CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Pondělí 19.08.2019
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

Chodský kroj

Autorka odborného textu: Marie Maderová, kurátorka Západočeského muzea v Plzni

Lidové kroje západních Čech se vyznačují rozmanitostí a neopakovatelnou svébytností. Nejznámější je kroj plzeňský a především do nedávné doby nošený kroj chodský, mezi méně známé patří ty, které se přestaly nosit po polovině minulého století - plaský, stříbrský, hradišťský, chotěšovský a z příhraničních oblastí chebský, loketský, z Karlovarska a Šumavy.
Výzdobu svátečních lidových krojů tvořily vedle překrásných látek také výšivky, stuhy a krajky, ojediněle i šperky, které měly často i obřadní charakter. Největší rozkvět lidových krojů spadá do prvé a počátku druhé poloviny 19. století. V tomto období se také rozvíjely ve velké bohatosti v ornamentu a technikách také výšivky, které vytvářely specifický ráz krojů jednotlivých regionů.
Lidové kroje postupně zanikají ve druhé polovině 19. století v souvislosti s rozvojem dopravy a průmyslu. Nejdříve odložili tradiční kroje muži a své oblečení urychleně přizpůsobili městské módě. Ženy je následovaly, jejich oděv retarduje ve složení a tvaru, modernizací procházela především výzdoba a zjednodušení ve střihu. Po začátku 20. století se oděv venkovanů kromě Chodska plně přizpůsobil městské módě.

Chodsko spolu s jižní Moravou je v Čechách dosud živou národopisnou oblastí. Zdejší ženský kroj, zejména jeho poslední vývojovou etapu - pro všední den flámiška, pro velké svátky nádherný s typickým černým, barevně vyšívaným šátkem na hlavě a jasně červenou vrapovanou sukní můžeme vidět v okolí Domažlic dodnes. Zatímco muži přestali součásti původního kroje nosit už po polovině 19. století, mezi ženami přetrvalo několik starých oděvních prvků do poloviny 20. století. Pokud se oblékaly do modernějších šatů, podle městské módy, říkalo se o nich , že se oblékly do "panského". Mužům z tradičního kroje zbyla pouze košile pro svatbu, s nádherně vyšitou náprsenkou, dárek nevěsty.
Jedním ze starších prvků ženského odívání v tomto regionu byla hrubě tkaná "voblečka", která zastupovala spodní prádlo a byla nošena i pro domácí práce. U mužů bývala ještě na počátku 19. století vesta "křížovák", pozůstatek ovinovacího oděvu, zajímavý je i dlouhý šerkový kabát, později nahrazený tmavomodrým s bohatými barevnými výšivkami. Výšivky se vyskytují i u kazajek mládenců a tmavomodrých soukenných vestách.
Ještě na začátku 19. století měl ženský kroj prvky z renesanční módy. Bylo to především na tmavých plátěných nebo polovlněných sukních "bulkách", oblékaných přes "voblečku". K těmto sukním nosily Chodky úzké tmavomodré zástěry s bíle vyšívaným dolním okrajem. Na hlavě nosily zvláštní čepec, vázaný přes polokulatou podložku, vně převázaný "plínkou". Přes košili se nosil nízký vyšívaný živůtek s puntem nebo poduškou pod šněrováním. V zimě nebo ke svátečním příležitostem nosily i v létě dlouhé beránčí kožichy, přepásané vyšívanými pásy.
Pro stránky FoS poskytla paní Marie Maderová

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.fos.cz

AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 07.03.2006 v 22:29 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY