CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pondělí 02.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

MRAČ [ Hrad nebo zřícenina hradu ]

Ves Mrač se poprvé připomíná v r. 1318, kdy je doložen místní vladyka Zdislav z Mrače. Jeho sídlem byla patrně starší tvrz, ze které zůstalo jenom tvrziště, ležící asi 100 m východně od pozdější, dodnes dochované tvrze. Je to nevysoký pahorek s příkrými svahy. Před tvrzištěm je homolovitý pahorek, na němž snad stával dřevěný srub. V r. 1356 se připomínají další vladykové z Mrače, bratři Oldřich, Vilém a Ješata. Písemné zprávy o tvrzi se nedochovaly a také důvody, proč brzy zanikla, nejsou známé.


Koncem 14. stol. přešlo mračské zboží do majetku Benešoviců. Tito majitelé sídlili na nové tvrzi, kterou postavili dále od někdejšího sídla Zdislava z Mrače, na nejnižším konci vyvýšeniny nad Benešovským potokem. Tato tvrz se dochovala dodnes. Jako první z nových majitelů se koncem 14. stol. uvádějí Beneš z Lopřetic na Mrači, v r. 1410 Oldřich z Mrače, v r. 1438 Beneš z Dubé a z Mrače, předek Mračských z Dubé. Jeho potomci zůstali na zdejší tvrzi do 1. pol. 16. stol. V r. 1540 koupil tvrz Jaroslav starší ze Šelmberka a z Kosti, majitel blízkého Hrádku nad Sázavou (nyní Komorní Hrádek), který později zapsal rozšířené mračské zboží své manželce Anně, rozené Krajířové z Krajku. Jejím dědicem se stal syn Jan (+1597), z jehož pozůstalosti se statek vrátil ke Komornímu Hrádku, do majetku Adama mladšího z Valdštejna. Jeho syn Jan Viktorin z Valdštejna musel dát r. 1648 Mrač do zástavy svému věřiteli Václavu z Vrbna a Bruntálu. Tvrz se v této době, po třicetileté válce, popisuje už jako pustá. V r. 1663 koupil mračský statek Bernard Ignác z Martinic (+1685), jehož dcera převedla r. 1690 toto dědictví na svého manžela Jana Františka z Vrbna a Bruntálu, syna někdejšího valdštejnského věřitele. Kámen ze zřícenin tvrze byl použit na stavbu zámku jakožto vrbnovského sídla v Mrači. Nakonec byla tvrz koncem 17. stol. přestavěna na sýpku. V této podobě se dochovala až do 2. pol. 19. stol., kdy byla upravena na příbytky pro dělníky mračských žulových lomů. Obytným účelům slouží dodnes. Je to patrová budova obdélníkového půdorysu, vystavěná z lomového kamene, neomítnutá, krytá valbovou střechou. Na vých. straně je k ní připojeno kamennou zdí čtverhranné nádvoří.



Zámek, jež si Vrbnové po získání mračského statku postavili nad zpustlou tvrzí, plnil funkci obytného rytířského sídla. Podle popisu z r. 1720 bylo "obytné sídlo rytířské" celé zděné, v přízemí byly vrchnostenská kancelář, pokoj pro hejtmana, příbytek obilního písaře, dvě kuchyně a dvě komory. V patře byly místnosti pro vrchnost: tři pokoje, jídelna a kaple. Nevelký objekt měl být nahrazen větším zámkem; ke stavbě však nedošlo. V r. 1725 koupil Mrač Jan Josef z Vrtby a spojil ji s Konopištěm. Nové sídlo zpustlo a brzy z něho zůstaly jenom velké zříceniny obvodového zdiva s okenními otvory; dochovaly se dodnes.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Václav Pošmurný (TO 03) org. 2, 19.11.2005 v 10:01 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY