CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Pondělí 14.10.2019
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

Historické a společenské okolnosti vzniku M.K

Dnes již neexistující zámek v Petřvaldě na Moravě
Dnes již neexistující zámek v Petřvaldě na Moravě
Vlastivědnou publikací Moravské Kravařsko vydali příborští učitelé v době, kdy i v našem kraji začalo kulminovat napětí mezi Němci a Čechy. Němcům, kteří zde měli již dlouho hospodářskou a kulturní převahu se nelíbily sílící snahy Čechů o přiznání rovnoprávnosti jazykové, kulturní i hospodářské a o posílení národní pospolitosti, která se upevňovala v průběhu národního obrození. V našem regionu se však tento proces z mnoha důvodů opožďoval. Zdejší Němci byli zvykli na roli panského národa, kterou umocnili, když se zdejší průmyslová výroba ocitla téměř zcela v jejich rukou. Byli to převážně bohatí němečtí podnikatelé, kteří stanuli v čele německých spolků, zakládaných k "obraně" před pronikáním českého živlu do německé výspy, za kterou bylo považováno i Kravařsko. Formy boje byly skryté i otevřené. Němci našli zdatné pomocníky ve státních institucích, městských i obecních radách, někdy i v katolickém a evangelickém kléru, učiteli a profesory. Největší dopad pocítily české menšiny v místech, kde se sváděl zápas o početní převahu, o živnosti, obchody a školy. Docházelo zde ke snahám o odnárodňování a to různými nátlakovými formami - poskytováním výhod nebo propouštěním z práce, výpovědí z továrních bytů, tlakem na zařazování českých dětí do německých škol.
Odezva na uvedené praktiky byla z české strany dlouho nesmělá, bojácná, u dělníků pramenící ze strachu o práci v německých továrnách, u českých obchodníků a živnostníků to byly obavy o zákazníky, malý počet úředníků se strachoval ze šikanování, či ztráty místa. Přesto se od poloviny 80. let minulého století našli odvážní lidé různých profesí, kteří nacházeli způsoby jak čelit německé "obranné" politice. Patřili mezi ně v Novém Jičíně advokáti František Špaček, Ferdinand Dostál-Bystřina, František Derka, katoličtí kněží Jan Šrámek, Karel Dostál Lutinov, starostové českých obcí ve Starém Jičíně, Hodslavicích, Bernarticích a dalších, mnozí studenti, mezi nimi především bratranci Vahalíkové, učitel Karel Jaroslav Maška, již tehdy uznávaný archeolog, ornitolog Josef Tálský, Jan Pilečka a také vydavatelé a autoři Moravského Kravařska Josef Mňuk, Jan Kranich, Antonín Ugwitz. Činnost těchto prvních bojovníků za českou věc směřovala do všech skupin českého obyvatelstva, jejich aktivity byly často riskantní. Zakladali besedy a spolky, utužovali spojení mezi českými obcemi a městy, kde žila v obtížných podmínkách česká menšina. V Novém Jičíně se tato solidarita projevila v roce 1894 při zakoupení budovy Národního domu a ustavení České besedy. V devadesátých letech se v ohrožených místech konaly první národní slavnosti. Zvláště se vydařila Národopisná výstava v Loučce u Nového Jičína r. 1893.
České národní snahy v závěru devatenáctého století silně ovlivnila osobnost Františka Palackého, především jeho duchovní odkaz. Vztahy rodného kraje k Palackému postupně sílily od šedesátých let. Ještě za jeho života v r. 1868 byla vsazena deska na jeho rodný dům a roku 1873 se jeho poslední návštěva rodného kraje změnila v triumfální cestu. Mohutné oslavy stého výročí jeho narození se konaly nejen v Hodslavicích, ale různým způsobem byly oslaveny i v dalších místech našeho kraje. Během jubilejního roku se zakládaly další spolky s jeho jménem, vznikaly besedy, knihovny. Němci to vše sledovali s nevraživostí, nejen pro zesílenou českou národní aktivitu, ale i pro samotného Palackého, jehož pojetí národních dějin odmítali. V Novém Jičíně byla k jejich nelibosti založena v roce 1898 Matice Palackého, která si vytkla odvážný úkol - postarat se o otevření české školy. Její dlouholeté snažení, do roku 1906 doprovázené tvrdým odporem novojičínské radnice, napovídá mnohé o tom, jak těžký život měla dvoutisícová česká menšina v hlavním městě německého Kravařska. Za světlou událost společenského významu, motivovanou rovněž Palackého jubileem, lze oprávněně považovat vydání Moravského Kravařska, kolektivního díla zapálených vlastivědných pracovníků těchto let. Cíle vydavatelů byly širší, než jen projev úcty k Otci národa. Šlo jim o písemný památník, o vlastivědnou publikaci, kde se měly široké české veřejnosti přiblížit přírodní, historické, národopisné a hospodářské zvláštnosti v české části Kravařska. Šlo jim také o opravu a upřesnění údajů o tomto kraji na konci století.
Moravské Kravařsko mělo být protiváhou některým německým tendenčním tvrzením o rozsahu, významu a přednostech zde po staletí žijících německých kolonistů. Nebyl to snadný úkol, neboť německá regionální historiografie zde měla před českou velký náskok, řadu renomovovaných badatelů, kteří do konce století publikovali množství prací. Stačí připomenout Karla Josefa Jurendeho, učitele na vzdělávacím ústavu hraběnky Walburgy Truchsessové v Kuníně, fulneckého Jiřího Jaschkeho, prvního autora moderně pojatých dějin Nového Jičína, dr. Josefa Becka, nebo záslužné vydavatelské dílo Jana Nepomuka Enderse v Novém Jičíně. U těchto starších autorů lze ještě rozeznat značnou míru objektivity. Situace se změnila na sklonku století, kdy část mladší generace německých regionalistů vnášela do svých prací přehnaný patriotismus přerůstající v nacionalismus. Jejich zásluhou se mohli němečtí učitelé při výuce vlastivědy prvopírat o dobře zpracované, leč mnohdy tendenční pomocné texty. Toho si byli vědomí Josef Mňuk, Jan Kranich, Karel Jaroslav Maška, Antonín Ugwitz, Josef Úlehla, učitelé a odborně zdatní autoři článků Moravském Kravařsku.
Věděli, že škola musí vychovávat žáky k hlubšímu vztahu k rodné obcí, kraji i zemi, kde se narodili, žijí a budou pracovat. Vydání Moravského Kravařska právě k roku 1898 lze chápat také jako dar a projev úcty učitelstva Novojičínska Františku Palackému, který svými Dějinami národu českého v Čechách a v Moravě dal obrozujícímu se národu velkou zbraň. Za podobnou, ne sice zbraň, ale morální oporu, možno chápat i jejich dílo, v době, kdy byli čeští lidé v našem kraji nuceni bojovat za svá nejzákladnější práva. O tom, že ji plnilo dobře svědčí záznamy ve starých školních kronikách i články v českých novinách vycházejících v Příboře, Frenštátě a přechodně i v Novém Jičíně na počátku 20. století. Roli jediného vlastivědného sborníku, kromě Pokorného "Okresu příborského", součásti Vlastivědy moravské /1917/, plnilo Moravské Kravařsko až do roku 1932, kdy začal vycházet vlastivědný sborník "Kravařsko" /1932-1938, 1946-1949/ a vyšla Severova práce "Okres novojičínský" /1933/, rovněž jako součást Vlastivědy moravské. A plnilo ji zřejmě dobře, o čemž svědčí skutečnost, že autoři článků v "Kravařsku" se Moravského Kravařska často dovolávali, někdy i ve snaze opravit již překonané názory a poznatky jeho autorů, což je v historickém bádání běžné a potřebné. Moravské Kravařsko letos slaví významné jubileum. Vyšlo v době pro český lid velmi potřebné a splnilo to, co si předsevzali jeho vydavatelé a autoři, že vydávají vlastivědnou knihu, aby "rozhojnila lásku k milé naší domovině". Jan Hanák, znalec období přelomu století, člen redakční rady Vlastivědného sborníku okresu Nový Jičín, nyní v důchodu.
Fotografie převzaty z knihy: Heimat Kuhländchen (Ein Bilderbuch aus alter und neuer Zeit, Heildelberg, 1958).


Zdroj:Časopis Poodří č. 4/1998
Jan Hanák
Z knihy "Moravské Kravařsko"
Vydal: Region Moravské Kravařsko
Bývalý zámek v Odrách
Bývalý zámek v Odrách

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Denisa Vlková (COLOR Studio) org. 56, 06.06.2007 v 19:41 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY