve však byly žádány více. Obtížnost jejich výchovy ve školce ve srovnání s vysokokmeny je patrná i v cenové relaci, mající v tomto případě opačnou tendenci než u jádrovin. V Čermákově katalogu je Domácí švestka vedena jako "Hauspflaume", Vlaška jako "Zwetsche italienische"; dále jsou mezi "Zwetsche" uvedeny Velká, Malá a Raná - tato poslední by mohla být Úrodná raná. Jako "Pflaume" jsou též uváděny nějaká Cyperská a Italská slíva zelená dlouhá: "Augustpflaume" je zřejmě Augustinka.
Z různých sliv a renklod možno rozpoznat tyto odrůdy: Meruňková žlutá renkloda, Malvazinka (růžová a červená), Admirál Rigny, Coeho zlatá slíva, Jefferson, Kirkeho, Oullinská renkloda, Agenská, Královskáz Toursu, Zelená renkloda velká, Bavayská renkloda, Zelená renkloda raná, Washington. Některé další odrůdy nalezneme jen v Pixově Klíči - Datlová žlutá slíva, z okruhu pávčat Papše modré a Papše žluté, z mirabelek Mirabelka žlutá a Mirabelka červená (mohlo by jít o Mirabelku ranou?). V katalogu jsou i takové sorty, které dnes slouží jíž jen jako podnožový materiál, např. modréa červené perdrigon, modré a červené diapré, slívy, dnes již obtížně identifikovatelné. Zvláštností je plnokvětá a současně i plody nesoucí slíva, což je nepochybně myrobalán Prunus cerasifera var. pissardii. Podobně jako u jádrovin nalezneme i v sortimentu peckovin příklady rychlého šíření nových odrůd : Kirkeho slíva byla zavedena do obchodu na západě nejdříve v r. 1830. Velmi výrazně se v tomto oddíle projevuje přísun a znalost novinek vedle mnoha osvědčených odrůd původem ze Severní Ameriky; s nimi nápadně kontrastují různá domácí pávčata a slívy s pojmenováním naznačujícím domácí původ. Ve srovnání s dosud probranou částí katalogu udivuje stručná nabídka broskvoní a meruněk - bez udání skladby sortimentu. Jsou pouze oznámeny jako zboží dodávané "v nejlepších ranných sortách", silné rostliny za 1 zl, slabé po 40 kr. Lze to snad objasnit počátečním nižším odbytem tohoto ovoce, kterému se v drsnějších podmínkách Poodří přece asi tolik nedařilo a dozrávaly tu jen rané odrůdy. Nicméně však Čermák jejich prodej asi pozvedl, neboť v inventůře z r. 1868 již uvedl i mateční stromy. Po té následuje nabídka roubů - kus za 2 kr, při odběru více než 20 kusů je účtoval po 1 kr; zřejmě šlo o rouby jádrovin a peckovin, nebyly blíže specifikovány. K jisté pozoruhodnosti katalogu náleží následující mišpule - velké jedlé, nízkokmeny - a polokmeny kaštanovníku, obojí po 20 kr.
Bez uvedení sortimentu je celkem pochopitelně nabízen i vlašský ořešák, silné vysokokmeny vypěstované ze semen, po 30 kr. Podrobně je uveden sortiment bobulovin. Vinnou révu nabízel Čermák silně zakořeněnou a úrodné odrůdy, celkem v počtu 19 - Burgundské ranné, Chrupka bílá, Portugalské modré aj., po 20 kr. Srstky jsou však uvedeny pouze souhrnně "Velké anglické srstky, dobré druhy, z nichž některé nesou 1 až 11/2 lotu těžké plody," 1 kus za 10 kr. Je to škoda, protože Britové věnovali srstce značnou pozornost již od 16. století. Možno předpokládat, že Čermák měl opravdu novinky, neboť v minulém století se toto ovoce těšilo ve střední Evropě nesmírné oblibě. U rybízů je sortiment uveden - 8 odrůd červených (Holandský červený, Třešňový červený aj.) a 1 odrůda bílá (Holandský bílý).
Ceny rybízových sazenic byly stanoveny podle odrůd: Queen Victoria a Prinz Albert mající plodenství 6" dlouhá) byly po 12 kr, Třešňový červený a Holandský červený po 10 kr, ostatní po 4 kr. Není uvedeno, zda se prodávaly sazenice keřové či stromky. U maliníku je uvedeno 14 odrůd, silné pruty po 6 kr, slabé po 4 kr; u jahodníku je uvedeno 10 tehdy obvyklých odrůd (kus po 2 kr, při odběru 20 kusů po 1 kr) a 6 velkoplodých novinek (kus po 6 kr). V předposledním oddílu katalogu se nabízejí ovocná pláňata jako podnože: jabloňové, hrušňové, třešňové a myrobalán - zřejmě z vlastních výsevů. Jako poslední je nabídka sazenic, chřestu: 60 kusů za 30 kr. Celý katalog je věnován převážně ovocným plodinám, z okrasných rostlin jsou v něm uvedeny pouze výjimečně sakura a plnokvětý myrobalán. Mišpuli je třeba chápat rovněž jako ovocnou plodinu, tehdy ještě řídce pěstovanou. V dnešní době její význam v kraji zcela pominul, ojediněle je pěstována spíše jako dekorativní dřevina, podobně jako kaštanovník. Nabídka chřestu je celkem pochopitelná, ve většině zámeckých kuchyní byl oblíben ještě začátkem tohoto století.
Vcelku je sortiment Čermákova katalogu velmi bohatý a dosti věrně odráží dobovou situaci v ovocnictví: kromě novinek i starší osvědčené a ve střední Evropě rozšířené odrůdy a nevyhýbal se ani různým místním domácím. Sortiment katalogu vynikne ve srovnání s údaji o počtu popisovaných odrůd v soudobých pomologiích, jak ukazuje následující přehled (v některých ovšem nebyla zahrnuto réva: Čermák uvedl jmenovitě 342 odrůd, celkově nabízel snad 360 - 370 odrůd ovocných plodin (u meruněk a broskvoní je uvedeno číslo podle počtu matečných stromů). Bohatství jeho sortimentu vysvitne, uvážíme-li, že pomologické spisy zahrnující velká území jsou počtem popsaných odrůd vždy obsáhlejší než seznamy v jednotlivých zahradnických podnicích. Město Fulnek nemá zrovna nejpříznivější polohu a blízké okolí zdaleka nemohlo využít sortiment zámeckého zahradnictví. Zásobovalo velmi široké zázemí celé severovýchodní Moravy, přilehlá území i sousední země. Z několika dochovaných dopisů - objednávek a měsíčních výkazů o prodeji se dovídáme, že akční radius zámecké školky byl velký.
Vedle dodávek v místě a širokém okolí nalezneme záznamy o dodávkách do Kroměříže, Jihlavy, Znojma, Brna, tehdejšího Těšína, Skočova i do obcí na Hlučínsku, v té době mimo hranice monarchie. Objednavatelé byli soukromníci, statkáři i drobní držitelé, zemědělské společnosti apod. Čermák pochopitelně doplňoval i sady a aleje vlastního panství, zahrady deputátních úředníků, fary atd. O vlastním hospodaření v ovocné školce zámeckého zahradnictví a o rozsahu zásob nás poučí některé výkazy a inventury. Bohužel, právě tyto inventury se ze všech let Čermákova působení nezachovaly. Uvedená čísla o zásobách školkařského materiálu ukazují, že školka byla dosti obsáhlá a zbožím poměrně dobře zásobena. S přihlédnutím ke skutečnosti, že šlo o zámecké zahradnictví, měla vůbec bohatý sortiment. V inventurách se vedle hotového zboží - vysokokmenů, polokmenů a zákrsků - pravidelně uvádějí i slabé stromky, jimiž je patrně míněn materiál nezpůsobilý k prodeji, teprve očkovaný nebo roubovaný a málo vyvinutý. V rubrice matečných stromů je zajímavý údaj o jejich počtu, zdaleka nedosahuje počtu odrůd uváděných v katalogu. Školka produkovala vlastní rouby patrně jen od nejčastěji žádaných odrůd, ostatní získávala objednávkami u jiných firem, jak svědčí ojediněle zachované dodací listy (např. F. Dewoty, Meidling). Dále můžeme z této rubriky usuzovat na snahu po zvýšení soběstačnosti vyvolanou asi vzrůstající poptávkou, neboť v inventářích z počátku sedmdesátých let se objevují v jeho matečnici i broskvoně a réva. Znamená to, že na sklonku Čermákovy působnosti mělo zámecké zahradnictví svůj základní sortiment i u těchto dřevin; v katalogu ještě neuvedl sortiment broskvoní, byl patrně značně odvislý od dodávek roubů jinými pěstiteli. Protože podnože jsou v originále označeny souhrnně jako "Wildling" a v dochovaných písemnostech nejsou bližší zmínky, nevíme, které typy byly používány ve školce pro zákrsky a drobné tvary, ani odkud pocházela semena k jejich výsevům. Jak bylo tehdy zvykem, hradil Čermák potřebu podnožového materiálu z vlastních výsevů a přebytky dokonce prodával, jak ukazují výkazy o tržbě. V nich je pozoruhodná kategorie podnoží poškozených vlivy povětrnosti, zvláště mrazy, jak je podrobně uvedeno v záhlaví originálních soupisů. Stěží šlo o odolná pláňata; z této jediné charakteristiky poškozování materiálu bychom mohli usuzovat na choulostivější duzény a jánčata pro zákrsky a drobné tvary. V archivních kartonech se neuchoval žádný inventář stavu bobulovin - bud‘ zanikly nebo nebyly evidovány. Aspoň částečnou informaci o nich poskytují výkazy prodaného zboží. Byly dvojí, jednak pro ovocné stromky a révu, jednak pro veškeré ostatní bobuloviny a jahodník. Největší podíl na tržbě měly jabloně, hrušně, švestky (včetně slív a renklod) a třešně (včetně višní). Odbyt meruněk a broskvoní byl v těch letech nižší. Z dnešního hlediska je zajímavý prodej mišpule a kaštanovníku, dřevin, které v dnešních ovocných školkách málokdy nalezneme, spíše ve školkách okrasných rostlin. Zájem o bobuloviny a jahodník byl obdobný jako dnes, dost výrazný byl zájem o maliník; jak se dočteme v připojených poznámkách, bylo v r. 1870 prodáno 400 prutů maliníků (celková tržba 14 zl) a 100 kusů angreštu (celková tržba, 15 zl).
Výkazy a inventáře současně prozrazují (bez udání výměry), na kolika parcelách se rozkládaly školky zámeckého zahradnictví. Čermák v době nástupu hospodařil na dvou pozemcích, v tzv. ovocné školce a zahradě při zámeckém dvoru. Na sklonku jeho působnosti se uvádí stará a nová ovocná školka, zámecká zahrada, parkán, a zahrada při zámeckém dvoře.


Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, svazek 26, 1980
Emanuel Opravil
Z knihy "Moravské Kravařsko"
Vydal: Region Moravské Kravařsko
Ovocná školka zámeckého zahradnictví ve Fulneku

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Denisa Vlková (COLOR Studio) org. 56, 08.06.2007 v 11:54 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY